7 kroků k vysněné festivalové fotce

S příchodem léta se blíží doba hudebních festivalů, kde vznikají kvanta perfektních dynamických snímků. Máte už nějakou akci v plánu a nevíte přesně, jak na to? V tomto článku se dozvíte, co takové focení obnáší a jak se k němu dostat.

1. Jak se dostat na festival jako fotograf?

Tohle není vůbec jednoduchá otázka. Pokud chce i zkušený fotograf začít s focením koncertů, tak nemůže počítat s tím, že mu to bude hned zpočátku vydělávat. Ideální je oslovit nějaké menší festivaly, kde nabídnete fotografie výměnou za akreditaci a budete rádi, že se na festival dostanete.

Vstupenkou pro vás může být i interpret, se kterým spolupracujete jako fotograf, a na daném festivalu bude vystupovat. No a když už tam budete, tak případně můžete pořídit fotky i dalších vystupujících. Samozřejmě záleží na velikosti a organizaci festivalu.

Poslední možnost, jak se dostat na festival, je focení pro nějaké médium. Novináři mají k obdržení akreditace větší předpoklad, než náhodný fotograf z vedlejší vesnice nebo města. Tento přístup je celkem logický, protože místo pro fotografování také není neomezené.

2. Připravte se na akci

Před tím, než se vydáte na focení festivalové reportáže, je dobré znát vlastní techniku na 200%. Stejně jako u svateb zde není místo na přešlapy z důvodu neznalosti techniky.

Pokud však víte, co vám fotoaparát dovolí například v hodnotě ISO, jak rychle dokáže technika ostřit i ve zhoršených světelných podmínkách, tak jste vcelku připraveni na focení festivalu, alespoň co se techniky týče.

Osobně doporučuji mít ideálně dva fotoaparáty. Na jednom nasazen dlouhý objektiv (například Nikon 70–200 f/2,8) a na druhém něco širšího – zde mám radši pevná ohniska. Dva fotoaparáty vám umožní rychleji reagovat a ušetří vám čas, kdy byste museli měnit objektivy. Sám jsem na posledním focení festivalu měl sbalené 2 fotoaparáty Fujifilm X-T3 a Fujifilm X-Pro3. Ty jsem doplnil o pevné objektivy 13mm f/1,4; 23mm f/1,4 a delší 90mm f/2.

Pořádně si promyslete, jestli se budete pohybovat v davu nebo raději celou dobu zůstanete v pitu. V prvním případě se raději bude hodit minimální vybavení.

Určitě nesmíte zapomenout na náhradní baterie, paměťové karty a kvalitní popruhy. Letní festivaly probíhají většinou na otevřeném prostranství, kde nebývá moc stinných míst a teploty přes den rychle stoupají. Tím se také zvyšuje provozní teplota techniky a spotřeba baterií. Kvalitní popruh je zapotřebí pro to, aby vás po celodenním či vícedenním nošení techniky nebolela ramena a záda.

Spolehlivá paměťová karta je určitě důležitá, když fotíte na velkých akcích. Vyberte si z naší nabídky karet Sandisk a máte jistotu, že vám vaše práce nezmizí.

Pitný režim je důležitý, nezapomínejte se napít, i když se vám zdá, že na to zrovna není čas. S vlastním pitím vás pravděpodobně do areálu nepustí, proto si ho budete muset koupit na místě.

3. Hledání nejlepších pozic

Otevření areálu je nějakou dobu před prvním vystupujícím. To je přesně ten čas, který je perfektní na scouting celého areálu a výhledů na pódium. Je dobré prozkoumat odkud kam půjde slunce a představit si, jaké podmínky budou v době, kdy budete mít čas fotit konkrétní interprety, stánkaře, lidi, atmosféru a vše, co se bude dít.

Pokud fotíte pro pořadatele či vystupující kapelu nebo magazín, je důležité zjistit, kde se v jakou dobu můžete vyskytovat. Většinou můžete být během prvních 3 písniček pod pódiem v pitu mezi pódiem a diváky s ostatními fotografy a kameramany. Někdy máte i povolení jít během koncertování kapely na pódium – tzv. Stage pass. Získat jej můžete pouze, když s tím vystupující a pořadatel souhlasí. Je to z toho důvodu, že by na pódiu mělo být co nejméně lidí navíc, aby nekazili zážitek návštěvníkům. Jindy zase mají interpreti podmínku, že nechtějí vidět fotografy, takže se fotí od zvukaře.

4. Všechno je to o atmosféře

Výhodou  hudebních festivalů je, že bývají skvěle nasvícené a to dělá parádní atmosféru na pódiu. Mimo něj si však budete muset chytat světlo sami a mezi jednotlivými koncerty lovit slunce i mezi publikem, stánky a děním v dalších částech areálu.

Atmosféru však netvoří jen světlo, je to i hudba, která hraje, a nálada lidí kolem toho. To všechno dohromady s vaší dovedností tvoří jakousi směs toho, jak budou výsledné snímky vypadat.

