V prvním díle našeho seriálu jsme se věnovali hlavně vzdělávání a teorii fotografování. Teorie je krásná věc, kterou můžete přetavit do praxe. Jak to ale udělat efektivněji a rychleji?
Praxe, praxe, praxe
Praxe fotografa je to nejdůležitější, protože jde o zužitkování toho, co se naučil a zároveň i o proces učení. Fotograf postupně získává rutinu, která je důležitá pro to, aby dobře ovládal fototechniku, měl pozorné oko a mohl se soustředit na samotné fotografování. Čím lépe budete vše ovládat, tím méně odpadu budete produkovat a hlavně můžete být kreativnější. Říká se, že opakování je matkou moudrosti. Mohu to potvrdit. Některé motivy jsem fotografoval desítky krát. Pokaždé mě ale překvapí, co se dá ještě vylepšit, jaké nové pohledy se dají najít. Rutinu, kterou při tom získám, pak mohu přenést jinam. Přijdu do neznámého prostředí, ale hned vidím, co chci a jak chci fotografovat.
Čtěte také na blogu: „Fotografické blesky a jejich využití v praxi“
Vykašlete se na EXIF, naučte se to sami!
Studenti na workshopech mi často kladou banální otázky. Jaký čas nebo clonu nastavit, zda použít AF-S nebo AF-C, atd. Na to se dá samozřejmě snadno odpovídat, pokud máte dlouholetou praxi. Takto ale nikoho nic nenaučíte. Řeknete řešení, aniž by jste vysvětlili, jak jste se k němu dopracovali. Je toho hodně, co se začátečník může naučit sám jenom tím, že to vyzkouší. Jakou mám nastavit clonu? Vyzkoušej všechny, prohlédněte si fotografie a vyberte tu nejlepší.
Někteří jsou přímo posedlí studováním cizích EXIF-ů. Doufají, že z nich vyčtou recept na dobrou fotografii. Ne, že by se z EXIF nedaly vyčíst užitečné informace, ale recept to rozhodně není. Je to, jako byste opakovali cvičební program Arnolda Schwarzeneggera, přitom nemáte jeho genetiku, ani muskularitu a už vůbec se nestravujete jako on. S jeho programem nebudete takový jako on. Musíte přijít na to, co funguje u vás. A na to je nejlepší metoda pokus-omyl. Častokrát mám pocit, že začátečníci mají strach něco na fotoaparátu nastavit, aby snad nevybuchl. Je to jen stroj. Ty ovladače a funkce jsou tam na to, abyste je používali a experimentovali s nimi. Co nejhoršího se může stát? Že se vám fotografie nepodaří. V takovém případě, je třeba měnit parametry, dokud se to nepodaří. Takto získaná zkušenost je trvanlivější a užitečnější, než našprtané znalosti, kterým pořádně nerozumíte.
Čtěte také na blogu: „RAW vs JPG: neustálý souboj formátů“
Specializujte se na jeden žánr
Já musím být univerzální. Jsem především odborný redaktor, který recenzuje techniku a píše odborné články o fotografii. Dosáhl jsem určité úrovně, řekněme že patřím mezi pokročilé. Vím ale, že bych mohl být lepším fotografem, kdybych se specializoval. Jednou z nejrychlejších cest k pokroku je specializovat se na určitý žánr, motiv nebo techniku. Místo toto, abyste zkoušeli všechno a nic pořádně, upřete své úsilí jedním směrem. Znám mnoho fotografů, kteří ostatní rychle předběhli, protože se specializovali.
Jako příklad bych rád uvedl Máriu Švarbovú, kterou jsem zaznamenal jako začínající fotografku na jednom slovenském portálu. Měla obyčejnou amatérskou fotovýbavu, přesto fotografovala lépe, než většina ostatních uživatelů. Specializovala se na portréty, byla kreativní a poměrně rychle si našla vlastní styl. Dnes je známá po celém světě. Vystavuje, prodává fotografie, fotografuje módu a reklamní kampaně. Navíc drží ocenění Hasselblad Master.
Jako dalšího uvedu Mateje Michalíka. To je fotograf, který se specializuje na černobílé fotografie snímané dlouhými časy. Používá při tom silné ND filtry. Postupně si vytříbil techniku a styl. Dnes vystavuje a prodává fotografie do celého světa, vyhrává soutěže a publikuje i v zahraničních časopisech.
Najděte si parťáka
Chodili jste někdy do posilovny? Pokud ano, dáte mi za pravdu, že s partnerem to jde lépe. Navzájem se motivujete chodit cvičit, pomáháte si, hecujete se. Cvičíte více a intenzivněji. A to platí i pro fotografování. Ideální, pokud máte techniku stejné značky a můžete si vyměňovat zkušenosti a půjčovat techniku.
