CEWE FotolabTentokrát jsme přivítali vzácného hosta – odborníka na focení architektury, Jiřího Šebka. Jak se fotí budovy? Na co si dávat pozor? Bez jakého vybavení se neobejdete? Na tyto a další otázky najdete odpovědi v následujícím rozhovoru.
Sedíme na Pankráci a díváme se kolem sebe. Pokud sem přijde obyčejný smrtelník, vidí spoustu krásných budov. Co vidíš ty jako fotograf?
Pro mě je to zajímavé místo, inspirace, kdy začínám přemýšlet, jak to vyfotit. Zároveň mě napadá i spousta vzpomínek. Třeba ty na období, kdy tady žádná budova ještě nestála a bylo zde jenom staveniště. Shodou okolností jsem fotil všechny tři budovy, i zevnitř. Většinou se to tak stává, že nepřijdu na místo pouze na jedno focení, ale neustále se tam vracím.
Existují nějaká pravidla, která jsou pro tebe důležitá? Něco, na čem to celé stojí?
U mě to většinou začíná přípravou, aniž bych na tom místě byl. Potřebuji adresu daného místa, podívám se na Google mapy, odkud svítí sluníčko, a podle toho si naplánuji, jestli tam přijdu dopoledne nebo odpoledne. Případně si tu návštěvu nachystám s ohledem na dopravu, lidi atd., abych měl místo na focení co nejvíce prázdné.
Co tě zajímá víc? Celková atmosféra místa, nebo jen popisnost? Tedy aby každý, kdo se podívá na fotku, věděl, jak ta budova vypadá.
Záleží, zda jsou to fotky pro mě nebo pro klienta. Klient většinou potřebuje nějaké popisné fotky na inzerci, propagaci či do katalogu. Naopak, když fotím pro sebe, je pro mě důležité zachytit nějaký zajímavý kompoziční motiv a často pak ani není poznat, co je na fotce za budovu.
Jsou nějaké klíčové kompoziční principy, které se budou hodit začátečníkům při focení architektury?
Rád je porušuji 😊. Spíš je to o zkoušení, než že by se měl člověk dogmaticky držet pravidel. Například jedno z klasických pravidel říká, že by horizont neměl být uprostřed fotografie. Jsou ale místa, kde to jinak nejde. Další pravidlo tvrdí, že středová kompozice je nudná. Ale při fotografování architektury rád středovou kompozici používám. Budovu umístím doprostřed tak, že levá a pravá strana jsou symetrické. Co nefunguje při focení krajin a portrétu, bývá u architektury fajn.
Čtěte také na našem blogu Architektura: Fotografické tipy pro vzrušující fotografie
Jak se snažíš zachovat trojrozměrnost ve fotce, která tam z definice chybí?
To je hodně o úhlech focení. Když fotíte budovy z čelní strany, en face, chybí tam prostor, není vidět, jak je budova široká. Ale pak si stoupnu do rohu, abych měl v záběru i boční strany, a najednou tam ten objem je. Často dělám více variant, všechny je předložím klientovi a ten si vybere, co ho oslovuje nejvíc.
Jaké jsou základní principy nastavení foťáku?
Z devadesáti procent pracuji v režimu priority clony. Nastavím clonu a následně, když je potřeba, korekci expozice. Clonu dávám většinou od osmičky do jedenáctky, nízkým clonám se vyhýbám a naopak už nejdu výš než na f/13, kde je kresba objektivu horší. Pokud fotím ze stativu, mám ISO nastavené na co nejnižší, expoziční čas mě tím pádem nezajímá.
Četl jsem, že občas používáš i dlouhé, až dvouminutové expozice. Proč?
Záleží, co je to za místo. Pakliže je nějaký objekt u vody, hodí se tu vodu rozmáznout a zklidnit vlnky. Druhým případem je nějaká rušná doprava, když na lokaci jezdí spousta aut a chodí tam lidé. Dlouhá expozice v tomto případě pomůže vymazat ruch a nepořádek, který tam nechci. Třetí varianta je kreativní, když chci rozmazat mraky, může to udělat fotografii zajímavější. Expoziční časy se u toho pohybují od 30 sekund do nějakých 4–5 minut.
