Naučte se fotit timelapse

Timelapse neboli časosběrná fotografie je jedinečná disciplína, která umožňuje vidět čas ve zcela jiném světle. Zatímco statické fotografie zachycují okamžiky, timelapse umožňuje pozorovat proměny a události, které se rozvíjejí před našima očima. Tato technika spojuje umění a technologii a přináší poutavé vizuální zážitky. V tomto článku prozkoumáme kouzlo timelapse fotografování, jeho techniku, aplikace a poradíme, jak začít s vlastními projekty.

Jak timelapse funguje?

Timelapse je proces, při kterém se série statických snímků pořizuje v pravidelných intervalech a později se skládají do plynulého videa. Tato technika umožňuje zrychlit čas a sledovat změny, které by jinak byly příliš pomalé nebo nepostřehnutelné. Každý snímek zachycuje malý úsek času, ale když se snímky spojí, vytvářejí fascinující pohled i na běžné věci kolem nás.

Ve chvíli, kdy začnete tuto foto disciplínu zkoumat, zjistíte, že existují dva způsoby, kterými se dá zaznamenávat. Jeden způsob je fotografický a druhý je pouhé zrychlení videa. Ani jeden není špatný, ale fotografický postup je flexibilnější. Nabízí především větší rozlišení, díky kterému pak můžete pracovat s výřezy. Dle nastavení ušetříte více místa na kartě a v případě, že pracujete s RAW formátem, jste schopni projasnit stíny a ztmavit příliš světlá místa.

Technika timelapse fotografování

Vybavení

Než se pustíte do focení timelapse, ujistěte se, že máte pevný a stabilní stativ. Většina digitálních fotoaparátů disponuje funkcí intervalového snímání. V případě, že váš foťák tuto vlastnost nemá, lze ji nahradit pokročilou dálkovou spouští s možností nastavení intervalu.

Časový interval

Správný časový interval mezi snímky závisí na sledovaném jevu. Pro rychlé události, jako jsou měnící se mraky, pohyb lidí, aut apod. je krátký interval v řádech několika vteřin nutný. Naopak pomalé změny, kupříkladu růst rostlin, vyžadují delší intervaly.

Správná expozice

Nastavení expozice je klíčové pro zachování konzistence výsledných snímků. V ideálních podmínkách nastavíte hodnoty času, clony a ISO ručně. Existují ale i případy, kdy vlivem extrémní změny osvětlení budete muset nastavit čas (občas i ISO) na automatiku.

Baterie a paměť

Timelapse projekty mohou trvat hodiny či dokonce dny. Ujistěte se, že máte dostatečně velkou kapacitu paměťové karty a plně nabitou jednu či více baterií. Zde je výhodou bateriový grip, který dodá vašemu fotoaparátu extra energii bez nutnosti výměny akumulátoru. Pokud však budete fotografovat dlouhodobé časosběry, je vhodné použít externí zdroj napájení. Pro tyto účely lze použít tzv. dummy baterie nebo nabíjení skrze USB, což v dnešní době podporuje stále více fotoaparátů.

I když máte spolehlivou kartu s velkou kapacitou, doporučujeme přibalit pár dalších.

Využití timelapse fotografování

• Timelapse umožňuje sledovat pohyb slunce, změny počasí, růst květin a další přírodní jevy, které jsou pro lidské oko obvykle příliš pomalé na to, abychom je běžně zaregistrovali.
• Ve městech je timelapse populární k zachycení rušného života ulic, nočního hýření a rozvoje městských staveb.
• Mnoho umělců využívá timelapse k zachycení procesu jejich díla. Mohou tak zaznamenat svou malbu, tvorbu sochy či jiných vizuálních děl.
• Vědci používají timelapse k pozorování dlouhodobých procesů jako je růst rostlin, migrace zvířat a změny v krajině.

Jak začít?

