Aktuálně nejnovější dvojice zrcadlovek Canon vzbudila mezi fotografickou veřejností nemalý rozruch, jedná se totiž o nejlevnější modely v nabídce výrobce, které většinou sklidí množství kritiky. Opravdu si ji zaslouží?
Digitální zrcadlovka Canon EOS 2000D a její sourozenec EOS 4000D navazují na dříve uvedený model EOS 1300D z roku 2016, který byl určen především pro začínající fotografy. Design obou fotoaparátů je velmi podobný s předchůdcem a funkčně od sebe také opisují.
Je plastový špatný?
Zrcadlovka EOS 2000D má celoplastové tělo, což však nijak neubírá na její použitelnosti, naopak je díky použitým materiálům lehká a snadno přenositelná. Ergonomie je na průměrné úrovni a na těle najdete pouze základní sadu ovládacích prvků – i ta je však o mnoho pohodlnější, než je tomu u většiny kompaktních fotoaparátů.
Bajonet pro uchycení objektivu je v případě EOSu 2000D kovový, kdežto u EOSu 4000D je plastový, za což sklidil druhý jmenovaný model velkou kritiku. Nutno však přiznat, že trvanlivost plastového bajonetu není nijak limitující – výrobce totiž předpokládá, že nejnižší model zrcadlovky v nabídce si pořídí ti, kdo prakticky nikdy nesundají setový objektiv.
Pokud jste drželi v ruce některý z levnějších EOSů, bude pro vás ovládání snadné a rozložení ovladačů povědomé. Hlavní roli zde má volič expozičních režimů, kterému sekunduje dialogový roller pod pravým ukazovákem, osm samostatných tlačítek na zadní straně a velký čtyřsměrový volič vedle displeje. Posledním je pak tlačítko pro vyklopení blesku na horní straně a hlavní vypínač integrovaný pod volič expozičních režimů.
Právě zapnutí/vypnutí je jedním z hlavních rozdílů v ergonomii modelů EOS 2000D a EOS 4000D. U nižšího modelu se totiž Canon rozhodl pro zásadní změnu a odstranil samostatný vypínač fotoaparátu. Pozice pro vypnutí je součástí voliče expozičních režimů, takže pro zapnutí musíte zvolit jeden z režimů dostupných na voliči.
Na jednu stranu je toto řešení naprosto nesmyslné pro ty, kdo již se zrcadlovkou fotografovali – pokud totiž fotíte například v prioritě clony, musíte při každém zapnutí otočit voličem o tři polohy, kdežto u klasické konstrukce pouze zapnete aparát a můžete fotit. Na druhou stranu pro uživatele, kteří nemají se zrcadlovkami zkušenost, to asi nebude žádný problém, jelikož nemají zažité popsané návyky. Osobně jsem však i po několika dnech měl s použitým řešením vcelku problém, především po stránce pohotovosti při focení.
Zadní straně dominuje rozměrný dotykový displej s úhlopříčkou 3“ a jemným rozlišením 920 000 bodů – to jsou společně s přítomností NFC rozhraní a jiným snímačem jediné technické rozdíly oproti modelu EOS 4000D – který zvládá většinu gest známých z ovládání mobilního telefonu.
Celkově je tovární zpracování na dobré úrovni, nikde není vůle, nic nevrže ani se nechtěně nehýbe. Úchop je příkladný, o něco větší vybrání na vnitřní straně gripu usnadňuje držení, snad jen uživatelé s většíma rukama budou mít problém, ani ne tak s velikostí digitálu, jako spíš s tvarem gripu, který je poměrně úzký.
Vybavení
V rámci dané kategorie nabídne EOS 2000D prakticky všechno, co byste u něj očekávali. Při volbě vhodného objektivu nebude problém pořídit i profesionálně vypadající fotografie. Zkrátka a dobře bude vždy záležet na tom, co zvládne fotograf (resp. i jeho rozpočet na příslušenství) a jaké má zkušenosti.
Z pohledu expozice najdete na fotoaparátu klasickou nabídku expozičních režimů – P, Av, Tv, M – kterým sekunduje plná automatika, automatika bez blesku, kreativní automatika a šest scénických režimů, plus režim záznamu videa. Zde je opět vidět zaměření na začínající uživatele, kteří obvykle sáhnou po automatice, automatický kreativní režim navíc přidává možnost aplikace populárních obrazových filtrů.
Vyloženě nevhodný bude EOS 2000D pro akční fotografii typu sportovní zápasy apod., jelikož nabídne pouze devět ostřicích bodů (což by nebyl problém) v kombinaci se sekvenčním snímáním rychlostí 3 sn./s. Pokud se navíc podíváte podrobněji do technických parametrů, zjistíte že uvnitř fotoaparátu je osazen starý obrazový procesor DIGIC 4+, zatímco aktuální modely vyšších řad zrcadlovek Canon používají rychlejší DIGIC 7.
