Co jsou malé planetky a jak je vytvořit

Říkáte si občas, jak ozvláštnit svoji fotografickou tvorbu a zkusit něco nového? Skvělou, vizuálně přitažlivou volbou je kromě klasických panoramat také vytvoření tzv. tiny planet. Existují 360stupňové kamery, které umí takové snímky vyfotit rovnou, ale my si ukážeme, jak je vytvořit za použití standardních fotoaparátů. Tvorba planetek je zajímavá a zábavná disciplína, která díky nevšednosti zaujme nejednoho zvědavého diváka. Po přečtení tohoto článku budete vědět, jak takovou planetku vytvořit, a můžete s ní překvapit přátele, rodinu či kolegy z fotografické branže.

Co jsou malé planetky?

Malé planetky jsou sférické panoramatické fotografie, které vytvářejí dojem, že pohled na okolní svět je stlačen do podoby malé zeměkoule. Tohoto efektu se dosáhne pomocí speciálních postupů zpracování obrazu a deformací panoramatické fotografie. Horizontální okraj snímku je „slepen“ k sobě a tím se vytváří iluze planetky.

Planetky lze fotografovat v podstatě kdekoliv a kdykoliv. Vyfotit můžete planetku na poli kousek za domem, či ji vytvořit na vlastní zahradě nebo u nějaké památky. Pokud jste hodně odvážní a nevadí vám drobné nedokonalosti vlivem pohybu, můžete ji pořídit i na hudebním festivalu.

Možnosti v této fotografické disciplíně jsou takřka neomezené. A jak tomu tak bývá, nejvíce se naučíte vnímat příležitosti k tvorbě malých zeměkoulí samotným zkoušením.

Jaké vybavení budeme potřebovat?

K vyfocení planetek bude zapotřebí nejen fotografické vybavení, ale i to softwarové.

Samozřejmostí je fotoaparát s manuálním režimem, který je vhodné doplnit o širokoúhlý objektiv. Pozor na to, aby měl co nejmenší soudkovité zkreslení na krajích. Fish eye se pro této účely nehodí. Nutností je pevný stativ s možností panoramatického otáčení, což je v dnešní době běžná záležitost. Nesmírnou výhodou je vodováha v úrovni základny samotného stativu. Dálkovou spoušť využijete bez problému stejně jako při focení krajiny.

Na focení panoramat se nejlépe hodí stativy s třicestnou hlavou.

Co se týče softwaru, pro vytvoření panoramatu bude nejlepší použít Lightroom s tím, že finální snímek dotvoříme ve Photoshopu.

Nastavení fotoaparátu na stativu a samotné focení

Jakmile máte veškeré vybavení a najdete skvělé prostředí k vytvoření vaší planetky, můžete začít s nastavováním scény a fotoaparátu.

Při focení planetek je důležitá kompozice. Ta dává důraz na jednotlivé objekty na fotografii a ovlivňuje velikost samotných budov, stromů nebo postav na výsledné fotce. Představte si hřiště z ptačí perspektivy. Čím více se přiblížíte k jedné tribuně, tím větší bude na samotné fotografii a protější tribuna zase o tolik menší. To stejné můžete využít i k vytvoření obrovské postavy člověka či zvířete na vaší planetce.

Stejně jako u jakékoliv krajinářské fotografie, i zde potřebujete hodnotu clony kolem f/8–11. ISO podle možnosti na co nejnižším čísle a čas dle potřeby. Důležité je neměnit tyto expoziční hodnoty pro následné skládání snímků dohromady. Použijte manuální ostření, se kterým v průběhu focení nesmíte hýbat. Plyne z toho, že expozice, ostření i případné odlesky budou konzistentní po celou dobu fotografování.

V případě, že plánujete fotografovat prostor s velmi kontrastním světlem, hodí se to udělat s možností následného složení HDR pomocí expozičního bracketingu. V postprodukci budete mít prostor pro zesvětlení objektů ve stínech a zároveň ztmavení přesvětlené oblohy, a to díky skládání snímků s různými expozicemi do jedné fotografie. Funkce expozičního bracketingu je dnes vestavěna téměř v každém foťáku.