Budete potřebovat fotoaparát s manuálním nastavením i ostřením, pevný stativ a dálkovou spoušť s intervalem v případě, že váš fotoaparát nemá funkci sekvenčního snímání.

Začněte s jednoduchým projektem. Vyberte si scénu, kterou chcete zachytit – v mém případě to je tání ledu pod stálým osvětlením.

Dále je vhodné vědět, jakou dobu budete fotit a počítat s tím, že na jednu vteřinu videa bude potřeba 25 snímků (u filmu 24 a v USA je standard 30).

Příklad: Víte, že tání ledu chcete fotografovat čtvrt hodiny, to je 900 vteřin. Abyste zaznamenali proces plynule, musíte počítat s fotografií každé 3 vteřiny. Dobu 900 vteřin vydělte intervalem, což jsou 3 vteřiny, následně vydělíte 25 snímky za vteřinu a vyjde vám z toho video, které má 12 s. Pokud chcete delší video, je nutné prodloužit interval.

vzorec je tedy: doba snímání / interval / snímkovací frekvence = délka videa

Další důležitý krok představuje samotné nastavení fotoaparátu, které je u stálých světelných podmínek jednoduché. Ideální je, když si můžete dovolit nastavit čas 1/50, aby video následně nepůsobilo nějak sekaně. Clonu a ISO nastavíte podle potřeb a záměru vašeho timelapse.

V případě měnících se světelných podmínek je problematika trochu složitější, obzvláště při úbytku či přibývání světla jakýmkoliv způsobem. Ideální je v tomto případě ponechat stejnou clonu a ISO, tudíž přepneme do režimu A/Av, kdy foťák sám rozhoduje o použitém čase. Problém nastává v momentě, kdy by měla doba snímání překročit čas intervalu. Zde je pak perfektní možnost AUTO ISO, obzvláště když máte ještě možnost nastavit spodní a vrchní hranici ISO + maximální čas snímání.

Jednotné clonové číslo se využívá z toho důvodu, aby se zachovala totožná charakteristika kresby, její ostrost, vinětace, chování v protisvětle atd.

U obou variant je extrémně důležité mít nastavené ostření manuálně, abyste předešli podivně vypadajícímu videu vlivem přeostřování objektivu mezi jednotlivými snímky.

Zpracování fotografií

Po tom, co fotoaparát funguje v podstatě minuty či hodiny samostatně, budete mít velké množství snímků, ze kterých lze vytvořit videosekvenci. Fotografie můžete používat přímo ve formátu JPG z fotoaparátu, nebo následně zpracovat RAWy třeba v programu Lightroom. V něm si poradíte se zesvětlením stínů a ztmavením jasů, jak bylo zmíněno dříve v textu. Globální úpravy fotografie je vhodné synchronizovat s ostatními snímky a následně vyexportovat do JPG.

Pro opravdové fajnšmekry existují programy, které udělají sjednocení úprav a zjemnění přechodů perfektně. Krásným příkladem je LR Timelapse, který ve spojení s Lightroomem představuje neuvěřitelné možnosti pro tyto časosběry.

Jakmile máte vyexportované snímky v JPG, můžete je složit do jednoho videa. K tomu mi přijde nejjednodušší Photoshop, kde otevřete celou sekvenci fotografií, vyberete snímkovací frekvenci a následně ve volbě Export použijete možnost Vykreslit video. Nastavíte požadované rozměry a proces je hotov.

Závěr

Není třeba se bát vytvořit časosběr. Ve finále nejde o nic extrémně složitého a vaší tvorbě to dodá šmrnc. Jsou to momenty, které díky svému tempu nevnímáme a právě tohle je způsob, kterak na ně upoutat pozornost. Jak zaznamenat ruch, děj, rychlost a vše kolem nás novou optikou. Důležité je ovšem počítat s tím, že během delších záznamů, které můžete snímat i hodiny, by bylo fajn se nějak zabavit a zároveň trochu kontrolovat samotné snímání