Fujifilm X-T4 je již čtvrtou generací pokročilé bezzrcadlovky s APS-C snímačem pod taktovkou Fujifilmu. V rámci produktové řady X-Tx se uživatelé poprvé „dočkali“ mechanické stabilizace obrazu na čipu. Jaký je fotoaparát v praxi a na co se můžete dále těšit?
Bezzrcadlovky značené X-Tx patří mezi špičku nabídky Fujifilmu společně s modely řady X-H a X-Pro – první se lišila stabilizovaným snímačem, druhá pak celkovou konstrukcí s hybridním hledáčkem umístěným v rohu namísto uprostřed. Jedničkový model řady X-T byl ve své době velmi úspěšný a dá se říct, že i přelomový. Třetí generace přinesla zejména snímač s vyšším rozlišením, včetně provozního zrychlení a aktuální čtvrtá generace vylepšuje dále zejména možnosti autofokusu, svůj potenciál ve video tvorbě, což vše doplňuje zmíněný stabilizovaný snímač. V zásadě se tedy nejedná o převratnou revoluci v této řadě, ale spíše o postupnou evoluci, kdy výrobce vychází vstříc požadavkům uživatelů.
Konstrukce a zpracování
Konstrukčně u modelu X-T4 není třeba hledat nějaké zásadní změny, i když k jistému posunu zde došlo. Základní myšlenka ovládání aparátů Fujifilm vyšší řady je prostá – měl by se v něm najít milovník klasické fotografie, kdy se všechny hlavní parametry ovlivňující expozici nastavují ručně. Avšak zároveň je možné pracovat i v plně automatických či poloautomatických režimech. Tomu samozřejmě odpovídá i rozložení ovládacích prvků a jejich funkce.Tělo samotné má základ z hořčíkové slitiny, která je obalena plastem a gumou. Problém s jistým úchopem byste neměli mít, grip je celkem bytelný (doporučujem ale vyzkoušet individuálně). Dominantou fotoaparátu je „kaplička“ s elektronickým hledáčkem a trojice výrazných rollerů. Pokud bychom srovnali s předchozím modelem X-T3, je rozdílů poskrovnu – přesun tlačítek na zadní straně, jiné uchycení displeje, výraznější grip a snadnější přepínání mez fotografováním a záznamem videa.
Na horní straně zcela vlevo najdete otočný volič citlivosti s možností uzamčení středovým tlačítkem, spodní okruží voliče pak slouží k aktivaci sekvenčního snímání, HDR režimu, bracketingu nebo režimu panorama. Pod ovladačem pak najdete dvojici tlačítek smazat a přehrát. Hledáček je zde stejně kvalitní jako u předchůdce, tedy se 100% pokrytím, zvětšením 1,125× (ekvivalentně 0,75×) a jemným rozlišením 3,7 Mpx.
Obraz hledáčku je jasný a barevně odpovídá realitě – zobrazení si však můžete uživatelsky přizpůsobit. Velkým plusem je možnost přepnutí zobrazení tak, že je kolem obrazového pole menší rámeček – to ocení zejména fotografové s brýlemi, kteří mají oko dál od obrazovky a tudíž nemusí pohodlně přehlédnout celou plochu obrazu. Vpravo je na kapličce samostatné tlačítko pro přepínání zobrazení mezi hledáčkem a displejem.
A právě displej je zde také jiný, ačkoli má prakticky shodné parametry, tedy úhlopříčku 3″ s dotykovou vrstvou a rozlišením 1,62 Mpx. Odlišné je však jeho uchycení, kdy předchozí generace měla displej pouze výklopný. Model X-T4 má displej výklopný a plně otočný, uchycený na kloubu na levé straně těla. Tímto krokem výrobce vyšel vstříc především lovcům pohyblivých záběrů, kteří častěji snímají s pomocí displeje a možnost jeho vyklopení a otočení je velmi ceněná.
Vedle hledáčku přibylo tlačítko AF On a pod ním pak AEL, které se prostřídalo s tlačítkem Q u modelu X-T3. Na horní straně je vedle kapličky volič expozičních časů s možností přepnutí do automatiky. Pod ním najdete přepínač mezi režimem fotografování a natáčení videa, který do znační míry usnadňuje práci s fotoaparátem. Původní funkce volby režimu měření expozice je nyní dostupná v rychlém menu. Zcela vpravo je otočný volič korekce expozice s rozsahem +/- 3 EV. Ostatní ovládací prvky zůstaly stejné, pouze se u některých pozměnila velikost, funkční tlačítko na horní straně se pak posunulo vedle spouště. Fotoaparát má slot pro dvě karty formátu SD s podporou UHS-II.
Baterie NP-W235 zvládne podle metodiky CIPA 500 snímků, což odpovídá realitě. V extra úsporném režimu až 1700 snímků. Pro komunikaci s okolím je k dispozici Bluetooth a Wi-Fi (802.11 b/g/n), napájení je realizováno prostřednictvím USB portu (USB-C) a vedle mini HDMI výstupu najdete pouze vstup pro mikrofon, sluchátka je nutno připojit přes redukci.
