Nikon Z 14-30 mm f/4 S svým univerzálním rozsahem a dobrou konstantní světelností láká fotografy téměř všech fotografických žánrů. Nejlépe mu ale bude v brašně těch, co se věnují krajině a architektuře. A ani se nepronese.
Technické parametry Nikon Z 14-30 mm f/4 S
Ohnisková vzdálenost: 14-30 mm
Dostupné pro bajonet: Z-mount
Konstrukce: 14 členů ve 12 skupinách, 4x Asph, 4x ED, Nano Crystal, vrstva fluoru
Úhel záběru: FX 114° až 72°, DX 90° až 50°
Počet lamel clony: 7
Rozsah clonových čísel: f/4 – f/22
Min. ostřící vzdálenost: 28 cm
Měřítko zvětšení: 1:6,25
Průměr závitu pro filtry: 82 mm
Délka x průměr: 85 x 89 mm
Hmotnost: 485 g
Utěsnění proti prachu a vodě: Ano
Aktuální cenu a dostupnost objektivu Nikon Z 14-30 mm f/4 S najdete na Fotolab.cz
Úvod
Testovaný Nikon Z 14-30 mm f/4 S najde své uplatnění hlavně při focení architektury a krajiny. Dokážeme si jej ale představit i v rukou reportážních nebo svatebních fotografů, kteří si ale musí dát pozor na výrazné zkreslení způsobené softwarovými korekcemi.
Tvůrci videa ocenění krokové a prakticky neslyšné zaostřování bez focus breathing efektu, navíc se clona mění plynule a bezhlučně. Za zmínku stojí multifunkční ovládací kroužek, možnost nasazení filtrů s průměrem 82 mm, to vše zabalené v až neskutečně kompaktní konstrukci s velmi nízkou hmotností. Optická kvalita je dle výrobce na špičkové úrovni. Jak si tedy stojí Nikkor Z 14–30 mm f/4 S v ostrém nasazení? S odpovědí na otázku nám pomohl výtečný fotograf architektury a přírody Peter Čech.
Konstrukce a ovládací prvky
Jako první musím pochválit, že objektiv disponuje filtrovým závitem o průměru 82 mm, což je v této kategorii ultra širokých ohnisek (určených pro FF) výjimečné. Nejblíže z pohledu krajní ohniskové vzdálenosti jsou objektivy Nikkor 16-35mm, či Canon 16-35mm, které také disponují závitem pro filtry. Nezdá se to, ale 2 mm na širokém konci vůbec není zanedbatelné číslo. Při focení architektury se každý milimetr navíc hodí.
Hodně fotografů bojuje s výběrem, zda volit ultraširokouhlé ohnisko kolem 12-14 mm, nebo raději krajinářský objektiv 16-35 mm. Na objektivy s ohniskem 12-14 mm je totiž většinou problém nasadit běžné filtry. Nikon Z 14-30mm f/4 rozhodování velmi ulehčuje. Přiznejme si, že každý občas použije polarizační filtr, nebo šedý filtr na úžasně rozmazané mraky „letící“ oblohou nebo na zachycení vodopádů s dlouhou expozicí.
Všechny součásti objektivu jsou utěsněny proti vnikání prachu, vlhkosti a vodním kapkám. Přední fluorová vrstva aktivně přispívá k odpuzování vody, prachu a celkově nečistot, aniž by snižovala kvalitu obrazu.
Objektiv je jako dělaný na dlouhodobou práci z ruky, tj. rozhodně se významně nepronese, je lehoučký, úžasně skladný díky mechanismu teleskopického tubusu. Počítejte ale s tím, že je v transportní poloze zasunutý a pro focení je třeba jej vysunout. Není na to třeba žádná pojistka nebo přehnaná síla, vše je otázkou vteřiny.
Dále chválím přítomnost multifunkčního ovládacího kroužku, prostřednictvím kterého lze při focení v režimu automatického ostření přiřadit možnost korekce expozice, clonové číslo, případně citlivosti ISO. Při používání v režimu manuálního ostření lze multifunkční kroužek používat jako zaostřovací. Rychlost přeostřování má dobrou odezvu a jak už to u objektivů s elektronickým přenosem ostřícího kroužku bývá, nelineární chod. Na ten si budou muset zvyknout hlavně filmaři.
Optická konstrukce se skládá ze 14 čoček ve 12 skupinách (asférické členy jsou 4 + 4 typ ED). Výrobce nezapomněl ani na Nano Crystal Coat antireflexní vrstvy, včetně fluorové vrstvy. Clona je elektromagnetická, 7 lamelová.
