Filip PiwowarczikMáte problém s pořízení kvalitních fotografií v situacích, kdy se vám nedostává světla? Pořídit hezké fotografie například v interiérech s nedostatečným osvětlením nebo venku, když slunce zapadá, není vždy jednoduché. Existují však možnosti, jak využít maximum zbývajícího světla, nebo jak ho do fotografované scény přidat.
Nejjednodušším řešením je použití vyšší citlivost ISO. Čím vyšší je její hodnota, tím větší je citlivost snímače ke světlu. To v praxi znamená, že při opravdu vysokých hodnotách ISO citlivosti můžete fotit i při nedostatku světla a fotoaparát přitom bude schopný nastavit takové expoziční hodnoty, že nebudete potřebovat stativ a fotografie nebudou rozmazané v důsledku chvění fotoaparátu.
Doby, kdy se fotilo na kinofilmy s citlivostí ISO 100, 200 nebo 400 (vyráběli se sice i filmy s citlivostí až do ISO 3200, ale jen málokterý fotoamatér si takový film pořídil), jsou už dávno pryč a moderní digitální přístroje poskytují možnosti nastavení citlivosti až do astronomických výšin. Běžně se setkáte s hodnotou ISO 6400, ale výjimkou už nejsou ani hodnoty několikanásobně vyšší.
Takto například vypadá rozsah nastavitelné citlivosti u digitální zrcadlovky Canon EOS 5D Mk. III
Použití vysokých citlivostí ISO ovšem může znamenat zhoršení kvality fotografií. Při vysokých hodnotách citlivosti ISO se totiž na fotografiích začne objevovat tzv. digitální šum – je to stejné jako u fotografií z kinofilmu, kde se také u citlivějších filmů objevovala vyšší zrnitost obrazu. Nové modely digitálních fotoaparátů už sice dokáží nepříjemně rušivý šum poměrně dobře eliminovat, ale k jistým ztrátám kvality dojde vždy.
S tímto neduhem se lépe vyrovnávají digitální zrcadlovky nebo systémové fotoaparáty (CSC, kompakty s výměnnými objektivy) a fotoaparáty osazené větším snímačem, kde lze použít výrazně vyšších citlivostí, než u běžných kompaktních fotoaparátů. Nicméně i tyto fotoaparáty mají své limity.
Jak se tedy vypořádat s nedostatkem světla a zároveň se vyhnout ztrátě kvality snímků?
Pokud nemáte možnost nebo nechcete použít stativ a delší expoziční čas, máte v podstatě dvě možnosti – použít fotoaparát nebo objektiv s vyšší světelností, který ke snímači pustí více světla, případně dodat světlo z externího zdroje a použít blesk nebo např. LED světlo. Obě metody mají své výhody a nevýhody, takže se na ně pojďme podívat detailněji.
Světelnost
Co je vlastně světelnost objektivu? Zjednodušeně řečeno jde o číselné vyjádření, kolik světla je objektiv schopný zprostředkovat snímači fotoaparátu nebo lépe řečeno, kolik světla se poztrácí při cestě optickou soustavou objektivu.
Jde o poměr mezi ohniskovou vzdáleností a průměrem vstupní čočky objektivu. Většinou se zapisuje jako poměr 1/X, případně f/X („f“ značí právě ohniskovou vzdálenost) nebo 1:X.
Ideální objektiv by tedy měl světelnost f/1 – u takového objektivu by nedošlo k žádnému úbytku světla při jeho průchodu tubusem objektivu. V praxi se ale s takovým objektivem lze setkat jen velmi vzácně.
Za vysoce světelné objektivy jsou většinou považovány objektivy se světelností od f/2.8 a nižší. Čím delší ohniskovou vzdálenost objektiv má, tím je složitější dosáhnout vysoké světelnosti. Kupříkladu, aby měl 600mm teleobjektiv světelnost např. f/1.8, musela by vstupní čočka mít průměr přes 30cm (tedy velikost nadprůměrného valašského koláče nebo podprůměrné pizzy) a jeho výroba by byla mimořádně náročná po stránce technologií i výrobních nákladů.
I u zoom objektivů je technologicky náročné dosáhnout vyšší světelnosti než f/2.8, takže i zde se jen zřídka setkáte s lepší. Velmi povedenou výjimkou z tohoto pravidla je objektiv Sigma 18-35mm, který se stal záhy po svém uvedení na trh miláčkem fotografických nadšenců.
