CEWE FotolabSpolečně s cestovatelem a dobrodruhem Kubou Vágnerem se podíváme na jeho dětství, začátky s rybařením i podivuhodné cesty, které podniká. Tak příjemné čtení, bude to jízda!
,,Každý člověk má své sny. Jako kluk jsem chtěl být chvíli traktoristou, protože jsem miloval vůni vyjetého oleje ze starých poctivých stodol plných Zetorů. Následně přišla éra bubnů a má touha stát se bubeníkem v rockové kapele. Pak už to byly jen ryby. Můj táta vždy říkal, že mám místo mozku kapra.“
Dětství v Průhonicích
,,Když mi bylo pět, přestěhovali jsme se do Průhonic. V té době to byla malá, útulná vesnička a jen stěží mohl kdo předpokládat, že se za pouhých dvacet let z malé vesničky stane sterilní Beverly Hills. Bydleli jsme přímo u průhonického parku. Kolem nás bylo jen pár starousedlíků a po zahradě nám běhali srny a zajíci. Průhonický park byl pro mě jako nekonečný hvozd. Pronikal jsem do jeho tajů, objevoval nová zákoutí, učil se chytat ryby do ruky, pytláckých ok, na vlasce i pruty. To bylo mé dětství. V té době jsem si nedokázal ani představit, že by mohlo být něco krásnějšího.
Čím jsem byl starší, tím více mě vášeň pro ryby a přírodu pohlcovala. Byl jsem hladový po poznání. Průhonický park se mi zmenšoval pod rukama a začal jsem toužit po nových dobrodružstvích. Na ryby jsem jezdil za svým strejdou na Klíčavu, k druhému strejdovi do německého Hoffu i ke strejdovi na Zvíkov. Měl jsem opravdu šťastné dětství.
Dětský den plný rybaření s Jakubem Vágnerem bude i letos!
Knížky o rybaření, Ota Pavel a setkání s tajemnou rybou
Jako kluk jsem hltal všechny knížky o rybách. Kdo by také nečetl 1000+1 rad pro rybáře, nebo knihy mého dětského hrdiny Oty Pavla. Stejně tak se mi do rukou dostala kniha o Amazonii. Starý cestopis, který mě v té době ani moc nezajímal. Avšak pouze do okamžiku, kdy jsem v knize objevil perokresbu obrovské ryby. Dodnes mám tuto kresbu před očima. Indiáni na malé vratké kánoi svírajíci oštěpy a pod hladinou gigantický tvor připomínající spíše obřího hada, než rybu. Tehdy jsem se zamiloval a poprvé slyšel název Paiche.
Od mého prvního setkání s tajemnou rybou uplynulo mnoho let. Mezi tím jsem chodil na fotbal, dělal lehkou atletiku, hrál floorbal a snažil se studovat hudbu po vzoru svého tatínka. Nadšení pro ryby ale nezmizelo. Ba naopak.
První cesty po světě
Začal jsem cestovat po Evropě a objevil velkou vášeň v lovu sumců. Čím více jsem cestoval a rybařil, tím více mi bylo jasné, že to s hudbou půjde z kopce. A tak se i stalo.
Uplynuly další roky, kdy jsem se protloukal životem. Nějaký čas jsem žil v Austrálii, Španělsku, Itálii, v Tovačově. Snažil se žít svůj sen a to i v dobách, kdy to nebylo vůbec snadné. Na kresbu tajemné ryby jsem ale nikdy nezapomněl…
Jakub Vágner si již v minulosti vytvořil CEWE FOTOKNIHU a v současné době pracujeme na nové, máte se na co těšit!
Expedice do Amazonie a láska na první pohled
Svou první expedici do Amazonie jsem podnikl roku 2000. Tehdy se ke mě přidal můj parťák a kameraman Jirka Středa. Byla to expedice zcela do neznáma. Bez potřebných znalostí, vědomostí a hlavně kontaktů.
Dnešním pohledem mohu říci, že to byla ta nejzásadnější expedice mého života. Zamiloval jsem se na první pohled a do dnešních dnů v Amazonii strávil 4 roky svého života. Zažil mnoho krásného i děsivého, ale nikdy jsem nelitoval ani jediného dne v nitru pralesa.“
Klára Svěráková
Přidat komentář