V příspěvku se Jaromír Kadeřábek tentokrát zaměří na jeden ze čtyř druhů užovek, které žijí na území České republiky. Možná nepůsobí na první pohled tak roztomile jako někteří naši savci, ale způsob života a celková zajímavost rozhodně stojí za povšimnutí, případné fotografování.
Užovka podplamatá: popis druhu a zajímavosti
Užovka podplamatá je podobně jako užovka obojková silně vázaná na vodní prostředí. Dokonce bych řekl, že naopak ještě více. Vodu totiž většinou opouští většinou až v noci. Nejčastěji ji najdeme v okolí řek a přilehlém biotopu. Oproti užovce obojkové, která se živí převážně žábami, užovka podplamatá preferuje zejména ryby. Ale nepohrdne také ropuchou, čolkem či pulcem. Svou kořist při polykání ochromuje, případně přímo usmrcuje výměšky z tzv. Duvernoyovy žlázy. Hemoragický a neurotoxický jed vylučuje pomocí nejzadnějších zubů. Nedochází k tomu ale pokaždé, že by se toxiny vylučované žlázou podílely na usmrcení kořisti. Samotný jed obecně slabý, pro člověka absolutně neškodný. Ve skutečnosti je tato užovka řazena mezi nejméně jedovaté hady ze všech hadů. Při obraně vypouští zapáchající sekret z kloaky. Dalším obraným mechanismem je thanatóza, což znamená, že had předstírá, že je mrtvý. Toto chování není v hadí říši nic ojedinělého a využívají ho i další druhy. Pokud se podíváme na výskyt, tak hlavní místa u nás jsou v povodí Berounky, Sázavy. Rovněž ji najdeme u Vltavy a Ohře, dále u dolního toku Labe, Moravy a Dyje.
Užovka podplamatá dosahuje běžně délky mezi 80-100cm, výjimečně až 1,5m. Ostatně toto je potvrzená nejdelší měřená délka. Samice bývají větší až o čtvrtinu délky. Základní zbarvení je nejčastěji olivově hnědé, ale může mít i značně odlišné a variabilní zbarvení. Na tomto základním zbarvení má světlejší a tmavší skvrny, které vytvářejí dojem šachovnice. Břicho má nepravidelné černobílé zabarvení připomínající kostkovaný motiv. Někdy je nažloutlé až červené. Také bývá žluté až oranžové s černými skvrnami rovněž podobné kostkám. Od těchto skvrn pochází i její jméno. Termín „plama“ vyjadřuje pojem skvrna. Užovka podlamatá znamená jako dole skvrnitá, alespoň takto je to definováno v odborné literatuře.
Kdy a kam vyrazit fotografovat užovku podplamatou
Aktivita užovky podplamaté po zimě startuje obvykle na přelomu března a dubna, kdy se po ukončení hibernace páří. Shromažďují se ve velkých skupinách. Samice klade vajíčka po páření v horizontu 45 až 60 dní (což bývá obvykle v červenci). V jednom hnízdě bývá obvykle 10-25 vajec, ze kterých se háďata líhnou začátkem září. Mláďata měří kolem 20 cm a po 14 dnech, kdy se poprvé svlečou začnou přijímat potravu v podobně drobných rybek a pulců. V říjnu se užovky podplamaté ukládají k zimnímu spánku, kde zalezou do nějakých děr poblíž vody.
Už spoustu let pravidelně jezdím na jižní Moravu, kde i v tom největším parnu okolo řeky Dyje pod stromy panuje příjemný chládek. Voda je zde čistá a tak není divu, že předmětem výpravy v krásném lunu přírody se stala jedna z našich čtyřech druhů užovek. Proč zrovna toto místo? Je to jednoduché. Je to jediná lokalita u nás v republice, kde je šance pozorovat všechny čtyři druhy zmíněných užovek. Vyskytuje se zde i ne zcela běžná vranka obecná, řazená v Červeném seznamu ohrožených druhů České republiky do skupiny zranitelné. Mohl bych zde květnatě popisovat, kolik úsilí stálo za fotkou, kde právě cílená užovka podplamatá do sebe souká onu vranku, ale někdy to je o náhodě a štěstí, kterému se musí jít vstříc, aneb trpělivosti není nikdy dost… A přesně tak to bylo i při naší návštěvě s kamarádem. A stačilo se jen pořádně dívat a mít prostě „kliku“. Snad největším utrpením byl požadovaný úhel záběru, kdy v letních třicítkách byla nutnost zalehnout do studené vody. Ale jak už to tak bývá, pro hezkou fotku se trochu toho pohodlí obětovat musí.
Jakou techniku si vzít na focení
Z doporučeného technického vybavení se bude rozhodně hodit fotoaparát, který netrpí přílišným šumem, neboť pod stromy častěji „chybí“ světlo. Za sebe doporučím nějaký Full Frame, například Nikon D850 (test zde), nebo novější Nikon D780 (test zde), chybu neuděláte ani nějakým málo šumícím crop fotoaparátem např. Nikon D7500 (test zde). Z objektivů doporučím makro objektiv minimálně o ohniskové vzdálenosti 100mm, např. Nikkor AF-S 105mm f/2.8 G (test zde) či ekvivalent z dílny Sigma 105mm f/2.8. Doporučuji zvážit i makro objektivy Sigma s delšími ohnisky 150mm f/2.8 či dokonce 180mm f/2.8 (test zde), s nimi nemůžete udělat chybu. Získáte tak potřebné měřítko zvětšení a slušné, často nezbytné přiblížení.
Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:
Zdravím, fotky úžasné, nemůžu se se svými „Olympus “ srovnávat, natož se svým „Nokia“ focením.
Jen bych chtěl vědět, zda li co jsem v Ždírci u Blovic vyfotil, je Užovka Podlamatá.
Díky za Blog.
Mějte se
Richard Fux