To musíš mít opravdu pořádný stativ!
Ano, pořádný stativ je potřeba a ještě několik ND filtrů. K tomu musíte dávat pozor na okolí. Jestliže kolem vás projede při focení tramvaj nebo náklaďák, zem se zachvěje a celý záběr je neostrý, takže to musíte fotit znovu.
Ideální stativ – lehký, pevný a dostatečně velký si vyberete v naší nabídce.
Jak moc používáš ND filtry, když fotíš běžné fotky?
Pro klientské focení je používám, když se chci zbavit lidí nebo dopravy. Případně je-li nějaká zajímavá hladina v popředí a chci ji rozmáznout.
Jak moc světlo ovlivňuje to, co bys vyfotil?
Řekl bych, že fotka architektury je v tomto smyslu o hodně více benevolentní, než když bude člověk fotit krajinky. Ty se fotí ráno, večer a přes den vůbec. Architektura se dá v některých případech fotit i za tvrdého světla, dokonce u moderní architektury tvrdé světlo naopak pomáhá. Tvrdé světlo znamená tvrdé stíny, a ty můžou vytáhnout kontrast i strukturu budovy. Takže fotit se dá kdykoliv. Je lepší fotit po světle tak, abych měl slunce za zády.
V jednom rozhovoru jsi zmínil, že tě moc nebaví upravovat. Jak moc je zásadní úprava pro fotografa architektury?
Každý fotograf to má jinak. Pro některé fotografy jsou data z focení jen základ, pak sedí hodiny u Photoshopu, vymění si tam oblohu, vyčistí snímek atd. Já všechny ty věci sice umím, ale moc mě nebaví. Snažím se sedět u Photoshopu co nejméně, proto půjdu na focení raději dvakrát, třikrát, čtyřikrát, než najdu ideální podmínky. Pokud mi bude před budovou stát dodávka, raději odejdu a vrátím se znovu, než bych ji retušoval v postprodukci. Dají se použít oba přístupy, ale já jsem raději venku.
Takže jde to, aniž bys půl dne fotil a pak půl dne upravoval?
Záleží, co přesně člověk fotí, jestli exteriéry nebo také interiéry. U interiérů budete často narážet na extrémní expoziční rozsah, kde jsou v jednom záběru společně černá místa a vypálená okna. Proto se to fotí na víc expozic a následně je potřeba ty expozice nějakým způsobem skládat. U toho i já můžu strávit hodinu až dvě s jednou fotografií.
Skládáš všechno ručně ve Photoshopu nebo používáš nějaký HDR engine?
Je to kombinace všech možných variant podle toho, kolik mám času a jak moc je to náročné. Základem je nějaké automatické HDR skládání, ale poté se pracuje s maskami. Často při focení používám jednotlivá záblesková světla, kterými dosvítím tmavé kouty a nábytek. Potom se může stát, že je to fotografie složená z devíti až deseti vrstev.
Jak pracuješ se světlem při focení interiéru? My laici v tomto oboru si představujeme, že chodíš a svítíš různé části a pak to dáváš dohromady. Nebo se to dá udělat jednoduše?
Záleží, jak vypadá daný prostor, jak moc je velký. Dívám se na to, jakou barvu mají stropy. Bílé stropy ten blesk krásně odrazí a rozmělní. V tomto případě často stačí jedna fotka s bleskem, vůbec není potřeba obcházet celý prostor a nasvěcovat jednotlivé detaily. Ale fotil jsem i interiéry, které měly černé stropy, ty sežerou všechno světlo z blesku a není tam kde co dělat. Záleží i na náročnosti klienta. Když fotím vypiplaný pětihvězdičkový hotel, nasvěcuje se každá židle zvlášť.
Vice o fotografování architektury se dozvíte v našem videu na YouTube
Co typický fotograf architektury fotí nejčastěji? Interiéry nebo exteriéry?
