Příběh fotografie: Myšice křovinná

Jaromír Kadeřábek přiznává, že často je nejtěžší fotografovat naprosto běžné druhy zvířat. Posuďte sami, jak se to podařilo v případě myšice křovinné, která svým vzhledem působí kolikrát až neskutečně roztomile. Přidává i několik tipů, jak ulovit obdobné fotografie.

Myšice křovinná

Myšice křovinná (Apodemus sylvaticus) je drobný hlodavec obdobné velikosti jako myš domácí. Obývá světlé lesy a křovinaté oblasti podél polních cest. Častokrát ve starší odborné literatuře byla označována jako myš lesní, což je poněkud zavádějící. Toto označení pak nesprávně svádí k záměně za myšici lesní, což je pouze velmi příbuzná a velmi podobná myšice. Ve skutečnosti jde však o zcela samostatné druhy.

Pokud se budeme zabývat rozšířením tak ji najdeme po celé kontinentální Evropě. Výjimku tvoří pouze severní Skandinávie a Finsko. V Asii proniká až do Číny, Mongolska a severní Indie. Rovněž se s touto myšicí setkáme i v severozápadní Africe.

Kdy a kam vyrazit fotografovat myšici křovinnou

Ačkoliv je výskyt myšice křovinné v naší republice dobře zmapován a je prokázáno, že žije prakticky na celém našem území, a to od nížin až do hor, focení samotné má několik úskalí. To zjistíme záhy, jelikož jde o zvíře převážně s noční aktivitou, neboť se za potravou vydává po setmění. Navíc jde o drobnou myšku s váhou 13-38g. Velikost jejího těla je 75-110mm s kratším ocáskem než je tělo. Tato myšice má velké ušní boltce a šedohnědý lehce nahnědlý kožíšek, na bříšku špinavě bílý. Také mívá žlutou skvrnu na hrdle. Myšice křovinná velmi dobře skáče a šplhá. Většinou se pohybuje rychlými skoky, což mohu potvrdit. Prý dovede i plavat, ale to jsem při svém pozorování nezaregistroval. Žije v organizovaných společenstvích, kterému šéfuje dospělý samec, přičemž podřízené jsou samice. Hnízdo si staví v noře, výjimečně na zemi. Doupě má efektivně udělané 2 až 3 východy.

Potravu tvoří hlavně semena, drobné plody a kořínky. V zimě stejně jako ostatní myšice nespí a dožívá se až tří let. V zimě samice mláďata nevrhá, ale po zbytek roku je nesmírně plodná. Až třikrát ročně vrhá 2-9 mláďat. Musí se mít na pozoru před dravými ptáky. Také lišky mají myšici křovinnou na svém jídelníčku. Přítomnost této drobné myšky v naší přírodě mi dokazovalo občasné nalezení mrtvolek. Ani noční výpravy mi neposkytovali dostatek prostoru toto zvířátko nafotit. Jednou jsem šel z procházky od rybníku a u lesa na polní cestě cosi hbitě poskakovalo. A to vyloženě za letního slunečného dne. Měl jsem u sebe pouze 105 mm dlouhý makroobjektiv, kterým jsem se snažil v leže ono podivné zvířátko nafotit. Z mojí přítomnosti si naštěstí myšice nic nedělala, a tak po nutném tělocviku leh a vztyk se mi podařilo toto běžné, ale o to hůř fotitelné zvířátko konečně nafotit.

Jakou techniku si vzít na focení

Tak zde se meze a limity nekladou, ale vzhledem k velikosti pokud jste šikovní, můžete využít stejně jako já nějaký makroobjektiv například Nikkor AF-105mm f/2,8 G VR nebo jakýkoliv jiný od Sigmy, například Sigma 180mm f/2.8 DG OS HSM MACRO. Rovněž jsou perfektně využitelné kratší teleobjektivy např. Sigma 70-200mm f/2,8 Sport nebo Nikkor AF-S 300mm f/4 PF VR. Jejich výhoda spočívá v relativně krátké zaostřitelné vzdálenosti a dovolí tak drobnou myškou vyplnit fotografii v potřebném měřítku a zajistit tak dokonale vykreslené detaily.

Z fotoaparátu dobře poslouží jak Full Frame, já používal modely od Nikonu: Nikon D5, nebo nějaký cropový s precizním autofokusem jako například Nikon D500. Tento parametr je při vlastním focení dost důležitý, neboť myšice křovinná je pěkně čiperné zvířátko. Kdo má omezenější rozpočet mohl by také uspět i s Nikon D7500, či Nikon D750.

Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:

Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf