Viktor FikerKaždé roční období je specifické určitým druhem převládajícího počasí. Nečekejte na to, až bude venku ideální „pohlednicová“ obloha. Poradíme vám jak naplno využít v kreativní tvorbě rozmanitost počasí, včetně toho jak vhodně nastavit fotoaparát.
Tmavá obloha před bouřkou přidává na dramatičnosti scény. Sněžení, či mlha snižují viditelnost, což dává prostor k izolování focených objektů na pozadí, na řadu může přijít tvorba ve stylu minimalismu. Zatažená obloha eliminuje stíny. „Stínohru“ lze však také často s úspěchem využít.
Sledujte předpověď počasí
Abyste si „počasí“ naklonily na svoji stranu při focení je vhodné samozřejmě sledovat předpověď počasí a díky tomu jít vstříc zajímavým světelným podmínkám v krajině, ať už otevřené, tak vesnické/městské. Určitě může při plánování pomoci i web suncalc.net, či obdobný, který znázorňuje směr, ze kterého budou přicházet na zadané místo v mapě sluneční paprsky, resp. jakým směrem budou směřovat stíny.
Možností je mnoho kde čerpat předpověď počasí, v dnešní době jsou data poměrně přesná. Doporučujeme norský portál yr.no, případně meteorologický model Aladin a jeho mobilní aplikaci. Jistým pomocníkem mohou být online kamery ČHMÚ (či jiné) – na nich přímo vidíte, do „čeho“ aktuálně jdete, jaká je obloha, kolik je např. sněhu apod. Podle toho i přizpůsobíte např. oblečení a obuv.
Jaro a aprílové počasí
Ideální pro všechny ty, kteří touží po dramaticky vyhlížející obloze, neustálém střídání světelných podmínek. Během dne klidně může dojít k výrazné změně klidně i čtyřikrát, či vícekrát. Často je vše doprovázeno silným větrem, sněžením, případně deštěm, kroupami, poštěstit se může pěkná duha, následně přichází slunečná obloha.
Slunečné letní počasí
Focení letní krajiny zalité sluncem není až tak náročné zachytit. Po velkou část dne ale nebude světlo až tak zajímavé svým charakterem a je vhodné fotit spíše z rána či v podvečer, kdy se stíny prodlouží a intenzita světla poklesne. Fotit v létě za slunečného počasí během poledne samozřejmě lze, ale většinou nebudete z výsledku příliš nadšeni.
Během slunečného počasí je vhodné pracovat s polarizačním filtrem, či různými variacemi šedých přechodových filtrů.
Dále možná budete bojovat s velkým dynamickým rozsahem fotografované scény (jasy budou zastoupeny od hlubokých stínů hor, či budov, po velmi světlá místa bílých mraků na obloze). Řešení je fotografovat např. v režimu HDR, nebo softwarově si pomoci zesvětlením stínů, což není ideální varianta, ale pro mnoho námětů a uživatelů dostačující.
Při fotografování portrétů se mohou hodit odrazné desky, které efektivně nasměřují dopadající světelné paprsky na fotografovaný objekt.
Mlhy, doména zejména podzimu
Výskyt mlhy se v krajině hůře předpovídá, ale i s tím už si do jisté míry dokáží poradit předpovědní modely, či vaše intuice. Čím tepleji je, tím se ve vzduchu udrží více vody. Jakmile dojde k prudkému ochlazení, přebytečná voda začíná kondenzovat a v podobě mikro kapiček vytváří mrak nebo mlhu, na povrchu se může projevit jako námraza, rosa apod. Mlh je několik druhů, např. radiační (max. 10 metrů výška), což je převážně podzimní záležitost. Dalším druhem je advekční mlha, která dosahuje i několika stovek metrů (u nás se vyskytuje zejména v zimě).
Mlha vytváří na snímcích často neskutečně zajímavou atmosféru, zvlášť když se postupně trhá a prosvítají skrze ní sluneční paprsky.
Nebojte se zkusit fotit i do protisvětla, zajímavé je i focení krajinných detailů pomocí silnějších teleobjektivů.
Ať už fotíte ve městě nebo v krajině, zkuste vždy najít nějaký kontrastnější bod, na který je schopen foťák poté spolehlivě zaostřit. V mlze může ostření trochu zlobit, a tak je opravdu důležité najít „záchytný bod“, kterého se autofokus fotoaparátu chytne.
Mlhu v údolích se vyplatí fotit z nadhledu. Čím více mlhy a z čím větší výšky fotíte, tím úžasnějších snímků můžete dosáhnout. Velmi efektních fotografií lze z nadhledu pořídit např. v Českosaském Švýcarsku na četných skalních vyhlídkách.
Při kompozici hledejte místa, která se mohou na snímku z mlhy vynořovat, nebo se v ní naopak ztrácet. Skvěle vypadají třeba silnice obklopené alejemi nebo kostel, kaplička, obklopená mlžným oparem.
Pokud vládne na podzim slunečné počasí, snažte se nalézt co nejvíce barevných kontrastů, nezapomeňte na polarizační filtr. Vhodné je zkusit i černobílou verzi fotografií.
Když vládne paní zima
Zimní období dokáže vykouzlit širokou paletu světelných podmínek. Od naprosto vymetené oblohy po šedou nevzhlednou „deku“. Výhodou je v našich zeměpisných šířkách, že slunce je po celý den v zimě nízko, takže pokud svítí slunce, o dlouhé stíny nebude nouze.
Změna počasí může přinést četné sněhové bouře, které vypadají na fotkách velmi efektně, zvláště pokud do popředí prosvitne slunce.
