Dokonalá ostrost: tvořte snímky plné detailů

V tomto článku se pobavíme o řadě základních způsobů, jak docílit maximální ostrosti snímku ještě před jeho úpravou v postprodukci. Popíšeme si několik častých problémů s ostřením a ostrostí a nabídneme nejsnadnější řešení.

Zamýšleli jste se někdy nad tím, co je vlastně ostrost? Ostrý objekt na snímku je většinou centrem kompozice, má v sobě nejvíc detailů a ihned zaujme oko diváka. Čím to je? Když sáhneme po vědecké terminologii, zjistíme, že ostrost ve fotografii je hranovým kontrastem obrazu. Nejde o celkově kontrastní snímky, ale o mikro kontrast, který odděluje okraje zaostřeného objektu od pozadí. Ostrost co by kompoziční prvek, je pro diváka neskutečně důležitá. Ten díky ní musí ihned vědět, kde se nachází kompoziční střed. Pokud fotíte pro fotobanky, musíte produkovat snímky s perfektní ostrostí, jinak budou zamítnuty. Rodinné fotografování na zakázku, sportovní focení, reklamní a food fotografie – vždy klienti dbají na perfektní ostrost a vy jako fotograf s tím musíte počítat.

Najdou se i tací, kteří budou tvrdit, že ostrost je hodně subjektivní pojem. Počet pixelů na snímači, velikost tisku, detailizace a kontrast ale tvrdí pravý opak. Ostrost je technická záležitost, kterou můžete a musíte hlídat, pokud fotografováním vyděláváte a chcete si zachovat, nebo navýšit počet vašich zákazníků.

Vymáčkněte z foťáku co nejvíc

Rozvoj digitální techniky jde neustále kupředu a dnešní zrcadlovky, bezzrcadlovky, ba i dražší chytré mobily nabízí obrovské možnosti k pořízení snímků ostrých jako břitva. Tady musíme říct pár slov ke stále se zvětšujícímu rozlišení, tedy počtu megapixelů na snímači. Je logické předpokládat, že čím větší rozlišení váš fotoaparát má, tím máte ostřejší snímky a budou ostré, i když je následně značně oříznete. Ve skutečnosti ale nesmíme ignorovat i fyzickou velikost snímače. Malý snímač přecpaný megapixely se rychle přehřívá a kvalita snímků (čti detailizace a ostrost) zákonitě rychle klesá. Tím pádem doporučujeme při výběru fotoaparátu upřednostnit zejména velikost snímače. Vysoký počet megapixelů je příjemným, ale ne tak podstatným faktorem.

Dalším důležitým krokem na cestě k vylepšení ostrosti je seznámení se s pokročilými možnostmi fotoaparátu a objektivu. Kupříkladu je dobré vědět, jestli je stabilizace v těle nebo v objektivu. Jaké jsou režimy stabilizace a zda není zvolen ten, který se k danému stylu focení příliš nehodí. Projděte možnosti automatického ostření. Dnešní bezzrcadlovky mají opravdu širokou nabídku a vaše znalost, který režim se hodí k jaké situaci, vám dokáže značně usnadnit ostření.

Výběr objektivu hraje jednu z nejpodstatnějších rolí v otázce ostrosti snímku. Zvolíte-li univerzální zoom nebo vymazlený fix, dejte pozor na jeho cenu (ano, nejnápadnějším znakem kvality skla je pořád cena) a přečtěte si recenzi – o to se pravidelně staráme na našem blogu. U objektivů zkrátka stále platí pravidlo, že pokud chcete ušetřit peníze a čas, kupte si tu dražší variantu.

Pozor na režim stabilizace!

Optická stabilizace je funkce, bez níž se neobejde skoro žádný profesionální objektiv, obzvlášť se to týká zoomů. Funguje na principu pohybu optického členu tak, že procházející paprsky dopadají stále na stejné místo. V poslední době, převážně u bezzrcadlovek, bývá stabilizace často zabudovaná do těla fotoaparátu. Ta je založena na pohybu snímače, výsledek je ale stejný.

Stabilizace obrazu dokáže obstojně eliminovat chvění rukou v případech, kdy fotíte za nedostatečného světla bez stativu. Jsou ale situace, kdy bude spíš na obtíž. A to zejména u focení pohyblivých objektů, například při švenkování, když se snažíte, aby objekt v pohybu byl ostrý a pozadí dynamicky rozmazané. Některé značky rozdělily stabilizační systém do několika režimů. Třeba Canon má na výběr z těchto možností: Dynamický IS, Zesílený IS, Makro IS apod. Za předpokladu, že v průběhu focení dojde k nestandardní situaci, režim se sám přepněte na nejvhodnější scénu. Každopádně, kdyby vás stabilizace omezovala, lze jednoduše vypnout.

