CEWE FotolabFotografování krajiny teleobjektivem není zcela běžnou záležitostí, ale když se zadaří zvolit zajímavou kompozici a námět, jedná se rázem o velmi atraktivní snímky. Jan Watzek si vzal k otestování objektiv Nikon 200-500mm f/5.6 E ED VR do Moravského Toskánska. Jak dopadla recenze se dozvíte v příspěvku.
Představení
Pro fotografování krajiny je typické používání co nejširších ohnisek pro zachycení co největší části krajiny. Širokoúhlý objektiv se dobře uplatní při fotografování epických výhledů do krajiny, například na známé Vyhlídce Máj nebo na vyhlídkách v Českém Švýcarsku. Existují ale typy krajin, kde lépe vynikne krajinný detail a tam teleobjektiv přijde vhod. Takovou typickou krajinou, kde se bez teleobjektivu neobejdete je například Moravské Toskánsko. Tam jsem se letos na jaře vypravil i já, vyzbrojen teleobjektivem Nikon 200-500mm f/5.6 E ED VR.
Objektiv Nikon 200-500 mm f/5.6 E ED VR přišel na trh v roce 2015 a zajímavou cenovkou pod 40 tisíc korun si našel mnoho příznivců zejména z řad wildlife fotografů. Objektiv nabízí slušnou světelnost 5,6 v celém rozsahu ohniskových vzdáleností, což zas tolik při fotografování krajin neoceníte.
Praktické zkušenosti
Je nutné si uvědomit, že vzhledem k větším rozměrům a vyšší hmotnosti se s objektivem pracuje jinak než s lehkým pevným objektivem jako třeba Nikon 50 mm f/1.8G AF-S DX. Specifikem je, že nasazujete tělo na objektiv, a ne objektiv na tělo. Lepší stabilitu zajišťuje přibalená stativová patka. Celou sestavu tak umístíte na stativ v těžišti. Stativ je při fotografování krajiny s teleobjektivem nutností, jelikož se fotografuje na vyšší clony a s tím jsou spojené delší časy. Při fotografování nad 200 mm je rovněž těžší precizně nastavit kompozici, i v tom nám stativ výrazně pomůže. Na ohnisko 500 mm už musí být pohyby pro doladění kompozice velice jemné a oceníte stativ s kvalitní hlavou. Všechny fotografie jsou pořízeny fullframovou zrcadlovkou Nikon D750. Při snímání ze stativu použita kabelová spoušť a funkce předsklopení zrcátka.
Kvalita obrazu
Na ostrost fotografií v plenéru v případě dlouhých ohnisek působí řada negativních faktorů. Pro fotografování s takto dlouhým ohniskem je důležité dobré počasí a místní podmínky. Jelikož je mezi fotografem a fotografovaným objektem velká masa vzduchu, která může negativně ovlivnit výslednou kvalitu snímků. Zvýšená prašnost, vlhkost či opar může negativně působit na ostrost a kontrast fotografií. Dalším problémem za teplých dní je tetelení vzduchu, které může rozmazat celý obraz. Obranou proti tomu je fotografování za dobrého počasí, například po přechodu studené fronty se často vyčistí vzduch.
Další možností je použití polarizačního filtru a fotografování v ranních hodinách, kdy je zemský povrch ještě chladný. Posledním faktorem je vítr. I mírný vánek dokáže rozvibrovat celou sestavu na stativu a způsobit tak rozostření obrazu. S větrem jsem se během fotografování setkal i já a vítr citelně snižoval ostrost fotografií, a to i přesto, že jsem se snažil fotografovat v okamžicích mezi jednotlivými poryvy. V tomto případě se nesmíte bát jít mimo všechny poučky, že při fotografování ze stativu se nemá používat stabilizace a stabilizaci nechat zapnutou. Při porovnání jsou fotografie pořízené se stabilizací zřetelně ostřejší.
Krajinu fotím téměř výhradně na clonu 11, bez ohledu na objektiv. Někdy ale docílíme lepší ostrosti na clonu 5,6 například při fotografování z ruky nebo za větru. Je třeba zvolit kompromis mezi clonovým číslem a výsledným expozičním časem. Někdy na vyšší clonu vyjde zbytečně dlouhý čas a získanou ostrost vyšším clonovým číslem zabijeme neostrostí pohybovou. Za ideálních podmínek, ale docílíte brilantní ostrost na clonu 8-11.
Snímky v plném rozlišení
Vinětace, barevná vada, zkreslení
Vinětace není nijak omezující, naopak se efektu dá někdy i využít. Tuto vadu lze lehce kompenzovat při volání fotografií z rawu, stejně jako případnou barevnou vadu, kterou jsem v praxi nepozoroval ani v detailech větví. Zkreslení se na fotografiích krajiny také nedá pozorovat.
Stabilizace
Objektiv nabízí stabilizaci ve dvou módech. Režim ACTIVE je určen pro fotografování sportu a rychlých scén. Pro potřeby fotografování krajiny je nejlepší zvolit režim NORMAL. Jak jsem již zmínil výše, stabilizace dost pomůže i při fotografování ze stativu v případě větru. Při fotografování z ruky, ale stabilizaci oceníme nejvíce. Výrobce udává účinnost až 4,5 EV. Pro vyšší rozměry a hmotnost je samozřejmě lepší využít oporu minimálně pomocí monopodu, delší fotografování z ruky už je sportovní výkon. Objektiv se stativovou patkou váží 2,3 kg a celková hmotnost sestavy hravě překročí 3 kilogramy.
Ostření
Troufám si říct, že rychlost ostření nehraje při focení krajiny roli. Sám používám postup, kdy zvolím kompozici, zaostřím a potom vypnu ostření a čekám na světlo. Pro potřeby fotografování krajiny doporučuji zvolit na omezovači ostření vzdálenost na ∞ až 6 m. Objektiv se potom bude snažit ostřit na objekty, které jsou dál než 6 m a nebude se zdržovat přeostřováním na blízko.
Shrnutí
Objektiv poskytne velmi dobrý výkon při fotografování krajiny. Pomocí dlouhého ohniska objevíte nové netradiční pohledy a možnost vypíchnout jen určitý detail vám poskytne novou inspiraci. Těžko najdete v dané kategorii lepší objektiv. Jedinou nevýhodou je velká hmotnost objektivu (2,3 kg), která může být omezující při a při výpravách za nejlepšími výhledy se značně pronese. Na delší výpravy bych raději volil menší objektiv typu 70-300 mm nebo 100-400 mm. Pokud vám nevadí nosit těžší výbavu, nebo plánujete fotografovat blízko od auta, je Nikon 200-500 mm f/5,6E ED VR jasnou volbou.
Nikon 200-500mm f/5.6 E ED VR: Hodnocení produktu
Potěšilo nás:
- Excelentní obrazová kvalita
- Příznivá cena
- Účinná stabilizace
- Minimální aberace
- Dobře zvládnuté sférické zkreslení
- Tichý a přesný autofokus
- Vinětace pouze lehká
Zasloužilo by vylepšení:
- Protáčející se stativový prstenec i přes silné dotažení
- Vyšší hmotnost
- Sluneční clona by mohla držet pevněji
- Dražší filtry (průměr 95 mm)
- Autofokus by mohl být o něco rychlejší
Přidat komentář