Mít parťáka se hodí i profesionálovi, který si fotografováním vydělává. Navzájem si při fotografování můžete asistovat. Případně se zastoupit, pokud z nějakého důvodu nemůžete zakázku nafotit. Můžete mít i společnou techniku, např. studiové vybavení.
Přidejte se do skupiny
Dokud jsem se nezaregistroval do internetové galerie, byl jsem vlk samotář. Hned na začátku jsem si s několika dalšími uživateli padl do oka a dohodli jsme se na společném foto výletě a potom dalších a dalších. Skupina se měnila, někdo přišel, někdo odešel, ale hlavní bylo, že jsme fotografovali a pomáhali si. Nejlepší partie ale vzešla z workshopů. Tvrdé jádro funguje již přes 10 let. Spolu jsme absolvovali množství výletů, byli jsme spolu dokonce v Toskánsku. Udělali jsme i několik společných výstav. Z amatérů se časem stali profesionálové, který si stále pomáhají. Každý ze skupiny přispívá tím, co umí nejlépe. Jeden je organizátor, druhý řidič, třetí specialista na software atd.
Staňte se členem klubu
Kluby, podobně jako fotografické skupiny, jsou prospěšné v tom, že si můžete vyměňovat zkušenosti a navzájem se motivovat. Kluby se zapojují do fotografických soutěží, organizují výstavy a portfolio reviews, chodí spolu na výlety, zvou si hosty na přednášky a lektory na workshopy. V dobrém klubu se nudit nebudete.
Ne každý fotoklubu je dobrý pro začínajícího amatérského fotografa. Navšívil jsem i takové, které se hodně věnovali „umění“, studiem portfolia fotografů, kteří začátečníkovi nemají co říct. Nenaučí se v klubu nic praktického, co by je posunulo dál. Neulpívejte v klubu s jehož programovou náplní vnitřně nesouhlasíte.
Jak se odlišit od ostatních fotografů?
Každou fotografii se snažím udělat poctivě. Jinak bych lhal sám sobě. Na co produkovat odfláknuté fotografie? Investoval jsem hodně do techniky a vzdělávání. To ale samozřejmě i množství dalších fotografů. Jak být lepší ostatní? Já se už léta řídím vlastním pravidlem, že při každé fotografii učiním alespoň o jednu věc navíc, než si myslím, že by udělali ostatní. Může to být jen maličkost, která ale způsobí, že zrovna ta vaše fotografie bude nejlepší nebo nejkreativnější. Uveďme si pár příkladů toho, co můžete udělat jinak, než ostatní.
- Počkejte si na lepší světlo – Světlo je základ a kdo si počká, ten se dočká. Pokud se vám nějaká scéna líbí a máte možnost se na dané místo vrátit během zlaté hodinky, udělejte to.
- Použijte blesky – Pořiďte si alespoň jeden set blesku a odpalovače a začněte experimentovat. Používejte například i barevné gely.
- Nasaďte na objektiv filtr – Představte si nějakou památku, kterou během dne vyfotí tisícovka turistů. Jasně, někteří z nich mají dobrou techniku a umí i komponovat. Vy ale jděte dál a použijte na scénu například ND filtr. Ten přidává další vrstvu výzvy, protože můžete použít tak silný ND filtr, že budete potřebovat stativ.
- Podívejte se na věci z jiného pohledu – Fotografujte z míst, kam by vás normálně nenapadlo chodit. Fotograf musí uvažovat jinak. Musí na svět pohlížet tak, jak jej vidí objektiv fotoaparátů. Představte si, jak by fotografie vypadala, kdybyste vyskočili na nedalou zídku, lehnuli si na zem nebo využili zajímavého zdroje světla. Sledujte scénu, promyslete si, jaké máte možnosti a buďte v pohybu.
- Použijte neobvyklý objektiv – Tohle bude drahé, já vím, ale na trhu jsou objektivy, které produkují naprosto unikátní úhel pohledu i bokeh, a zároveň je mnoho fotografů nepoužívá. Na internetu najdete miliony fotografií z objektivu 24-70mm f/2,8, ale fotografie z něčeho jako je Sony FE 135mm f/1.8 GM nebo z 200mm f/2 od Fujifilmu prostě vypadají „jinak“.
