Citlivost ISO: jak funguje?

Jedním z klíčových prvků, které ovlivňují konečný výsledek vašich fotografií, je ISO. Nezbytný díl expozičního trojúhelníku – ISO, určuje, jak moc je senzor fotoaparátu citlivý na světlo. V tomto článku vám podrobněji vysvětlím, co je to ISO, jak funguje a jak ho správně používat, abyste dosáhli skvělých výsledků.

Co je to vlastně ISO?

Začněme tím, že si zodpovíme základní otázku: Co přesně ISO je a proč je tak důležité pro fotografii? Ve fotografii ISO označuje citlivost senzoru fotoaparátu na světlo.

Konkrétněji řečeno ISO číslo udává, jak intenzivně senzor reaguje na světlo. Nižší hodnoty, jako například ISO 100 nebo ISO 200, znamenají nižší citlivost senzoru. Při těchto hodnotách senzor potřebuje více světla, aby dosáhl správné expozice. Naopak hodnoty jako ISO 1600, ISO 3200 nebo i vyšší znamenají větší citlivost a umožňují vám fotografovat i za horších světelných podmínek.

Jak funguje ISO

Chcete-li plně porozumět tomu, jak ISO funguje, je důležité mít na paměti, že změna ISO hodnoty ovlivňuje několik důležitých faktorů ve vašem fotoaparátu. Když zvýšíte ISO hodnotu, senzor fotoaparátu bude citlivější na světlo. To znamená, že senzor dokáže dost rychle „nasát“ světlo i v situacích, kdy ho máte opravdu málo.

Rychlost závěrky (nebo expoziční čas) je doba, po kterou na snímač fotoaparátu dopadá světlo. S vyšší hodnotou ISO můžete použít rychlejší čas expozice, což je užitečné především večer nebo v nedostatečně nasvětlené místnosti a při fotografování pohybujících se objektů, kdy potřebujete zachytit okamžik rychle a bez rozmazání. Clonové číslo aneb to, jak moc otevřenou clonu používáte, ovlivňuje nejen expozici, ale také hloubku ostrosti. Otevřená clona zmenšuje hloubku ostrosti. Méně otevřená clona ji naopak zvětší. Znamená to, že ostré bude na fotce jak popředí, tak i pozadí. Pozor, v tomto případě jde o optickou ostrost, nemá to nic společného s dynamickým rozmazáním. V situacích, kdy světlo nestačí, se snažíme používat více otevřenou clonu. Vyšší ISO proto umožňuje používat méně otevřenou clonu (větší clonové číslo) v případě, že se třeba nízká hloubka ostrosti nehodí.  Zvyšování ISO hodnoty také zvyšuje šum ve fotografiích. Šum je (většinou) nežádoucí „zrnitý“ jev, který může snižovat kvalitu snímků. Proto je důležité najít rovnováhu mezi citlivostí senzoru a množstvím šumu, které jste ochotní akceptovat ve vašich snímcích.

Volíme nízkou citlivost

Extrémně vysoké ISO kazí kvalitu snímku. Nižší ISO poskytuje čisté fotografie s menším šumem. Je několik situací, kdy se můžete šumu vyhnout a používat nižší ISO hodnoty, aniž byste se museli obávat rozmazaných snímků.

Jedním z takových příkladů je denní světlo. Za jasného slunečného dne nebo v perfektně osvětlených místnostech můžete bezpečně nastavit nižší ISO hodnoty, například ISO 100 či ISO 200. Při fotografování statických scén, jako jsou krajiny, interiéry nebo architektura, se také doporučuje použít nižší ISO hodnoty. V případě, že fotíte za nedostatečného světla, stačí umístit fotoaparát na stativ a prodloužit expoziční čas. Focení ze stativu s dlouhými expozičními časy, kde se během jedné dlouhé expozice snažíte něco nakreslit světlem, překvapivě nevyžaduje vyšší ISO i přesto, že probíhá ve tmě. Naopak díky menší citlivosti můžete pracovat s delší expozicí. V tomto případě totiž prodloužení expozičního času není „vedlejším účinkem“, ale záměrem. 

Čtěte také na našem blogu: Proč je důležitá velikost snímače fotoaparátu

Vysoké citlivosti se nevyhneme…

Byť focení s nižší hodnotou ISO poskytuje lepší kvalitu, v některých případech se vysokým citlivostem nevyhnete.

• Nedostatek světla: Pokud fotíte za špatných světelných podmínek, jako je nedostatečně nasvícená místnost nebo fotografie za soumraku, budete muset zvýšit ISO hodnotu, aby výsledek nebyl příliš tmavý.
• Akční scény: Fotografování rychle se pohybujících objektů nebo akčních událostí, kde je opravdu důležité dosáhnout dostatečně krátkého času expozice a zabránit rozmazání, se mimo slunečné počasí také neobejde bez větší citlivosti.
• Kreativní účely: Vyšší hodnota ISO může být také záměrně využita pro tvorbu šumu. Ten může příjemně zvýraznit především černobílé fotografie, které díky tomu dostanou retro nádech.
• Redukce hloubky ostrosti: Pokud chcete dosáhnout velké hloubky ostrosti při nedostatečném osvětlení, můžete zvýšit ISO hodnotu, abyste mohli použít méně otevřenou clonu (větší clonové číslo).