Světelnost zoom objektivu může být (a často také je) proměnná. Objektiv se zoomem tak může mít označení světelnosti f/2.8-4, což v praxi znamená, že pokud budete zoomovat, světelnost se bude směrem k delšímu ohnisku měnit od f/2.8 po f/4.
U širokoúhlých objektivů a objektivů se středně dlouhým, povětšinou pevným, ohniskem není naopak výjimečné se setkat se světelností s hodnotami f/1.8, f/1.4 i nižšími (ty jsou však většinou již poměrně drahé). A to jsou právě objektivy, které by neměli chybět ve výbavě všech, kdo to myslí s focením alespoň trochu vážně.
Jeden z nejoblíbenějších objektivů pro systémové fotoaparáty micro 4/3 (např. Olympus PEN a OM-D) má ohnisko 45mm a světelnost f/1.8 – ideální např pro portrét.
Canon EF 85mm f/1.2 patří k naprosté špičce mezi světelnými objektivy středně dlouhého ohniska.
Tyto objektivy v drtivé většině patří k tomu nejlepšímu, co daný výrobce nabízí a poskytují, kromě vysoké světelnosti, i další nadprůměrné optické vlastnosti. A přitom se rozhodně nemusí jednat o objektivy z nejdražších. Naopak velmi často jsou jejich ceny mimořádně příznivé a patří tak k vůbec nejoblíbenějším příslušenství pro systémové fotoaparáty a zrcadlovky.
Cena vynikajícího světelného objektivu Nikon 35mm f/1.8 se pohybuje kolem 5 tisíc korun a i to z něj dělá jeden z vůbec nejprodávanějších objektivů Nikon.
Canon také nabízí mimořádně cenově příznivý světelný objektiv. Cena oblíbeného 50mm objektivu s f/1.8 se pohybuje velmi blízko třem tisícikorunám.
Vysoká světelnost má samozřejmě vliv nejen na množství světla, které objektiv pustí ke snímači, ale také je jedním z faktorů, které určují hloubku ostrosti objektivu. Díky tomu vysoce světelné objektivy poskytují nejen možnost focení ve zhoršených světelných podmínkách, ale především poskytují široké možnosti při kreativní práci s poměrem ostrých a neostrých částí fotografie.
Například portrétní fotografie, u kterých je dokonale ostrý obličej fotografované osoby, je pozadí naopak sametově rozostřené, okamžitě získávají na přitažlivosti a působí mnohem lepším dojmem, než kdyby bylo vše proostřené. A i to je právě zásluha vysoce světelného objektivu, většinou v kombinaci se středně dlouhým a dlouhým ohniskem objektivu.
Vysoce světelné kompaktní fotoaparáty
Ale nejen výměnné objektivy mohou být vybaveny vysokou světelností. V dnešní době už je na trhu poměrně velké množství kompaktních fotoaparátů, které nabízí špičkovou optiku, u níž je jednou z výhod právě nadstandardní světelnost. Kompaktní fotoaparáty s vysoce světelným objektivem již lze najít v nabídce téměř všech výrobců.
Z důvodu zachování co nejlepší optické kvality a světelnosti není u těchto fotoaparátů tak masivní zoom, jak se v poslední době stalo zvykem. Většinou se jedná o fotoaparáty s tří až pěti násobným přiblížením. Objektivy jsou u této kategorie konstruovány s ohledem na maximální kvalitu, a ne pro extrémní přiblížení.
Kromě výborné světelnosti většinou nabízí i další pokročilé funkce a vlastnosti, které vedou k nadstandardní obrazové kvalitě. Většinou jsou vybaveny i možností manuálních a poloautomatických funkcí a dalšími možnostmi, které ocení i opravdu nároční uživatelé.
Tyto pokročilé kompaktní fotoaparáty by se dali rozdělit ještě do dvou podskupin. Na kompakty, které skvěle poslouží i těm, kdo nechtějí využívat pokročilých nastavení, ale spokojí se s plně automatickými funkcemi. Zároveň nabízí pokročilé parametry a vysokou obrazovou kvalitu, díky špičkové optice, snímači a procesoru pro zpracování obrazu.
Mezi oblíbené a skvěle hodnocené zástupce této kategorie kompaktních fotoaparátů určitě patří např. Panasonic LUMIX LX7, Canon PowerShot G16 nebo Nikon COOLPIX P340.