- Najděte si svůj styl – O specializaci na jeden žánr jsem psal výše, to tím ale nemyslím. Něco navíc totiž můžete udělat i v postprodukci. Najděte si v úpravách svůj styl. Upravujte fotografie s citem a zároveň tak, aby bylo poznat, že je vaše, nejenom foceným tématem a kompozicí. Programy pro úpravy obsahují nepřeberné množství nastavení a od začínajících fotografů vím, že ne každý všechny využívá nebo ví, jak je využít. Experimentujte, hrejte si s barvami, dolaďte své „presety“ k dokonalosti.
- Buďte kreativní – Být kreativní je hrozně široký pojem a všechny výše zmíněné rady, by se vlastně daly shrnout pod spojení „kreativní přístup“. A je to tak správně. Vymyslete si vlastní nápady a postupy, porušujte pravidla, kombinujte dlouhé časy se svícením blesky, malujte světlem, při focení makra s sebou noste rozprašovač na vodu a malou odraznou desku, přemýšlejte nad světlem, jeho intezitou i barvou nebo si rovnou vyrobte vlastní. Hlavně buďte trpěliví, dobře se u focení bavte a nápady přijdou samy. A jestli ne, nevadí, spousty nápadů najdete na internetu a v časopisech, tak proč neudělat něco navíc a dva různé postupy zkombinovat do jednoho? Kreativita má hranice tam, kde si je nastavíte vy sami.
Čtěte také na blogu: „Multiexpozice: tipy a rady pro „jiné fotky““
Pojďme se nyní společně podívat, co si pod „udělat něco navíc“ představuji já.
Pod světelným deštníkem
Námět na tuto fotografii je z časopisu. Do deštníku jsme dali dálkově ovládané blesky. Našli jsme si ve městě volné místo a fotografovali. Na internetu jsem viděl, že se i jiní fotografové inspirovali stejným záběrem. Co je to jednou věcí, kterou jsme přidali do té naší? Využil jsem tramvaj v pohybu. Při čase zhruba 3 sekundy se pěkně rozmazala a vytvořila zajímavé pozadí. Fotografie je zároveň důkazem, jak je důležité mít dobrého parťáka.
Maják v Podersdorfu
Maják v rakouském Podersdorfu jsem fotografoval mnohokrát. Tento záběr je snímán během „modré hodinky“. Expoziční čas je kolem 1 minuty. Během ní jsem vzal do rukou dva blesky a nasvítit jsem jimi sloupy i samotný maják. Běžel jsem až k němu. Na záběru nejsem vidět, při dlouhém expozičním čase se můj pohyb nezachytil a navíc jsem byl oblečený v černém. Opakované použití blesků byla ta věc navíc.
Přihlaste své fotografie do soutěží
Fotografických soutěží je nespočet. Menších i větších. Sám jsem se do několika zapojil a nic jsem nevyhrál. Jsem zklamaný? Jen málo. Pokud nevyhrajete, můžete si začít klást otázky proč. Byly fotografie ostatních soutěžících lepší? Trefil jsem se do zadání soutěže? Můžete do soutěže poslat vynikající fotografii, která dokonale splňuje zadání a nevyhrát. Proč? Posuzování fotografii je subjektivní. O vítězích rozhoduje porota a ta se skládá z lidí, kteří mají vlastní názor a vkus. Častokrát velmi specifický a hlavně subjektivní. Můžete do soutěže poslat jakkoli dobré fotografie, pokud se netrefíte do vkusu poroty, nevyhrajete. Smiřte se s tím.
Nechci vás o soutěžení odrazovat. Naopak. Pokud máte čas, zapojte se do co nejvíce soutěží. Pozor, u některých je nutné zaplatit vstupní poplatek. Při zasílání fotografií do soutěže k sobě buďte kritičtí. Přihlašujte jen skutečně kvalitní fotografie, které splňují zadání. Jenom snaha o to se zapojit zapříčiní to, že uvidíte chyby, které jste předtím neviděli. To je dobrá škola.
Chcete soutěžit bez stresu a pravidelně? Doporučuji portál photocrowd.com.
Na závěr
Jestliže jste se dostali do fáze, kdy máte teorii „v merku“, je nutné aktivně fotografovat a získat tak potřebnou praxi. Neřešte jakým způsobem vznikly fotografie cizích fotografů, nejlepší je, si vše sám vyzkoušet a postupem času budete všechna nastavení dělat intuitivně. Pokud jste naprostý začátečník a chcete se fotografii věnovat, běžte na kurz zkušeného fotografa. Posune vás to obrovským způsobem k vašim vysněným snímkům.
Čtěte také na blogu: „Jak se rychleji zlepšit ve fotografii 1.díl: Teorie je základ“
Přidat komentář