CEWE FotolabV dnešním díle rubriky FOTOLAB Fotorádce se pokusíme objasnit jednotlivé funkce voliče režimů.
Focení s digitálním fotoaparátem, ať už je to kompakt, kompakt s výměnnými objektivy, nebo zrcadlovka, přináší mnohé výhody např. oproti focení s chytrým telefonem. Mezi ty nejviditelnější patří celková obrazová kvalita, nebo maximální kontrola nad výslednou fotkou. Pro nejlepší výsledky je však nutné mít alespoň základní představu o tom, jak takový fotoaparát funguje. Dnes se proto podíváme na jednotlivé fotografické režimy.
Jednotlivé fotografické režimy určují, jak fotoaparát zachází se základními fotografickými hodnotami – ČASEM, CLONOU a CITLIVOSTÍ ISO. Většinou tak pohybujeme pouze s jednou hodnotou – podle toho, nad kterou z výše popsaných hodnot chceme mít kontrolu (nejčastěji režim priority clony pro kontrolou nad hloubkou ostrosti/rozmazáním pozadí) – a fotoaparát dopočítává ty zbylé tak, aby fotografie byla adekvátně světlá. Výjimkou je plně manuální režim, ve kterém máme plnou kontrolu nad všemi třemi hodnotami.
Pokud jsou Vám pojmy ČAS, CLONA A ISO cizí, doporučuji nejprve přečíst článek „Jak funguje fotoaparát“.
Automatický režim
Režim vytvořený pro maximální jednoduchost – stačí namířit na focený předmět a zmáčknou spoušť. Fotoaparát sám vyhodnotí expoziční čas, clonu i ISO a o nic se nemusíte starat.
Nevýhodou tohoto režimu je, že nemůžete přímo ovlivnit hodnoty expozičního trojůhelníku (tedy ani jevy s nimi spojené) – tzn. čas (ostrost fotografovaného snímku), clonu (hloubka ostrosti/rozmazané pozadí) a ISO (fotografický šum). Jistá míra kontroly je však možná pomocí scénických režimů, jako jsou např. režimy Portrét, Sport, Noční scéna, Jídlo, apod. V automatickém režimu na většině fotoaparátů není možné ani nastavení ostřícího bodu – to znamená, že si fotoaparát „domýšlí“, na jakou část snímků asi chcete zaostřit. To sice může fungovat spolehlivě, dříve či déle ale nejspíš narazíte na situaci, kdy bude výsledná fotka ostrá úplně jinde, než jste chtěli.
Jedním z fotografických nešvarů, který je možné pozorovat ve většině turisticky oblíbených lokalitách, je všudypřítomné blýskání z fotoaparátů – a to i při focení panoramat apod. Vestavěný blesk na Vašem fotoaparátu má většinou účinnost max. 2 – 3 m. To může být přínosné je-li focený objekt v této vzdálenosti. Používání na jakoukoliv větší vzdálenost je nesmyslné. Doporučuji tedy blesk manuálně vypnout a zapínat ho pouze v případech, kdy vyhodnotíte, že to má cenu.
Osobně každému nováčkovi doporučuji z režimu Auto co možná nejdříve „utéct“. Jeho používáním totiž svou zrcadlovku (nebo např. CSC) snižujete na úroveň mnohem levnějších kompaktů či chytrých telefonů. Největší výhodou těchto pokročilých fotoaparátů je přitom právě možnost maximální kontroly nad výsledným obrázkem. Jako první krok vpřed doporučuji výše zmíněné vypnutí automatického blesku.
Poloautomatické režimy (P, A, S, M)
Poloautomatické režimy P,A,S,M, nebo P, Av, Tv, M (u fotoaparátů Canon), se vyznačují mnohem vyšší možností zasáhnout do výsledné fotografie.
P – Tzv. Programová automatika.
Stejně tak jako Auto režim, i režim P volí hodnoty času a clony za Vás. Na rozdíl od automatického režimu však navíc můžete používat kompenzaci expozice (zesvětlit nebo ztmavit snímek) a měnit hodnotu ISO. Některé fotoaparáty dovolují v režimu P také změnu clonového čísla – můžete v něm tedy zkoušet, jaké výsledky získáte na různá nastavení clonového čísla.
Ačkoliv je tento režim pokročilými fotografy používán jen zřídka, já osobně ho považuji za ideální pro začátečníky, kteří přechod z úplného automatického režimu do jednoho z manuálních.
A (Av) – Režim priority clony.
V tomto režimu ovlivňujete clonu a fotoaparát počítá expoziční čas. Ideální požadujete-li kontrolu nad clonou – tedy hloubkou ostrosti. Např. pro portréty tak pravděpodobně zvolíte nízké clonové číslo (malá hloubka ostrosti/rozmazané pozadí), např. pro krajinu nebo architekturu vysoké clonové číslo (vysoká hloubka ostrosti/celý obraz ostrý).
*Režim je vhodný pro alespoň lehce pokročilé fotografy.
S (Tv) – Režim priority času.
Ovlivňujete čas a fotoaparát počítá clonové číslo. Vhodné pokud potřebujete mít nastavený pevný čas. Možné využití je např. při focení sportu nebo jiného rychlého pohybu, kdy si potřebujete být jisti, že máte dostatečně krátký čas závěrky a tedy ostrý obraz pohyblivého objektu bez rozmazání.
*Vhodné pro alespoň lehce pokročilé fotografy.
M – Plně manuální režim.
Sami volíte všechny 3 hodnoty – Expoziční čas, clonové číslo a hodnotu ISO. V tomto režimu je automatické měření expozice kompletně vypnuto a máte plnou kontrolu nad výslednou fotografií. Vhodné pro specifické situace, např. když nám měření expozice neposkytuje spolehlivé výsledky, když potřebujeme mít plnou kontrolu nad časem i clonou, nebo pro focení s externím bleskem.
*Režim je vhodný pro pokročilé fotografy.
Na začátek to vše může znít příliš složitě. Obrovskou výhodou digitálních foťáků však je, že nejste omezeni drahými filmy a můžete tak experimentovat do nekonečna. Vřele tedy doporučuji zkusit přepnout např. do režimu A nebo P a vyzkoušet, jak změna clonového čísla nebo času ovlivní výslednou fotografii.
Hodně štěstí při pokusech a hlavně – dobré světlo!
Přidat komentář