Sníh
Padající sníh můžete zachytit dvěma způsoby. Buď zcela „zmrazíte“ jeho pohyb, nebo do snímku vložíte jistou dávku dynamičnosti, kdy sníh bude více či méně rozmazaný, čehož dosáhnete prodloužením expozičního času např. pod čas 1/60 s (záleží samozřejmě i na rychlosti poletujících vloček) . Pozor ale na příliš dlouhé časy, chce to trochu experimentovat s délkou chodu závěrky. Pamatujte na to, ať se nedostanete při focení z ruky za hranici kritického času závěrky, ať pak ve finále nebudete mít rozmazaný celý snímek.
Čtěte také na blogu: Fotografování v zimě a jak si ho užít
Dobrým pomocníkem může být samozřejmě stativ. Při focení byť drobného pohybu je potřeba najít takový čas, při kterém zůstanou hlavní objekty „zájmu“ ostré (ideálně pokud se nebudou vůbec hýbat, či minimálně), ale sníh bude do jisté míry rozmazán. Pokud nemáte stativ, jistým řešením můžeme být zapnutí mechanické stabilizace obrazu (na snímači nebo v objektivu, někdy lze obojí).
Námraza
Námraza dokáže výrazně zatraktivnit zimní fotky, obzvláště pokud zrovna nemůžete fotit sníh. Namrzlé stromy, tráva nebo i střechy domů jsou fotografické lákadlo, které si prostě nesmíte nechat ujít.
Kdy se námraza tvoří? Nejčastěji při minus 12 až plus 3 stupních. Při vyšších stupních můžete očekávat průsvitnou námrazu, když mrzne více, objevuje se takzvaná zrnitá námraza vytvářející bílé krystalky. Při focení námrazy, stejně jako u zasněžené krajiny, je potřeba počítat s tím, že fotoaparát scénu spíše vyhodnotí jako velmi světlou, a tak výslednou fotografii ztmaví, než je záměr. Na vás tedy je s tímto počítat a kompenzovat expozici nastavením hodnoty EV kolem +1 až 1,5.
Zkuste najít úhel snímání, ve kterém bude za namrzlým objektem spíše trochu tmavší pozadí, díky němuž námraza mnohem lépe vynikne. Velmi efektní je fotografování ledových bublin.
Čtěte také na blogu: Fotografování zmrzlých bublin
Myslete také na to, že námraza je nejpěknější zblízka. Foťte tedy detaily, nebojte se přijít blíž a zachytit třeba bílé krystalky na zhnědlém listu. Pokud máte makroobjektiv, můžete pořídit opravdu skvostné snímky.
Čtěte také na blogu: Makro – aneb jak zachytit detaily
Duha
Duha je lákavým optickým úkazem, který může dodat fotografiím řádný šmrnc. Vzhledem k tomu, že je duha částečně průhledná, je důležité najít takový úhel snímání, kdy za ní bude alespoň trochu tmavého pozadí. Ať už les, skála, tmavá oblaka nebo budovy. Není nutné pokaždé dostat celý oblouk duhy do snímku. Vyberte si jednu část, která se vám bude dobře fotit, a pusťte se do toho. Pokud toužíte po duze celé, použití ultraširokoúhlých objektivů se pravděpodobně nevyhnete.
Máte polarizační filtr? Zkuste si s ním pohrát. Otáčejte a zkoušejte, kde duha vynikne nejlépe, např. ztmavením okolní oblohy na pozadí. Do plné polarizace se ale nepouštějte, duha by se vám z oblohy mohla celá ztratit.
Duha se může snadno vytvářet i u mohutnějších vodopádů, kde vzniká mnoho vodní tříště. Tedy choďte s otevřenýma očima, narazit na ni není až tak těžké. Při troše štěstí vyfotíte i např. „dvojitou duhu“.
Déšť
Fotit v dešti není zcela jednoduché, pro mnohé se jedná o odrazující situaci. Pokud se ale rozhodnete, že využijete příležitosti naplno a ústředním motivem vašich snímků bude právě voda padající z nebe, chybu rozhodně neuděláte, přímo naopak.
Jak na focení deště? V prvním případě je to obdobné, jak jsme popisovali snímání sněhu. Pokud chcete do snímku vnést dynamiku, nastavte delší čas závěrky (např. 1/10-1/30). Čím delší čas, tím delší čáry kapek. Pro jistotu ostrých fotek doporučujeme použít také stativ, obzvláště pokud budete fotit teleobjektivem, či alespoň stabilizaci obrazu. Pak už jen stačí nastavit správnou korekci expozice, pravděpodobně mírně zápornou.
Pokud budete déšť fotit ve dne, opět vyhledejte tmavší pozadí. Nastavte menší hloubku ostrosti a zaostřete někde mezi vás a tmavé pozadí. Přesně tam byste měli vidět padající dešťové kapky. Čas expozice držte kolem 1/20 sekundy, přizpůsobte mu clonu i ISO.
Foťte i v protisvětle, pokud se to nabízí. Poté kapky vody vyniknou v celé své kráse. Pouliční lampy se mohou stát v noci za deště také vhodným pomocníkem.
Při focení v dešti ale nezapomeňte na bezpečnost vaší fototechniky. Pokud není odolná, stačí několik kapek na špatném místě a možná jste dofotili. Negativní je, že následky se mohou projevit např. korozí kovových částí elektroniky až s delším časovým odstupem. Použijte raději ochranné pouzdro. Rušivým kapkám na objektivu se můžete vyhnout částečně díky sluneční cloně nebo mírně skloněnému objektivu, pokud to kompozice umožňuje.
Čtěte také na blogu: 5 tipů pro focení ve špatném světle
Klára Svěráková
Přidat komentář