1. Zkalibrujte objektiv

„Zkalibrovat si objektiv doma? Ne, to rozhodně není pro mě!“ Jenže ono to není tak náročné, jak se na první pohled může zdát. Ideálně by se měl kalibrovat každý nový objektiv, který jste teprve vytáhli z krabice. Není totiž zaručené, že nové (i původní) sklo je dobře sladěno s tělem. Na kalibraci budete potřebovat kalibrační tabulku a aplikaci LensAlign Distance, která vám pomůže vypočítat vzdálenost fotoaparátu od tabulky při focení s maximálně otevřenou clonou. Dejte fotoaparát na stativ, zaostřete na tabulku a pořiďte sérii snímků v režimu AF Fine Tune. Potom můžete zhodnotit, jak daleko k dokonalosti má výsledek vašeho testu. Vyberte nejostřejší snímek z testovací série a zadejte ho jako výchozí bod.

2. Nastavte nejkratší možný expoziční čas

Třeba se vám bude hodit znalost, jak nastavit co nejkratší expoziční čas při fotografování z ruky za nedostatečných světelných podmínek. Jedním z faktorů je ohnisková vzdálenost, se kterou právě fotíte. Jestli jste někdy fotili večírek delším objektivem, pravděpodobně pro vás bylo náročné udržet fotoaparát nehybně. Pokud použijete širokáč, procento ostrých fotek bude vyšší. Funguje tu jednoduché empirické pravidlo: 1/F, kde F je vaše ohnisková vzdálenost a ta ukazuje maximální možný expoziční čas, který si můžete dovolit, abyste záběr nerozmázli. Takže 400 mm dlouhý teleobjektiv vyžaduje expoziční časy 1/400 s a kratší. V případě, že fotíte s ohniskem 30 mm, můžete si dovolit 1/30 s. Pozor, má to cenu pouze za předpokladu, že fotíte relativně stabilní objekty.

3. Používejte objektivy pro full frame snímače

Výběr objektivu záleží na typu fotoaparátu, který používáte, tedy na velikosti jeho snímače. Objektivy určené pro menší snímač mají označení APS-C a sednou pouze na bajonet fotoaparátu s cropem. Naopak EF objektivy (u Canonu) se budou hodit jak pro full frame těla, tak pro APS-C. Vysvětluje se to automatickým ořezem. Pokud by šlo nasadit APS-C objektiv na full frame tělo, pravděpodobně bychom přes něj uviděli záběr s černými rohy. Naopak full frame objektiv, který nasazujeme na „cropnuté“ tělo, je dostatečně široký na to, aby byl vidět celý záběr a okraje byly oříznuté. Jak se to vztahuje k ostrosti? Snadno. Při testování optiky dáváme vždy největší pozor na kvalitu obrazu při okrajích záběru (ostrost, zkreslení, aberace). Čím je objektiv kvalitnější, tím jsou okraje čistší. Ve středu snímku se problém vyskytuje pouze ve výjimečných případech. Většinou je bez vad. Kombinace objektivu určeného pro full frame a APS-C těla pomáhá vyřešit problém neostrosti, protože případné vady na okrajích se do záběru nevejdou.

4. Dolaďte přesnost autofokusu

Váš fotoaparát má bezpochyby všechno pro to, aby mohl zmrazit pohyb. V některých případech ale potřebuje drobnou pomoc z vaší strany. Při použití autofokusu musíte chápat, jak funguje. Jenom tak dokážete zabránit nepříjemným překvapením a odnést si z focení perfektně zaostřené záběry. Představte si, že fotíte sportovní zápas, ostříte na konkrétního sportovce a najednou vám do záběru vběhne jeho soupeř. Může se stát, že autofokus se v ten moment chytne obličeje, který je blíž k fotoaparátu, nebo více otočený směrem k vám. Když je to zápas s větším počtem hráčů, pravděpodobnost, že narazíte na tento problém, se znásobí. Jestli víte, že se taková situace může přihodit, zkuste v nastavení fotoaparátu zjemnit citlivost autofokusu.