To se ostatně promítá nejen do rychlosti sériového snímání, ale také do rozsahu nastavitelných citlivostí, který končí na hodnotě ISO 12 800, zatímco o pár tisícovek dražší model EOS 200D osazený zmíněným procesorem DIGIC 7 zvládne nejvyšší citlivost ISO 51 200 – pravdou samozřejmě je, že nejvyšší hodnoty citlivosti pravděpodobně nebudou použitelné, nicméně u 200D bude mít i hodnota ISO 12 800 stále lepší obrazový výstup.
Ergonomie a ovládání
Ovládání fotoaparátu je poměrně přehledné a pro ty, kdo mají zkušenosti se zrcadlovkami nebo bezzrcadlovkami Canon bude práce s přístrojem zcela jasná a intuitivní. Vše je podřízeno jednoduchosti, což se odráží nejen na menším množství ovládacích prvků, ve srovnání s vyšší řadou zrcadlovek Canon.
Důkazem zaměření na začínající uživatele je i nabídka funkcí, respektive její podoba. Po stisku tlačítka Menu vstoupíte do přehledného menu fotoaparátu, které čítá celkem deset záložek, z nichž čtyři slouží k nastavení parametrů focení, dvě k nastavení režimu prohlížení a tři jsou určeny pro nastavení fotoaparátu jako takového. Poslední záložka je uživatelsky definovatelná a můžete si do ní vložit parametry, které potřebujete nebo používáte nejčastěji – práce s aparátem se tak samozřejmě o něco zrychlí.
Klasikou je u Canonu EOS 2000D tzv. rychlé menu, přístupné přes tlačítko Q vpravo vedle displeje. Po jeho stisknutí se změní zobrazení stavového displeje na aktivní režim, v němž je možné pomocí šipek vybírat konkrétní parametry od nastavení rozlišení a komprese, přes měření expozice a režim snímání, až po korekci expozice blesku či nastavení režimu snímku a vše si nastavit podle svého.
Vzhledem k omezenému množství ovládacích prvků, není příliš mnoho prostoru pro uživatelské nastavení tlačítek. K dispozici jsou de facto pouze dvě – tlačítko vyklopení blesku je možné využít pro volbu citlivosti ISO, středové potvrzovací tlačítko SET pak může mít v režimu fotografování funkci náhledu hloubky ostrosti, což považuji za velmi povedené, jelikož tato funkce může velmi pomoci při práci s hloubkou ostrosti – ať už velkou nebo malou.
EOS 2000D nabídne prakticky to stejné, co najdete i u vyšších modelů a ačkoliv je zaměřen především na amatéry a začínající fotografy, zvládne s ním bez problémů pracovat i pokročilejší uživatel. Tomu však zřejmě budou chybět některé ovládací prvky, na něž si při práci rychle navykne.
Autofokus a obrazová kvalita
Již zmíněných devět ostřicích bodů pokrývá relativně velkou část hledáčku / scény a je možné s nimi pracovat ve dvou režimech – automaticky nebo samostatně. Třetí režim v podobě skupiny několika ostřicích bodů zde k dispozici není, stejně tak můžete vybírat pouze ze tří režimů měření expozice, přičemž oproti vyšším modelů není k dispozici bodové měření.
Samotné ostření je spolehlivé a rychlé (samozřejmě v závislosti na objektivu), při využití živého náhledu se aktivuje ostření pomocí Dual Pixel AF a nutno dodat, že ve srovnání s aktuálními bezzrcadlovkami a pokročilejšími zrcadlovkami je celkem pomalé. Video je možné natáčet v rozlišení Full HD při snímkovací frekvenci 30 a 24 sn./s (H.264, MOV), pokud byste se spokojili s HD rozlišením, můžete nastavit 60 sn./s. V režimu videozáznamu je i přes zaměření zrcadlovek dostupná poměrně široká nabídka funkcí pro přizpůsobení chování fotoaparátu, stabilizace obrazu na snímači však k dispozici není, proto je vhodné mít stabilizovaný objektiv.
Obrazová kvalita ničím zásadně nepřekvapí, a to jak v negativním, tak v pozitivním smyslu. Příjemným překvapením je množství šumu a jeho průběh – při přímém srovnání s modelem EOS 4000D, který má nižší rozlišení, vychází obraz z EOSu 2000D lépe.
Níže najdete výřezy scény při jednotlivých jmenovitých citlivostech – postupně ISO 100, 200, 400, 800, 1600, 3200, 6400, 12 800. (Pro zobrazení plné velikosti a možnost přiblížení otevřete snímky v nové kartě prohlížeče)
Do hodnoty ISO 1600 je šum minimální a jeho průběh je velmi konzistentní, u ISO 3200 je již zašumění obrazu patrnější a při deaktivaci všech filtrů a redukcí šumu začínají vystupovat jednotlivé barevné kanály. Vyšší citlivost ISO 6400 má množství šumu o krapet více, avšak dochází již k výraznější ztrátě hranové ostrosti a také ke slévání jemných detailů. U nejvyšší hodnoty citlivosti ISO 12800 je již obraz značně degradovaný digitálním šumem, avšak nedochází zde k posunu barevnosti.