Panasonic LUMIX DMC-LX7
Sony DSC-RX100
Nikon COOLPIX P340
Canon PowerShot G16
Druhá kategorie je určená opravdovým fotografickým „labužníkům“ a nabízí kombinaci špičkové optiky a velkého snímače, který je jen krůček od velikosti používané u digitálních zrcadlovek (nebo je dokonce na stejné úrovni). Zároveň disponuje nekompromisní konstrukcí a rozšířenými možnostmi ovládání.
Takové vlastnosti nabízí několik přístrojů, které lze právem pokládat za naprostou špičku mezi kompaktními fotoaparáty. Tyto přístroje jsou určeny těm nejnáročnějším uživatelům a často slouží i profesionálním fotografům ve chvílích, kdy nechtějí nebo nemohou mít u sebe velkou zrcadlovku. Za zmínku určitě stojí například Panasonic LUMIX LX100, Fujifilm X100T nebo Leica X.
Blesky a světla
Pokud je světla opravdu málo nebo pokud potřebujete pracovat s větší clonou, nezbývá než dostat do fotografované scény světlo z externího zdroje.
K tomu poslouží buď blesk nebo nějaká forma trvalého světla, nejčastěji LED reflektor. Oba druhy se hodí pro trochu jiné účely. Zatímco blesk ozáří scénu jen na zlomek vteřiny ve chvíli, kdy stisknete spoušť fotoaparátu, LED světlo svítí trvale. To je samozřejmě ideální pro natáčení videa nebo v případě, že reflektor používáte jako malou, snadno přenosnou alternativu ateliérového osvětlení. Na nějakém večírku nebo rodinné oslavě byste ovšem za neustále zapnutý oslňující reflektor moc chvály nesklidili. Věnujme se tedy raději bleskům.
Většina fotoaparátů má vestavěný blesk, jehož výkon vám v mnoha případech může stačit. Ale externí blesk nabízí nejen vyšší výkon, ale také podstatně širší škálu možností použití. Takže pokud je váš fotoaparát vybaven sáňkami pro jeho použití, dostane se vám do rukou další mimořádně zajímavý nástroj pro zdokonalení fotografických výsledků.
Když pomineme onu výkonnost, která je i v případě nejnižších modelů minimálně dvojnásobná oproti vestavěným bleskům, pak je jedním z hlavních benefitů možnost vyklápění a otáčení reflektoru. Díky tomu lze světlo blesku směrovat nejen přímo, ale také jej odrážet od stropu, stěny nebo nějakých speciálních odrazných nástavců. Většina externích blesků má také vestavěnou malou odraznou destičku, kterou stačí vysunout a světlo s její pomocí rozptýlit.
Světlo blesku je poměrně ostré a intenzivní, takže při přímém osvětlení osob vznikají ostré stíny, se kterými jste se již jistě setkali. Díky tomu, že hlavu blesku můžete otočit a světlo nasměrovat odrazem, dojde k jeho rozptýlení a změkčení, což pomůže omezit výskyt ostrých stínů. Takovýto postup také světlo lépe rozptýlí v prostoru a dokážete díky tomu prosvětlit i větší místnost.
Systémové externí blesky komunikují s fotoaparátem a předávají si spoustu informací, které pomáhají k ideálním výsledkům. Reflektor blesku například většinou disponuje zoomem a nastavuje svou polohu, podle aktuálního ohniska použitého objektivu, tak aby paprsek světla korespondoval s úhlem záběru.
Externí blesky, které jsou určeny pro konkrétní značku fotoaparátu, jsou vybaveny i pokročilým systémem měření expozice a mohou fungovat i jako pomocné světlo pro automatické ostření. Výrazně tak usnadňují použití automatického ostření i v situacích, kdy je tak málo světla, že by fotoaparát sám o sobě zaostřit nedokázal.
Ale ani tím výčet výhod nekončí. Většina systémových blesků je vybavena možností bezdrátového ovládání. Blesk tedy nemusíte mít nasazený přímo na fotoaparátu, ale můžete ho používat jako alternativu k ateliérovým světlům. Pokud vaši výbavu obohatíte o větší množství blesků a případně o další příslušenství, např. v podobě softboxů nebo sady různých nástavců apod., můžete si vytvořit téměř plnohodnotný ateliér kdykoliv a kdekoliv.
Ale nemyslete si, že takový blesk se vám bude hodit jen při nedostatku světla. Blesk vám totiž skvěle poslouží i ve slunečných dnech, kdy s jeho pomocí můžete prosvětlit hluboké stíny od ostrého slunce. I při focení v protisvětle je externí blesk ideálním pomocníkem, díky kterému nebudou na vašich fotografiích jen černé siluety.
Přidat komentář