5. Minimalizujte vibrace

Jestliže nefotíte s extra rychlou závěrkou a máte fotoaparát v ruce, můžete se setkat s problémem chvění fotoaparátu. Nejjednodušším a nejrychlejším řešením je použití hledáčku, jelikož přimáčknutím foťáku k čelu mu dodáte stabilitu. Chvění se může vyskytovat, i když máte fotoaparát na stativu. Pakliže jste majitelem zrcadlovky, nastavte v menu funkci zvednutí zrcátka. Pohyb zrcátka se zablokuje, což omezí nechtěné vibrace. Pro minimalizaci chvění je nejlepší se fotoaparátu vůbec nedotýkat, proto doporučujeme používat dálkovou spoušť nebo si stáhnout do mobilu aplikaci, která umožní jeho ovládání. S aplikací nemusíte být ani vedle fotoaparátu, náhled focené scény uvidíte na displeji smartphonu.

6. Mačkejte spoušť opatrně

Jak bylo zmíněno výše, mačkání spouště může způsobit mikrovibrace fotoaparátu, které logicky mají dopad na ostrost snímku. Týká se to zejména lidí, kteří jsou zvyklí ostřit tlačítkem „hvězdička“ a pak mačkat spoušť. Ta má totiž dva stupně zmáčknutí: poloviční a kompletní. Když domáčkněte tlačítko do poloviny, lehce se zasekne, pocítíte to. Když ale mačkáte spoušť od poloviny, cesta se zkracuje a vibrace také. Nabízíme tedy další postup: zmáčkněte spoušť do poloviny, přidržte ji, zaostřete a pak domáčkněte spoušť.

7. Nacvičte správné držení objektivu

Dalším důležitým faktorem na cestě k ideální ostrosti je správné držení objektivů. Zvláště těch větších a delších. Umístěním levé ruky pod objektivem získáte dodatečný opěrný bod a zajistíte si pevnější držení. Některé těžké zoomy se vyrábějí s držadlem. Na madle naleznete závit, abyste na něj mohli přišroubovat destičku a následně upevnit na stativ či na monopod. V situacích, kdy fotíte automobilové nebo motorkářské závody anebo třeba módní přehlídky, monopod bude skutečnou záchranou pro vaše záda, a hlavně pro ostrost snímků.

8. Synchronizujte blesk s krátkými expozičními časy

Při focení dynamických scén za slabého osvětlení nutně potřebujete blesk. Systémové blesky umožňují focení s expozičním časem do 1/160, max. do 1/250 sekundy. Kratší expozice dopadnou tak, že uvidíte na snímači tmavou čáru. Je to dáno tím, že samotný záblesk trvá nějakou dobu. Čím větší výkon, tím se jeho trvání prodlužuje. Závěrka s kratším časem, než jaký jsme zmínili, překryje scénu v procesu svícení. Zkráceně, ta část snímače, která se překryla závěrkou, zůstane nenasvícená. Jenže pro dynamické, např. sportovní scény je 1/160 sekundy příliš dlouho. Dražší modely systémových blesků mají řešení: ultrarychlá synchronizace! Pracuje takovým způsobem, že blesk v tomto režimu vydává celou řadu drobných impulzů, které stihnou nasvítit scénu i při focení s expozičním časem až do 1/1000 sekundy. Při používání dálkového systému si dávejte pozor, aby měl blesk TTL, jinak nebude ultrarychlému režimu rozumět.

9. Hodnoťte ostrost hned ve fotoaparátu

U většiny moderních zrcadlovek a všech bezzrcadlovek můžete pozorovat budoucí záběr na displeji v režimu LiveView. Při takovém focení skvěle pomáhá funkce Focus Peaking. Ta vám zvýrazněním ukazuje ostré oblasti na snímku. Funguje tak, že barvou označí veškeré objekty, které se vešly do roviny ostrosti na záběru. Ušetří vám čas při ručním ostření, kdy nemáte možnost přiblížit detaily.

Typické problémy s ostrostí a jak je vyřešit

V době fotoaparátů s neskutečně velkým rozlišením a vysokorychlostním systémem autofokusu, jsou problémy s ostřením způsobeny ve většině případů jednoduchou nedbalostí. Například jsme líní zkontrolovat záběr ihned po vyfocení, zvětšit ho na zadním displeji fotoaparátu a ujistit se, že je vše správně. Na první pohled to tak vypadá, problém se ale odhalí teprve, když přijdeme domů a uvidíme snímky na monitoru.

Roztřesený snímek

Nepřesné zaostření

Chyba hyperfokální vzdálenosti

Nečekaně měkký obrázek

Pomalé ostření

Zamlžený snímek