Petr BřezinaVyjmenujeme-li nejčastější fotografické žánry, kterým se věnují amatérští fotografové, jsou to obvykle krajina, portrét, makro a stále častěji také dokumentace či spíše reportáž z různých společenských akcí. Koncerty a hudební produkce jsou typickou ukázkou – jaké objektivy jsou pro fotografování koncertů nejvhodnější?
Podobně jako u každého jiného fotožánru, ani zde není možné dát jednoznačnou a univerzální odpověď, vždy se totiž preferovaná technika odvíjí zejména od zkušeností fotografa, jeho návyků. Především při volbě objektivu je třeba se zamyslet nad tím, jaký očekáváte výsledek (vizualizovat si jej) a poté zvolit optimální sklo.
Jelikož fotoaparát obvykle zvládnete obsloužit bez větších problémů a měl by vám sednout perfektně do ruky jak tvarem, tak ergonomií, zaměříme se na volbu vhodného (nikoli ideálního) objektivu, kterým fotoaparát doplnit, abyste se mohli pochlubit snímky, jako profesionální fotografové. Fotografování koncertů můžete realizovat jedním objektivem. Je však dosti pravděpodobné, že sáhnete min. po dvou až třech (nejčastěji se kombinují objektivy s pevnou a proměnlivou ohniskovou vzdáleností).
Plánování typu focení
Fotografování koncertů, a obecně hudebních či veřejných vystoupení, je obvykle směsicí několika různých žánrů. Z největší části je koncertní fotografie reportáží, resp. dokumentární fotografií, doplněnou portrétem. Odtud také plyne vhodná volba objektivu:
- na reportáže se bude spíše o něco více hodit zoom objektivy, zvláště pokud se budou střídat scény (širokoúhlý záběr vs. přiblížená scéna)
- pokud nebude nutné měnit ohniskovou vzdálenost, nabízejí se jako vhodná volba objektivy s fixním ohniskem (např. 35, 50, nebo 85mm) a vysokou světelností (clonové číslo 1,8 a nižší) = ideální portrétní objektivy, resp. ohniska
Každý z nás se samozřejmě cítí lépe v jiných podmínkách. Někomu vyhovuje spíše lov beze zbraní z větší vzdálenosti, jiný má dostatek sebevědomí a nečiní mu problém jít do centra dění a fotografovat z krátké vzdálenosti, čímž snadno vtáhne diváka do děje.
Pokud patříte mezi univerzální typ fotografa a ani jedno z uvedeného vám není cizí, pak zvládáte prakticky celý základní repertoár fotografického přístupu a pokrýt koncert zajímavými záběry rozhodně nebude zásadní problém. V takovém případě je však vhodné si samotné fotografování vhodně rozvrhnout, abyste nemuseli měnit objektivy v nejnevhodnější okamžik.
Malou nápovědu vám mohou dát krátká videa z koncertů kapely, která jistě najdete na sociálních sítích. Snadno tak zjistíte, jak moc „akční“ hudebníci jsou, a také jaké je jejich rozmístění na podiu.
Zohlednění lokace, kde proběhne focení
Velmi důležitá je příprava ve vztahu k prostoru, kde budete fotografovat. Každý prostor je totiž originální a tím pádem jsou na každém místě zcela odlišné světelné podmínky. Před fotografováním je proto třeba věnovat pozornost i místu, kde budete fotit.
Úplně jiná bude situace na letním festivalu, který má velkou scénu a bez teleobjektivu se prakticky neobejdete, a jiná situace bude v malém rockovém klubu, kde si se stejným teleobjektivem ani neškrtnete, protože bude prostor příliš malý (krátký). Tedy místu, kde budete fotit, byste měli přizpůsobit i výběr objektivu, zejména pak co se jeho ohniskové vzdálenosti, potažmo úhlu záběru, týká (širokoúhlé objektivy vs. teleobjektivy).