5. Hurá, jsme pod pódiem!

Pod pódiem přichází ta největší výzva každého fotografa. Jsme omezeni většinou na výše zmíněné tři písničky, díky čemuž máme zhruba 7-12 minut na pořízení perfektních fotografií. Musíte brát v potaz, že všichni pod stagí jste v pitu ze stejného důvodu a nemá smysl nějak soupeřit.

Dění na samotném pódiu nejsme schopni ovlivnit, ale můžeme předvídat další kroky vystupujícího a následující děj. To nám dovolí udělat si představu o tom, co můžeme zachytit, a jak chceme, aby to na diváka působilo.

Zde přichází výhoda dvou fotoaparátů. Nemusíte měnit objektivy a soustředíte se tak na celé vystoupení. Takže můžete teleobjektivem vyfotit detail obličeje zpěváka, kdy do toho dává nejvíce energie a širším objektivem zase zabrat celkovou show kapely včetně světelných a kouřových efektů.

Foťte do surového formátu – RAW. Náročné podmínky budou následně chtít alespoň základní úpravu. Často díky rychle blikajícím nebo barevně se měnícím světlům vznikají na interpretech barevné odstíny a tóny, které nejsou dokonalé a lichotivé. RAW formát pak dovolí i větší zásah do fotografie v postprodukci bez degradace kvality.

Pokud si nejste jisti, že zachytíte ten správný moment, můžete zde využít sériového snímání. Dnešní fotoaparáty dovolují fotit bez problému i 15 a více snímků za vteřinu v RAW formátu. Ruku v ruce s RAWem a sériovým snímáním jde rychlá karta a mezipaměť konkrétního foťáku.

Měření expozice pod pódiem doporučuji bodové, abychom měli správně nastavenou expozici podle toho, co chceme fotit. Čas ke zmrazení pohybu interpretů je potřeba alespoň 1/250 vteřiny, díky tomu se nám hodnoty ISO mohou vyšplhat klidně i na několik tisíc. Pokud toto všechno máte zvládnuté, můžete si dovolit experimentovat se zachytáváním emocí a vyfocením vašich nejbláznivějších představ o festivalové fotografii.

6. Další kapela bude hrát až za půl hodiny

Po tom, co odfotíte kapelu, máte čas na všechno ostatní. Trochu zpomalíte a vydáte se mezi lidi. Jakmile budete spatřeni s fototechnikou, budou po vás chtít fotky i návštěvníci – tady můžete využít světelnějších objektivů, k oddělení skupin a lidí od ostatních v pozadí.

V tomto čase budete moci zaznamenávat i aktivity v zadní části areálu a stánkaře. Jakmile se totiž setmí, tak stánky s občerstvením mají skvělou atmosféru díky páry z jídla a stánkovému osvětlení. Často zde bývají i obří rozprašovače na vodu nebo soutěžní atrakce jako je přetahování lana, jízda na elektrickém býkovi, stavění věže z pivních přepravek apod.

Občas chce pořadatel aspoň pár fotek hned, proto je určitě dobré využít pauzu na to, abyste je upravili a poslali.

Při pobíhání mezi lidmi musíte dbát zvýšené opatrnosti vaší techniky. Budete se občas prodírat mezi davy, abyste se dostali tam, kde se děje to, co chcete vyfotit. Osobně si dávám pozor i na to, co se děje kolem mě, když kdekoliv procházím, aby mi nepřistálo třeba vylité pití na foťáku. Vždy při pohybu v areálu mám napevno připnuté fotoaparáty k tělu a každý z nich držím jednou rukou abych mohl kdykoliv pohotově zareagovat.

Na večerní reportáže se určitě budou hodit širší pevná skla se světelností f/1,2 až f/2,8.

7. ..a je po všem

Máte za sebou festival, kdy jste fotili intenzivně klidně i 12 hodin denně a teď je důležitá rychlost. Nejde ani tak o rychlost techniky, ale o to, jak rychle ty stovky a tisíce fotek protřídíte, upravíte a publikujete. Všichni se totiž těší, až si budou moct prohlédnout snímky a připomenout si, jak úžasný festival byl.

Můj postup je takový, že si po importu všech fotografií do Adobe Lightroom začnu postupně přidávat hvězdičky na fotografie, které se mi líbí. Jakmile udělám první kolo s jednou hvězdou, pokračuji na 2 hvězdy a takhle pracuji až do chvíle, kdy jsem s množstvím spokojen. Fotografií by nemělo být extrémně hodně, ani málo. Za mě je ideální maximálně 150 fotografií za den.

Po samotném výběru přichází postprodukce, zde většinou udělám základní úpravy. Pohraju si s expozicí, nastavením světel, stínů a doladím často přesaturoavné barvy z bodových světel mířených na hudebníky. Exportuji v plné kvalitě a zasílám skrze úschovnu nebo dropbox tomu, pro koho jsem celý festival fotil a případně i přímo vystupujícím.

Závěr

Rád bych závěrem dodal, že i když jste začátečník, nesmíte se bát. Fotíte-li už nějakou dobu a je foťák vaší prodlouženou rukou, tak o nic náročného nejde. Sám jsem si u prvního festivalu říkal, jak složité to je, a občas stačí pouze naladit se na dění kolem, pozorovat světlo a trochu předvídat děj.