Instantní fotografie je na první pohled lákadlem především pro mladší uživatele, kterým nezáleží tolik na technických parametrech, ale jde jim především o zábavnou stránku fotografování. Vlastně takový typ fotoaparátu může oslovit každého, kdo ocení kouzlo okamžitého tisku. Jak tedy obstál v testu „instantní“ Canon Zoemini S?
„Canon Zoemini“ je označení pro miniaturní kapesní tiskárnu pro tisk fotografií z mobilních zařízení (přesné označení stávajícího modelu Canon Zoemini PV-123). Pracuje s fotopapíry typu Zero Ink (ZINK) o velikosti 2×3“, což je přibližně 5×7,6 cm. V březnu letošního roku pak Canon vyrukoval s dvěma novými instantními fotoaparáty Zoemini C a Zoemini S, které po stisku spouště rovnou vytisknou fotografii na stejný papír, jako tomu bylo u malé tiskárny Zoemini PV-123.
Na trhu je tak konečně další model instantního fotoaparátu, který využívá technologii ZINK. Dosud totiž bylo možné vybírat pouze z nabídky společnosti Polaroid – model Snap a Snap Touch. Ostatní výrobci mají v nabídce pouze samostatné tiskárny.
V duchu jednoduchosti
Dvojice fotoaparátů Zoemini je velmi podobná, hlavním rozdílem je rozlišení snímače – 5 Mpx u Zoemini C a 8 Mpx u Zoemini S, a také použití Bluetooth rozhraní u druhého jmenovaného. To umožňuje propojit fotoaparát s mobilem a částečně tak upravit jeho nastavení, případně použít vzdálenou spoušť. Právě model S jsme si mohli vyzkoušet.
Konstrukčně je fotoaparát velmi jednoduchý po všech stránkách. Horní strana ukrývá hlavní vypínač, spoušť, volič režimu blesku a velkou indikační diodu. V pravém horním rohu je očko na poutko, levá strana je téměř zcela tvořena štěrbinou pro vyjíždějící fotografii. Na zadní straně pak najdete odnímatelná dvířka pro vložení fotopapírů a nad nimi průhledový hledáček, přepínač formátu 2×3 nebo 2×2 a tlačítko pro opakovaný tisk.
Na spodní straně je microUSB konektor pro nabíjení, slot pro microSD paměťovou kartu, malý otvor pro reset a miniaturní dioda indikující napájení. Bohužel ani jeden z otvorů není nijak chráněn proti vniknutí nečistot, například gumovou záslepkou.
Vkládání fotopapírů je také velmi jednoduché, stačí odsunout zadní dvířka, vyloupnout z obalu balíček 10 papírů a vložit je i s modrým zaváděcím papírem do prostoru ve fotoaparátu. Zde druhá malá výtka – papíry nejsou v žádném pouzdře či obalu, které by je drželo po rozbalení pohromadě, takže je třeba krapet opatrnosti, aby se vám nerozletěly po zemi.
Přední strana fotoaparátu je velmi výrazná, a to díky rozměrnému zrcátku (průměr je cca 5 cm), které slouží ke kompozici selfie snímků. Uprostřed něj je pak malý otvor objektivu. Na zrcátku (i v hledáčku) jsou vyznačené okraje záběru pro oba dva poměry stran, aby nemusel fotograf bojovat s paralaxou. Samotný objektiv pak má ekvivalentní ohnisko 25,4 mm a světelnost F2,2 a kolem zrcátka najdete okruží ukrývající osmičku LED diod pro přisvícení ve stylu kruhového blesku.
Zmáčkni spoušť a čekej
Tak nějak by se dala popsat práce s fotoaparátem, ten totiž neumožňuje prakticky žádná nastavení s výjimkou změny poměru stran a funkce blesku / přisvícení. Vše se nastavuje automaticky – vyvážení bílé, citlivost (pracuje v rozsahu ISO 100 – 1600), expozice i ostření je automatické (od 30 cm do nekonečna).
