Veronika Patalášová vyhrála v soutěži CEWE FOTOKNIHU roku kategorii cestovatelská fotokniha zcela zaslouženě. V pracovním životě se věnuje výuce angličtiny a němčiny v rodné Trnavě. Tato skvělá práce ji baví, ale raději se toulá s foťákem v přírodě na Slovensku nebo i v zahraničí. A ani si přesně nepamatuje, kdy přesně začala fotit…
Řeknete nám něco o sobě? Jak jste se dostala k fotografii?
Trvalo asi poměrně dlouho, než jsem fotografii přestala vnímat jen jako prostředek na zdokumentování zážitků a výletů a začala se zajímat i o světlo a kompozici a snažit se svým fotoaparátem vdechnout duši. Cítím, že je stále na čem pracovat, ale věřím, že se mi to alespoň částečně povedlo.
Proč jste se rozhodli vytvořit si fotoknihu?
Fotka na papíře pro mě znamená o mnoho víc než v digitální podobě. Mám ráda i klasické fotoalbumy, ale chtěla jsem vytvořit „něco víc“ a fotokniha byla ideální volbou. Nabídla mi příležitost fotky provázet texty a zhotovit fotoknihu, ke které se budu snad i v budoucnu ráda vracet.
Stal se vám během focení všech těch nádherných záběrů nejaký zajímavý zážitek?
Pár jich určitě bylo. Nějaké ty pády, při jednom z nich jsem dokonce rozbila objektiv…boje se silným větrem, kdy vyhrál vítr a já jsem se ani neudržela na nohách nebo když jsem věřila, že led mě udrží a on praskl, takže jsem skončila po kolena ve vodě.
Jak dlouho vám trvalo vytvořit fotoknihu a jak sa vám pracovalo s programem CEWE fotosvět?
Vytvoření této fotoknihy mi trvalo něco mezi 1- 2 měsíci. Program znám, proto práce s ním byla jednoduchá. Od začátku jsem měla v hlavě přibližnou představu, jak by měla fotokniha po grafické stránce vypadat a také fotky jsem měla víceméně zvolené. Oproti tomu jsem titulní fotku z obálky vyměnila snad 10x. Nejvíc mi však dalo zabrat psaní doprovodných textů. Podobně jako u fotek, usilovala jsem o to, aby i texty měly duši.
Byla to vaše první kniha nebo jich už máte víc?
Nebyla to moje prvotina, v minulosti jsem tvořila fotoknihy zejména jako dárky pro sestru, která hodně cestuje, ale ty byly bez textů, protože jsem na cestách nebyla s ní, a tak by nebyly autentické. Později jsem vytvořila fotoknihu o mém islandském dobrodružství a ta už obsahovala i texty, a stejně jako s fotoknihou o Slovensku, se mi povedlo se s ní probojovat do finále. To mě inspirovalo sestavit fotoknihu o Slovensku, neboť jsem si uvědomila, že hodněkrát obdivujeme krásy dalekých destinací a nevšímáme si těch, které máme doma.
Tvoříte si knihy většinou pro sebe nebo máte ve zvyku je darovat jako dárek?
V minulosti jsem tvořila fotoknihy jako dárky, ale začala jsem je tvořit i pro sebe a plánuji v tom pokračovat i do budoucna.
Autorka: Veronika Patalášová
Jak se vám líbil finálový galavečer? Jak jste ho doma prožívali?
Galavečer byl skvělý. Cítili jsme se skoro stejně, jak kdybychom byli u přímo tam. Program byl atraktivní a doprovodné vystoupení ho skvěle okořenily. Klobouk dolů před organizátory. Muselo to dát nesmírně zabrat všechno naplánovat a zrealizovat v online prostředí.
Co o své vítězné fotoknize s názvem „Slovensko – malá krajina s veľkým srdcom“ řekla sama autorka?
Autorka vyhrála zájezd pro dva do New Yorku od společnosti BUBO v hodnotě 50 000 Kč
Byla jste překvapená, když vaše kniha zvítězila v cestovatelské kategorii?
Byla, velmi. V cestovatelské kategorii bylo hodně soutěžících a sama jsem měla jiné favority. To, že z nich vyhrála moje fotokniha, bylo obrovským překvapením, ale musím říct, že to je pro mě nesmírná čest.
Jaký tip byste dala našim čtenářům při tvorbě fotoknihy? Co ji podle vás udělá výjimečnou?
Já jsem se řídila jedním tipem. Kniha není skvělá tehdy, kdy už tam není co přidat, ale tehdy, kdy už není co odebrat. Jinými slovy – méně je někdy více nebo v jednoduchosti je krása.
Jakou fototechniku používáte?
Krajinu fotím Nikonem D5100 s objektivem Tamron 17-50mm, f2.8, samozřejmostí je stativ na dlouhé expozice s ND filtry. Na zvířata, lidi, ale i detaily přírody používám Nikkor 85 mm, f 1.8 G.
Děkujeme za rozhovor a přejem hlavně dobré světlo při focení do další fotoknihy!
Přidat komentář