Zrovna nedávno jsme to řešili s kamarády fotografy a zjistilo se, že je v tomto oboru neuvěřitelný rozptyl. Jsou fotografové, kteří fotí pro realitní kanceláře. To je levné, rychlé řešení, kde za hodinu musí člověk obejít a nafotit celý byt. Což já nedělám, protože za tu hodinu si to celé teprve obejdu a promyslím si, co budu dělat. Pak je focení pro architekty. Ti mají rádi minimalistické snímky, aby byla vidět samotná stavba. A pak je focení pro hotely, restaurace, penziony, kde se naopak všechno načančává, hezky se ustelou postele, dají se vázy s květinami, mísy s ovocem atd. Je to totiž úplně jiný přístup, než pro architekty. Všichni fotografové, kteří toto fotí si říkají „fotograf architektury“.
Máš rád černobílou fotku. Proč?
Mám ji rád kvůli tomu, že v černobílé krásně vynikne struktura budovy. Obecně se snažím z fotky co nejvíc věcí odebrat, takže černobílá tomu napomáhá. Používám ji ve vlastní volné tvorbě. Klienti preferují barevné fotografie, protože pro ně je důležité, aby to na fotce vypadalo tak, jak to opravdu vypadá.
Potřebuje fotografování tohoto typu specifickou výbavu? Dá se fotit i s obyčejnou zrcadlovkou?
Určitě se dá. V začátcích jsem fotil s nejlevnější zrcadlovkou a měl jsem k tomu širokoúhlý objektiv, nic víc. Obcházel jsem budovy, fotil jsem pro sebe a postupně se mi začali ozývat klienti, že se jim moje fotky líbí. Bez problémů se dá fotit i se základním vybavením, ale záleží, co přesně člověk bude fotit. Například na nějaké abstraktnější pohledy, detaily nebo pohledy do nebe nepotřebuje člověk žádnou speciální techniku. Když chcete fotit „popisné“ exteriérové fotky, hodí se tilt-shift objektivy. S tím už musíte něco umět a zároveň je to velká investice. Samozřejmě se dá upravit geometrie i v postprocesu, ale je to náročnější v tom, že musíte nechávat v záběru místo na ořezy, což zhorší kvalitu fotek.
Když jsme u té techniky, ty máš Sony?
Ano, Sony A7R V.
Proč zrovna tento foťák?
Hodně dlouho jsem fotil na Canon a chyběly mi tehdy dvě věci: vyklápěcí displej (protože hodně fotografií dělám nad hlavou nebo ze země) a velký dynamický rozsah. Sony je v tom výborný. I když uděláte hodně tmavou, nebo příliš přesvětlenou fotku, můžete ji vytáhnou a ta kresba je stále použitelná. Na Sony jsem přešel, ještě než Canon představil jejich první bezzrcadlovku, takže nevím, jak jsou na tom teď. Kamarádi říkali, že teď je to už někde jinde.
Ale objektiv máš od Canonu, proč?
Když jsem přecházel na Sony, používal jsem redukci na Canon objektivy. Postupně jsem dokupoval skla od Sony, ale co mi od Canonu pořád zbylo, jsou dva tilt-shift objektivy, protože je Sony doposud nevyrábí.
A poslední dotaz. Když se díváš na fotky architektury od začínajících fotografů, vidíš tam nějaké typické chyby?
Nejčastěji vnímám to, že člověk nemá trpělivost a nechce si s tím dát tu práci. Přijde na místo, vytáhne foťák, cvakne a běží dál. Ale ono to často potřebuje více pozornosti. Třeba když vidím na zemi odpadky, seberu je a hodím do koše. V případě, že mi překáží koš, odsunu ho. Pakliže je v záběru nějaká značka, nic s ní neudělám, ale můžu se posunout o metr dál, aby nebyla na fotce. Pokud je v záběru dodávka se zásobováním, počkám čtvrt hodiny, než odjede. Takové drobné, ale zásadní věci. To stejné se světlem. Často se vyplatí počkat pár minut a záběr bude vypadat úplně jinak.
Hovořil: Jan Rybář
Přidat komentář