Fotografování letadel na leteckých ukázkách

Fotografování letadel není u fotografů tak tradiční záležitostí, jako např. focení krajiny. Jisté ale je, že se najde nezanedbatelné množství nadšenců, kteří často vyráží na nejrůznější aviatické show a prezentace letecké techniky. Pokud vás zmíněné téma zajímá, zkušený fotograf Radek Caga v příspěvku rozvádí tipy a rady na focení letadel, včetně doporučení pro výběr fototechniky.

Jedna z klasických spotterských kompozicí proudového letadla. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD).

Tipy jak úspěšně fotografovat letecké ukázky

Základním předpokladem úspěchu je výběr vhodného místa odkud budete fotografovat. I když se to na první pohled může jevit jako samozřejmost, tak velmi doporučuji tohle nepodcenit.

Na mapě akce si najděte tzv. „display line“, což je jakási osa leteckých ukázek (zde se toho obvykle „nejvíc děje“). Svou fotopozici si vyberte tak, abyste v daném čase nefotili v protisvětle a abyste fotili co nejblíž k této ose. Bohužel úseky pod touto osou bývají z bezpečnostních důvodů zakázané, takže je nutné fotit z míst, kde to zakázané není, ale která jsou zároveň této ose co nejblíž.

Pokud se před vystoupením koná i tréning, doporučuji zajet se podívat i na tréning a alespoň si vytipovat fotopozice atd. Já na tréningy jezdím vždy i s foťákem.

Vystoupení Martina Šonky (Mistr světa v Red Bull air Race) a Iva Kardoše (pilot letounu JAS-39 Grippen). Jednalo se o unikátní vystoupení. Použil jsem zde krátký expoziční čas, abych měl objekty dokonalé ostré. Jelikož každý letěl úplně rozdílnou trajektorii, nemělo zde pro mě smysl fotit delším časem. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD).

Takto končí většina leteckých ukázek početných akrobatických skupin. Pro tento moment jsem vždy připraven opět s širokáčem, se kterým to vyfotím jinak než ostatní, kteří to fotí na tele skla. (Nikon D750 + Nikkor 24 mm f/1,8 G ED).

Zajímavý moment vykresleného srdce, který vynikne pouze z určitého místa a s širokoúhlým ohniskem. (Nikon D750 + Nikkor 24 mm f/1,8 G ED).

Reportáž z každé této akce by měla být v rámci možností pestrá, nicméně je třeba se smířit s tím, že prostor pro kreativitu je u tohoto druhu reportáže podstatně menší, než-li u jiných sportů. Rozhodně by v reportáži neměly chybět nějaké „spotterské klasiky“, což jsou letadla přes celou fotku s důrazem na přesné zaostření, pěkné nasvětlení a třeba i se zajímavou (nikoliv extrémní) postprocesovou úpravou. Během vystoupení jednotlivců jsou zajímavé momenty omezené, ale občas se nějaký najde (např. plamen z tryskového motoru apod.).

Detail na motor, který jsem vyfotil na ohnisko 600 mm a nebál se to kompozičně ořezat. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD).

Během vystoupení akrobatických skupin už o zajímavé momenty není nouze. Tyto ukázky obvykle začínají společnými průlety v různých formacích, které fotím teleobjektivem. Následuje potom sólo vystoupení některých letadel, které rovněž fotím obvykle teleobjektivem. Jedna z posledních ukázek této show bývá trik, ve kterém se formace rozdělí a odletí do všech směrů. Tento závěr fotím nejraději širokoúhlým sklem, které mám vždy připravené na druhém fotoaparátu.

Akrobatická formace je vždy hodně působivý druh letecké fotografie. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD).

Fotky cloním obvykle na f/7,1 – f/8, abych měl co nejlepší kresbu. Zároveň je třeba si hlídat fleky na snímači, které na modré obloze občas „vylezou“ i na relativně nízkých clonách, jako je právě ta f/7,1 atp.