Automatika vs. manuální nastavení ISO

Teoretickou část již znáte, nyní se seznámíte s tím, jak se ISO vlastně nastavuje. Moderní fotoaparáty mají různé režimy pro nastavení ISO. Nejběžnější je automatické ISO. Fotoaparát určí hodnotu ISO na základě aktuálních světelných podmínek a nastavených hodnot clony a expozičního času. Toto je dobrá volba pro začátečníky, kteří chtějí rychle dosáhnout dobrých výsledků. Tuto možnost máte ve všech poloautomatických i scénických režimech. Často se také fotí v semi-automatických režimech (P, Tv/S, Av/A). V těchto případech můžete nastavit ISO manuálně nebo ho vybrat automaticky, zatímco fotoaparát se postará o další nastavení (čas expozice a clonu). To je dobrý kompromis mezi plně automatickým a plně manuálním režimem. Pokročilí uživatelé si sami nastavují ISO hodnotu podle svého uvážení. To dává největší kontrolu nad výsledným snímkem a umožňuje vám dosáhnout požadovaného vzhledu vytvořené fotografie. Pokud plánujete fotografovat v situacích, kde se rychle mění světelné podmínky, bude vhodné automatické ISO i v manuálním režimu. V mnoha fotoaparátech je možnost nastavit si rozsah hodnot, které fotoaparát nedovolí přesáhnout.

Jakmile vám ovládání ISO padne do ruky, budete schopni lépe reagovat na různé fotografické situace a dosáhnout přesně těch výsledků, které si přejete.

Co ovlivňuje množství šumu

Vysoké hodnoty ISO se všeobecně považují za hlavní příčinu šumu na fotografii. Není tomu úplně tak. Šum ve fotografii vzniká kvůli několika aspektům, které také mají vliv na jeho množství a tvar.

• Velikost snímače: Fotoaparáty s většími senzory obecně produkují méně šumu při vyšších ISO hodnotách než fotoaparáty s menšími senzory.
• Velikost pixelu: Spolu s velikostí snímače je výhodou, aby i jednotlivé pixely byly větší a aby mohl každý z nich pojmout více světla, a dosáhnout tak lepšího výsledku.
• Technologie senzoru: Moderní senzory mají pokročilé technologie pro snižování šumu, což umožňuje lepší výsledky při vyšších ISO hodnotách. Starší nebo kompaktní fotoaparáty, které nebyly vybaveny technologií potlačení šumu, mohou mít tím pádem tendenci produkovat více šumu. Vliv na tvar šumu má pak skladba pixelů na použitém snímači.
• Doba snímaní: Doba, po kterou je senzor exponován světlu, může také ovlivnit množství šumu. Snímky, které vznikají při focení s delšími expozičními časy, mají více šumu než ty, co vznikly při focení s krátkou expozicí.

Pokud se nemůžete vyhnout situacím, které způsobují vysoký šum, dá se proti němu bojovat programově a zapnout ve fotoaparátu zmíněnou funkci potlačení šumu. Větší kontrolu nad šumem budete mít, když ho softwarově potlačíte v postprodukci.

Porovnání šumu u různých modelů fotoaparátů

Přidávám zde pár snímků pro porovnání šumu u různých fotoaparátů při minimálním ISO a ISO 12 800. Porovnávání zobrazuje minimální použitelnou hodnotu ISO, při které jsou fotografie nejčistější a dosahují nejvyšších obrazových kvalit. Naopak  ISO 12 800 je nejspíše maximální hodnota, kterou budete používat v těch nejnáročnějších případech, kde je opravdu nedostatek světla. Pravdou však je, že všechny porovnávané fotoaparáty nabízejí i vyšší hodnotu ISO, nicméně kvalita snímků je tím pádem znatelně horší – osobně jsem nebyl za žádných podmínek nucen se dostat na hodnoty 25 600 a vyšší.

Při zvětšení na obrazovce si můžeme všimnout, že i s tak velkým výřezem nabízí Nikon Z6 II velice kvalitní výstup. Velikost snímače na Nikonu Z6 II je Full frame, tudíž 24 x 36 mm.

Canon RP má stejně velký snímač jako Nikon Z6 II a přesto je zjevné, že šum je při vyšších hodnotách patrnější než u předchozího modelu – každý fotoaparát má trochu jinou míru šumu za různých světelných podmínek.

Většina Fujifilm X fotoaparátů nabízí jinou strukturu šumu díky jiné stavbě pixelů na snímači. Na Fujifilm X-T3 je šum pak patrnější kvůli menšímu snímači APS-C s rozměry 16 x 24 mm.

Závěr

ISO je důležitým prvkem ve světě fotografie, bez jehož znalosti se neobejdete. Správné nastavení ISO hodnoty závisí na světelných podmínkách a povaze scény, kterou chcete fotografovat. S praxí a experimentováním se stanete lepšími fotografy a lépe porozumíte tomu, jak ISO ovlivňuje vaše snímky. 

Nebojte se také experimentovat s různými ISO hodnotami a objevovat možnosti vašeho fotoaparátu prostřednictvím změny citlivosti senzoru. Jakmile pochopíte fungování a použití ISO, budete schopni dosáhnout vynikajících výsledků bez ohledu na světelné podmínky nebo povahu scény. Fotografie je uměním a ISO je jedním z nástrojů, který vám může pomoci vyjádřit vaši kreativitu a zachytit krásu světa kolem vás.