Dalším podstatným faktorem, možná nejdůležitějším, jsou světelné podmínky, které se liší nejen prostor od prostoru, ale také kapelu od kapely. Zde je opět možné se alespoň minimálně připravit za pomoci videa z předešlého koncertu. Od věci také není včasný příchod a obhlídka podia před samotným začátkem vystoupení. A když prohodíte pár slov s osvětlovačem, určitě to nebude na škodu.
Vhodné druhy objektivů pro focení koncertů
Pokud to váš rozpočet dovolí, v první řadě se při výběru zaměřte na objektivy s vyšší světelností (základní a telezomy). A proč je důležitá právě světelnost? Protože na koncertech je obvykle málo světla a při průměrné světelnosti setových zoomů (F4–F6,3) se můžete dostat do situace, kdy budete muset zvednout citlivost na nepříjemně vysokou hladinu, která s sebou nese i vyšší množství šumu.
Lepší světelnost je obvykle doménou pevných objektivů a pokročilejších zoomů. Pro potřeby koncertu se jako velmi vhodná optika jeví střední teleobjektiv klasického rozsahu +/- 70–200 mm a světelností F2,8, se kterým pokryjete velkou část záběrů.
Dalším praktickým sklem bude světelný portrétní objektiv s ohniskem 85 mm nebo standardní světelná padesátka (je-li nasazena na APS-C snímači). Tato skla využijete zejména při detailních záběrech hudebníků, pokud se vám podaří fotografovat přímo na podiu, pak hraje portrétní sklo prim.
Třetím typem záběrů, který se vyskytuje při koncertním focení, jsou scény s širokým úhlem záběru, který vtáhne diváka a umožní snadněji zachytit celkovou atmosféru na daném místě. Širokoúhlý objektiv, který nabídne efektivní ohnisko někde kolem cca 17–18 mm je ideální, vzhledem k šířce záběru zde ani nemusíte příliš řešit jeho světelnost z hlediska rizika pohybové neostrosti. Pomoci samozřejmě může stabilizace, která umožňuje pracovat s delšími časy bez rizika rozmazání scény.
Počítejte s tím, že u většiny koncertů budete pracovat s časem kolem 1/125 s či kratším – k tomu si přiřaďte v daném málo osvětleném prostředí rozsah citlivostí s nimiž jste ochotni pracovat a výsledkem bude adekvátní rozsah clon, které můžete používat. Pozor na častou chybu, kdy pracujete s aktivní stabilizací obrazu, která vám sice umožní použití delších expozičních časů, ovšem v konečném důsledku jsou ostré pouze statické části obrazu, jelikož pro pohybující se objekty je expoziční čas příliš dlouhý.
Čtěte také na blogu: O umění koncertní fotografie s fotografem Janem Nožičkou
Ochranné vrstvy a lamely clony
I v reportáži či dokumentu se najde místo na trošku kreativity, vzhledem k nemalému množství reflektorů a bodových světel, které se u podobných akcí využívají, se přímo nabízí použití vyššího zaclonění a s ním spojeného „hvězdičkování“ zdrojů světla. To se odvíjí od počtu lamel clony, sudý počet lamel nabídne stejný počet paprsků, lichý počet jich nabídne dvojnásobek.
Mnohdy podceňovaným parametrem objektivu je to, jak se dokáže vypořádat s přímým a nepřímým osvětlením, kterého najdete na koncertech opravdu hodně, a to hned v různém barevném provedení. Ochranné vrstvy, nanesené na čočkách objektivu mohou značně ovlivnit směrování a odrazivost světla uvnitř objektivu a tím také vznik různých duchů a závojů na fotce.
Určitě je tedy dobré mít svůj objektiv „načtený“ při práci v protisvětle a v případě koupě nového objektivu se na tuto vlastnost také zaměřit a vyzkoušet si, jak se vybraný kousek v protisvětle chová. Praktickou pomůckou při fotografování (zejména na festivalech s delším teleobjektivem) bude monopod, který dodá potřebnou stabilitu – v takové situaci je třeba zohlednit i uchycení aparátu k monopodu – zde bude praktičtějším řešením použití stativové objímky na objektivu než závitu v těle digitálu – na to byste měli při výběru také myslet.
Klára Svěráková
Přidat komentář