Pokud fotíte helikoptéry nebo „letadla s vrtulí“, tak je dobré mít i nějaké fotky s delším expozičním časem, kde je vrtule pohybově rozmazaná. K tomu ovšem je potřeba hodně clonit (pak ale jakákoliv nečistota na snímači jde hodně vidět) nebo používat ND filtry, které s průměrem 95 mm (jako má např. můj aktuální Nikon 200-500/5,6) nejsou rozhodně žádná levná záležitost. Také záleží na konkrétní situaci, kdy použít dlouhý čas a kdy ho naopak nepoužívat.

Pro zpestření reportáže je dobré vyfotit i nějaké miniatury se zajímavým momentem anebo se zajímavou oblohou např. i v protisvětle atp.

Vhodná fototechnika pro fotografování letadel a letových ukázek

• Objektiv typu 70-200 mm je považován za jakýsi univerzál pro reportážní fotografii, nicméně tímto objektivem žádné velké detaily nenafotíte. Maximálně se s ním dají fotit početné akrobatické skupiny a to jen v omezené míře. Něco s tímto objektivem tedy vyfotíte, ale rozhodně to není ideální rozsah ohniska.
• Objektivy s ohniskem okolo 500 – 600 mm už jsou podstatně zajímavější pro tuto reportáž. Vzhledem k tomu, že se veškerá akce odehrává poměrně daleko, tak ani není nutné používat nějaké extrémně rychlé a drahé objektivy, protože AF přeostřuje na poměrně malé vzdálenosti ostřicí dráhy objektivu. Dva ročníky po sobě jsem fotil Tamronem 150 – 600 mm f/4,5-6,3 VC USD (což je mezi pěticí podobných objektivů ten nejlevnější) a fotilo se mi s ním dobře. Můžete si tedy vzít tento objektiv, nebo jeho novějšího nástupce G2, popř. Sigmy stejného rozsahu nebo i Nikon 200-500/5,6 VR. Chybu rozhodně neuděláte s žádným z těchto skel.
• Pro tento druh reportáže preferuji zoomové objektivy, protože akrobatické skupiny v počtu 4+ letadel by se s pevnými skly fotily hůř, než jednotlivá letadla. Někdy je zajímavý moment na ohnisku 200 mm a o chvíli později třeba na 600 mm atd. Pokud nefotíte početné skupiny a máte např. jen pevné ohnisko 500 mm apod., tak určitě i to bude výborné pro tento sport.

Detail na kabinu pilota. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD)

• Jestli zvolit fotoaparáty full frame nebo APS-C nechám tentokrát asi na vás. I když mám v oblibě full framy, tak občas by se „telekonvertor“ v podobě APS-C fotoaparátu hodil. Taky je třeba si ale uvědomit, že APS-C velikost se dá ze snímače Full Frame vyříznout (nebo FF přepnout do APS-C režimu), byť v omezeném rozlišení (které ovšem pro běžné prezentační účely podle mne ničemu nevadí).
• Osobně bych v dnešní době nebral na letadla takový fotoaparát, který má menší rozlišení, než 20 Mpx z důvodů možnosti dělat nějaké kompoziční ořezy.
• Vezměte si sebou i nějaký širokoúhlý objektiv, se kterým se někdy dají vyfotit zajímavé snímky, které zpestří výslednou reportáž. Osobně nosím Nikkor 24 mm f/1,8 G ED, ale na konkrétním modelu ani světelnosti v tomto případě moc nezáleží. Akorát je tedy dobré, aby to byl objektiv, který nevytváří extrémně velké a nežádoucí odlesky v protisvětle.
• Rovněž je dobré mít s sebou alespoň 2 fotoaparáty s různými objektivy.

Akrobatické letadlo v kontrastu s civilním, které bylo v pozadí o několik tisíc metrů výše. Tohoto momentu jsem si všiml vlastně až doma během editace. (Nikon D600 + Tamron 150-600mm f/5,0-6,3 Di VC USD)

Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu Radek Caga:

Již více než 10 let se zabývám fotografováním sportu a částečně také přírody. Po celou dobu co se věnuji fotografování používám fotoaparáty značky Nikon. Aktuálně jsem si oblíbil bezzrcadlovku Nikon Z6.

https://www.instagram.com/radekcagaphotography/

https://www.facebook.com/radekcaga.photo/

www.radekcaga.cz