Nikon 14 – 30 mm f/4 S v praxi
Všichni, kdo si potrpí na vysoké rozlišovací schopnosti a precizně prokreslených detailech, budou velmi spokojeni. Z pohledu optické kvality je Nikon 14-30mm téměř na špičce, které se při dané kompaktní konstrukci dá dosáhnout. Už na otevřenou clonu poskytuje perfektní ostrost ve středových částech fotografie a rohy rozhodně neurazí. Ostrosti po celé ploše obrazu dosáhnete už při jemném zaclonění o 1 EV. Difrakce pak nastupuje relativně pozdě, až při f/16. Ohnisko 30 mm je trochu lepší než 14 mm, ale může za to pouze silná softwarové korekce soudkovitého zkreslení.
Skvěle si objektiv poradí i s protisvětlem, zde je výkon naprosto učebnicový, fotografiím nechybí konstrast a odlesky jednoduše nenajdete. To stejné platí i pro aberaci, která když už se objeví, není problém s jejím odstranění bez vzniku artefaktů. Trochu přítomna je vada koma, ale pouze v nejzašších rozích na otevřenou clonu.
Velmi zajímavý je objektiv pro své kvality bokeh, tedy rozostřených oblastí. Širokoúhlé objektivy často trpí na přílišný kontrast nebo nedokonalé kroužky, které odvádí pozornost. Zde je „pouze“ sedmilamelová clona, i přesto je bokeh hezčí, než na některých delších objektivech.
O soudkovitém zkreslení psát prakticky nemohu, korekce totiž pracují na plné obrátky a tím vyvstává na povrch jediná zásadní výtka – deformace způsobené korekcemi, které nelze vypnout.
Natažené rohy na nejširším ohnisku nemusí trápit fotografy krajiny nebo architektury, zde jsou linie doslova jako podle pravítka, pozor si ale musí dávat fotografové reportáží nebo dokumentární fotografie. Objektiv se dá využít například i na svatby, nepoužívejte ale raději ohniska širší než 18 mm. Nejenom rohy snímku jsou výrazně natažené a ono by to ani tak nevadilo, kdyby šly korekce vypnout. Pozor, neplatí pouze pro JPEG, ale i pro RAW.
Druhým neduhem je pak silná vinětace na nejširším ohnisku při otevřené cloně. Ta je až překvapivě intenzivní a zbavit se jí znamená výrazně vytahovat stíny a s nimi ruku v ruce i šum. Opět je to věc, která se bude týkat jen určitých žánrů, protože pro odstranění vinětace stačí zaclonit na f/6,3.
Během testování s tělem Nikon Z7 jsem rád využíval zabudovanou stabilizaci obrazu na čipu. V modré hodince šlo bez problémů udržet z ruky časy kolem 1/5 vteřiny, při zachování perfektní ostrosti. Na dokonalé fotky např. podvečerní a noční architektury (co nejnižší hodnota ISO, dlouhé časy v řádu sekund) je nezbytné používat stativ. Ne vždy je ale možné (resp. chtěné), abyste jej měli stále při sobě, tak proč občas nefotit i z ruky v modré hodince, kdy je světlo velmi působivé?
Závěr
Nikonu se tento objektiv opravdu povedl. Pokud chcete používat co nejširší úhel záběru na full-frame tělech s bajonetem Nikon Z, mít možnost šroubovacího filtru, slušnou světelnost, a to vše v kompaktním lehkém balení (hmotnost 485 gramů), završené výjimečnou optickou kvalitou, není co řešit.
Pořizovací cena odpovídá kvalitě objektivu, vzhledem k výkonu (optika + AF), kompaktnímu řešení, dalším benefitům jako např. multifunkčnímu kroužku (nastavování clony, kompenzace expozice, ISO), lze velmi snadno přimhouřit oči nad vyšší cenou.
I přes výtky v ohledu vinětace a silných korekcí bez možnosti deaktivace na nejširší ohniska nemám k objektivu jedinou zásadní výhradu a důvod, proč jej nedoporučit.
Recenzi pro vás připravila redakce blogu ve spolupráci s Petrem Čechem.
Peter Čech je fotografem, kterého naplňuje nejvíce snímání architektury v zajímavém světle, ze zajímavých a netradičních úhlů pohledu. Blízké je mu také fotografování krajiny a cestování. Více o jeho tvorbě na www.petercech.com
Nikkor Z 14–30 mm f/4 S: Hodnocení produktu
Potěšilo nás:
- Skvělá kresba v celém rozsahu
- S ohledem na ohnisko pěkný bokeh
- Odolnost na protisvětlo
- Přesný a rychlý AF
- Naprosto rovné linie
- Kompaktní a lehká konstrukce s utěsněním
- Jen minimální aberace
- Možnost používat klasické filtry
Zasloužilo by vylepšení:
- Silná vinětace na otevřenou clonu
- Nemožnost vypnout korekce zkreslení
Přidat komentář