Fotoaparát upevněte na stativ vertikálně, abyste zabrali co nejvíce prostoru na výšku. Následně proveďte kontrolu po celé kružnici, zda nikde blízko horní hrany nezasahuje strom, budova nebo jakýkoliv jiný element. Mohlo by to při úpravě zasahoval do kraje fotografie, a tím znemožnit vytvoření planetky, ve které chceme ukázat celý její obsah. Kvůli vyplnění objektů až do krajů záběru by obsah vystupoval mimo obraz planetky a jejího okolí.

Jak skládat 360° panorama?

Jak takové panorama vlastně poskládat? Nejedná se o nic složitého. Při pořizování snímků je důležité, aby po sobě zachycené fotky na sebe navazovaly a na následující fotce byla vždy vidět část té předchozí. Pro dokonalé nafocení celé série fotografií dejte stativ i fotoaparát do stejné rovnováhy. Dopomoci si můžete panoramatickou stativovou hlavou.

Panoramatická hlava je super pomocník. Při otáčení fotoaparátu pomůže srovnat jeho snímač a objektiv do správné osy, aby nedošlo k chybám při skládání vlivem paralaxy. Nejvíce se tato chyba projevuje při výraznějších popředích ve fotografii, kdy mohou být objekty v přední části nepřirozeně zkroucené.

Příprava v Lightroomu

Ať už jste se rozhodli pro snímání za pomoci expozičního bracketingu nebo ne, postup budete mít téměř totožný.

Vyberte si v záložce Develop všechny snímky z celého panorama setu – v mém případě jich je 22. Samozřejmě jich můžete mít více či méně, je to v pořádku.

Pravým tlačítkem klikněte na výběr fotografií, otevře se nabídka a v ní zvolte možnost Photo Merge, následně zaklikněte panorama nebo HDR panorama (podle toho, zda jste využili bracketing nebo ne). V náhledu se vám otevře fotka, která vypadá jako dlouhá nudle.

V okně vyberte volbu Spherical. Políčka Auto crop a Auto settings jsou v tomto případě pomocníky a ušetří vám čas v dalším kroku při editaci a ořezu.

Po potvrzení vám vznikne náhled fotografie v .dng formátu, který obsahuje stejně dat jako samotná RAW fotografie. Dle potřeby doladíte úpravy světel, stínů, expozice apod.

Následně klikněte pravým tlačítkem na fotografii a skrze volbu Edit In vyberete Photoshop.

Editace ve Photoshopu

Postup ve Photoshopu už vyžaduje využití menších „triků“.

V první řadě odstraňte pomocí retušovacích nástrojů vlastní stín a odlesky objektivu.

Nyní začíná ta nejzáludnější, leč docela jednoduchá část samotného vytvoření planetky. Otočte obraz o 180°, aby byl vzhůru nohama.

Dalším krokem je převedení obrazu do čtverce. Docílíme toho tím, že v záložce Obraz zvolíme velikost obrazu. Tam odemknete pevné proporce stran a přepíšete šířku na stejnou hodnotu, jakou má výška. Docílíte zvláštně zdeformovaného obrazu přesně tak, jak je nutné.

Předposledním bodem je volba polární souřadnice, kterou naleznete v záložce Filtr – Deformace. Díky náhledu vidíte, že správnou volbou je zakliknutí možnosti z Pravoúhlé na Polární.

Nakonec jen vyretušujete spoj, aby nebyl tolik výrazný.

Jak vidím planetky do budoucna?

Malé planetky jsou dnes foceny převážně 360° kamerami, kde ale kvalita není úplně perfektní.  Dokonalých obrazových výsledků se dá docílit snad jen skládáním, kdy vzniká fotografie s velkým rozlišením. Děje se tak především díky většímu snímači a sofistikovanější optice fotoaparátů oproti skladným a oblíbeným 360° kamerkám.

Při dnešním trendu zmenšování a rychlosti konzumace vizuálních dat je pro většinu lidí dostačující i kvalita z těchto speciálních kamer. Postupem času a technologických pokroků půjde jejich kvalita vzhůru a domnívám se, že v následujících deseti letech bude pro vytvoření perfektní planetky stačit jedno stisknutí spouště.