Kresba se setovým objektivem je spíše měkčí, ale při zaclonění o jedno až dvě clonová čísla je obraz ostrý v celé ploše. Stejně tak práce automatického vyvážení bílé je bezproblémová a spolehlivá, pouze v případě nočního a žárovkového osvětlení je místy třeba mírně poupravit nastavení nebo zkalibrovat fotoaparát ručně.
Verdikt
Na otázku, zda se vyplatí koupit Canon EOS 2000D nebo nevyplatí, není zcela jednoduché odpovědět. Faktem totiž je, že se na trhu aktuálně nacházejí tři velmi podobné digitální zrcadlovky tohoto výrobce – EOS 4000D, EOS 2000D a EOS 200D – a rozhodně se nedá říci, že by byl EOS 2000D zlatou střední cestou.
Má toho totiž více společného s nižším modelem 4000D, avšak jeho cena ve srovnání s EOSem 200D není o tolik nižší, zatímco tento model nabídne novější obrazový procesor, lepší obrazovou kvalitu, provozní rychlost i ergonomii.
Čtěte také: Canon EOS 200D – vstup do světa kreativní fotografie
Jaké je tedy doporučení? Pokud se poohlížíte po první digitální zrcadlovce, kterou chcete nahradit svůj letitý kompakt a zvažujete do budoucna pořízení lepšího těla, bude EOS 2000D pravděpodobně vhodným kandidátem. Jestliže ale pořizujete zrcadlovku proto, „že se jedná o zrcadlovku“ a neplánujete dokoupení dalších objektivů, ani pozdější výměnu těla, pak raději sáhněte po modelu 4000D, který má velmi podobné parametry i obraz a ušetříte tak pár tisíc.
Na druhou stranu, zkušenější uživatelé, kteří na obdobném těle začínali a nyní pokukují po upgradu na novější model, avšak nechtějí za něj platit více jak 16 000 Kč, by se měli raději poohlédnout jinde, a to po EOSu 200D, který nabídne, za prakticky stejnou cenu mnohem lepší výkon.
Fotografie v plném rozlišení
Pro zobrazení plné velikosti a možnost přiblížení otevřete snímky v nové kartě prohlížeče.
Článek pro vás připravil:
Petr Březina
K fotografování jsem přičichl poprvé v roce 1996, kdy jsem ukořistil otcův Zenit 11 a k němu pořídil světelný 135mm objektiv, na vysoké to bylo ve znamení kompaktů a koupě filmové zrcadlovky. Od roku 2004 spolupracuji s různými redakcemi na testování digitálů, takže mi rukama prošlo nemálo strojů. Nejlépe se však cítím se světelnou pětatřicítkou, která mi naprosto vyhovuje nejen při reportáži, ale i při portrétech.
Dobrý deň chcel by som radu mám Canon 2000D a chcel by som si dokúpiť nejaký zoom objektív , aký by ste mi odporučili ?Fotím prevažne krajinky .Ďakujem za odpoveď
Dobrý den,
na krajiny (širokoúhlé snímání) je velmi vhodný objektiv Canon 10-18mm https://www.fotolab.cz/eshop/krajina/canon-ef-s-10-18mm-f-4-5-5-6-is-stm.html
Má výtečný poměr cena-výkon. Vhodná alternativa může být Canon 10-22mm https://www.fotolab.cz/eshop/krajina/canon-ef-s-10-22mm-f-3-5-4-5-usm.html
Velmi slušné jsou také objektivy od Sigmy a Tamronu:
https://www.fotolab.cz/eshop/krajina/sigma-10-20mm-f-3-5-ex-dc-hsm-canon.html
https://www.fotolab.cz/eshop/krajina/tamron-10-24mm-f-3-5-4-5-di-ii-vc-hld-canon.html
Viktor F.
dobry den chcem sa opytat ci Canon EOS 2000D s objektivom EF-S 18-55mm f/3.5-5.6 IS II pri toceny videa sam od seba zaostruje ? a zmena ohniska sa musi rucne nastavit napr z 35mm na 55mm a potom fotit ci aj to v ramci autofokusu funguje tak ze sam aj pribizi a ked si kupim objektiv Canon EF 50mm f/1.8 STM bude automaticky ostrit aj pri videach dakujem za odpoved
Dobrý den Michale,
Canon EOS 2000D při videu zaostřuje pouze při namáčknutí spouště (průběžné zaostřování na pohybující se objekt není dostupné).
Změna ohniska se provádí ručně, může proto snadno dojít nejen ke změně expozice a k zachycení mechanického zvuku objektivu, ale i rozostření obrazu.
Na natáčení videa spíše doporučujeme model vyšší řady, např. Canon EOS 250D. Záleží, co „dovolí“ rozpočet.
Pěkný den
CEWE FOTOLAB tým