Prakticky jediné, co můžete nastavit dodatečně, tak je samospoušť, a to pouze přes obslužnou aplikaci Canon Mini Print. V rámci aplikace je ještě možné změnit zvuk při zapnutí a zvuk při stisku spouště, tím veškeré možnosti přizpůsobení končí.
Samotná aplikace Mini Print je univerzální pro fotoaparáty i tiskárnu, a i když toho nabídne poměrně dost při samotném tisku fotografií, uživatelské rozhraní není příliš dobré – chybí totiž popisky jednotlivých ikon, takže budete chvíli tápat, k čemu vlastně konkrétní tlačítko slouží.
Díky propojení mobilu a fotoaparátu jej můžete využívat zcela stejným způsobem, jako tiskárnu Zoemini. K dispozici je tedy tisk jak z online fotoalb (Facebook, Instagram, Fotky Google, Dropbox), tak přímo z mobilního telefonu. Před tiskem navíc můžete využít i sadu filtrů nebo jiných úprav, které jsou dostupné.
Co však bohužel možné není, to je fotografování bez založených fotopapírů. Ačkoli se každá pořízená a vytištěná fotografie ukládá na paměťovou kartu, bez papírů zkrátka fotoaparát nefunguje – respektive funguje pouze jako bezdrátová tiskárna.
Tento fakt je z mého pohledu asi největším nedostatkem aparátu, vzhledem k ceně jedné fotografie, která vychází na cca 15 Kč, by bylo ideální si prohlédnout fotografii na displeji mobilu a poté ji po případné aplikaci úprav odeslat do tisku. V opačném případě totiž spotřebujete minimálně jedno balení ZINK papíru, abyste zjistili, jak fotoaparát ostří a jaký má reálně úhel záběru.
Barevná věrnost fotografií
Pokud je někdo náročný na barevnou věrnost v rámci tisku, tak asi nebude příliš nadšen. Fotografie mají často různé barevné nádechy (např. do studenějších odstínů, či do zelena), což ukazuje na horší automatiku vyvážení bílé. Také kvalita tisku je spíše průměrná a ztrácí se poměrně výrazné množství jemných detailů.
Při přímém porovnání fotografie pořízené a vytištěné fotoaparátem a fotografie vytištěné z mobilního telefonu je také vidět znatelný rozdíl v kvalitě, a to ve prospěch mobilu, který dokáže pořízená obrazová data zřejmě zpracovat lépe.
Jaký je tedy závěr?
Jako párty fotoaparát poslouží Zoemini S výborně, obvykle totiž v takových případech převažuje míra zábavnosti nad precizní obrazovou kvalitou, na kterou jsme zvyklí např. při laboratorním tisku. Zvláště v případě použití ZINK papírů, které jsou zároveň samolepkou a mají vysokou odolnost proti poškození.
Z hlediska ekonomického je lepší variantou koupě samostatné tiskárny Zoemini v kombinaci s mobilním telefonem, ale ne každý toto řešení uvítá. Konkurence nabízí zajímavé modely (některé funkčně vyspělejší), nejsou však všechny tak kompaktní jako Zoemini.
Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:
Petr Březina
K fotografování jsem přičichl poprvé v roce 1996, kdy jsem ukořistil otcův Zenit 11 a k němu pořídil světelný 135mm objektiv, na vysoké to bylo ve znamení kompaktů a koupě filmové zrcadlovky. Od roku 2004 spolupracuji s různými redakcemi na testování digitálů, takže mi rukama prošlo nemálo strojů. Nejlépe se však cítím se světelnou pětatřicítkou, která mi naprosto vyhovuje nejen při reportáži, ale i při portrétech.
Dobrý den, mně bohužel nenačítá papír. pořád to hlásí, že tam žádný není, i když je plný zásobník.
dřív pomohlo, když jsem přitlačila kryt, ale teď už ani to ne.
Také se velmi rychle vybíjí a přehřívá.
Tisk je katastrofální. Pruhy přes celou fotografii. :/ Možná je to tím, že papír je starý?
No prostě velký špatný.
mám ji několik let. Na začátku fungovala jakž takž. O pár let později (mám pocit že po 4) je nepoužitelná… 🙁