Výdrž závěrky: až 300 000 cyklů
Rychlost sériového snímaní:
- až 15 fps (mechanická závěrka)
- až 30 fps (elektronická závěrka, blackout-free)
Ovládání a ergonomie
Jak již bylo uvedeno výše, ovládání základních expozičních parametrů je zde shodné s ostatními pokročilejšími modely, tedy pro clonu je určen prstenec na objektivu s konkrétním clonovým číslem nebo pozicí A (auto), stejně je tomu pak na horní straně v podobě voliče expozičních časů s polohou A. Při kombinaci konkrétní hodnoty pracujete v plně manuálním režimu, pokud zvolíte A na objektivu pracujete v prioritě času, pokud zvolíte A u expozičních časů, pracujete v prioritě clony. Nastavením obou prstenců do pozice A se aktivuje režim programové automatiky P.
Ovládání popsané výše je velmi intuitivní, má však z mého pohledu jeden háček a tím je rozsah nabízených parametrů, kdy zejména expoziční časy jsou vyvedeny po celých stupních EV a mezistupně je třeba nastavit rollerem zapuštěným na zadní straně pod palcem nebo na přední straně pod spouští – záleží na uživatelském nastavení. Také nejkratší uvedený čas je na voliči 1/8000 s, zatímco fotoaparát v režimu elektronické závěrky umožňuje nastavit až 1/32 000 s.
Pro toho, kdo nestřídá fotoaparát to bude pravděpodobně prkotina a na ovládání si zvykne, ovšem v rámci zachování integrity by bylo vhodné alespoň nejkratší čas na voliči vyznačit. To stejné pak platí o rychlém menu, dostupným pod tlačítkem Q. Pohyb v něm je možný ve výchozím nastavení šipkami vedle displeje nebo joystickem. Avšak změna parametru se neděje tak jak by předpovídala logika, tedy stiskem středového tlačítka nebo joysticku, ale je třeba palcem přehmátnout na zapuštěný roller, kterým se volí hodnota parametru.
Nastavení parametrů, které nejsou dostupné pod rychlým menu, je možné v menu hlavním, které je rozděleno do pěti, respektive šesti složek podle toho, zda jste v režimu fotografování nebo záznamu videa. Každá složka pak má další záložky s nastavitelnými parametry. Z celkového pohledu je ergonomie velmi dobrá, zejména ve smyslu držení fotoaparátu, dostatku prostoru na prsty (grip je hlubší) nebo dosažitelnosti jednotlivých ovládacích prvků. S ergonomií ovládání je to již z mého pohledu mírně horší, zejména vinou výše uvedených nelogičností v postupu. Nutno však dodat, že možnosti přizpůsobení jsou v případě X-T4 velmi bohaté a s největší pravděpodobností si každý najde to své ideální rozložení.
Stabilizace obrazu: účinnost až +6,5EV
Snímač samotný je stabilizovaný a jeho účinnost je až 6,5 EV, v případě kombinace s objektivem, který je také vybaven stabilizací. Pokud je nasazen objektiv bez stabilizace, tak se účinnost snižuje na stále velmi dobrých 5 EV.
Stabilizace je u modelu X-T4 řešena jinak než v případě Fujifilm X-H1. Snímač je uložen v magnetickém poli, což společně s vylepšenou detekcí pohybu znamená lepší účinnost. Ta se mimo jiné projevila v případě panningu, kdy stabilizace modelu X-H1 není zcela spolehlivá. Stabilizaci ocení nejen fotografové, ale zejména ti, kdo natáčí videa, v režimu záznamu stabilizace pracuje stejně účinně, navíc je k dispozici možnost doplňkové digitální stabilizace videa (DIS).
Autofokus: citlivost až -6EV
Stěžejní funkcí každého fotoaparátu je ostření, a to je v případě X-T4 opět o něco lepší. Snímač má integrovaných celkem 425 bodů s fázovou detekcí, které společně s kontrastními body pokrývají bez mála celou plochu snímače, což je shodné jako u modelu X-T3. Autofokus je však tentokrát mnohem citlivější a pracuje již od -6 EV – především je ale rychlejší a díky upravenému algoritmu pro detekci tváře a očí je i mnohem přesnější při sledování objektu.
V praxi tedy s ostřením není žádný problém, spíše vás příjemně překvapí množstvím nastavení, které však může být pro jiného až zahlcující a vystačí si se středovým ostřicím bodem. Výběr jednotlivých bodů je velmi rychlý prostřednictvím joysticku vedle displeje, v případě fotografování přes displej je nejrychlejší vybírat přesné místo zaostření dotykem. Osobně jsem se ale spíš potýkal s příliš citlivým displejem, takže se mi velmi často stávalo, že jsem si ostření nechtěně posunul – na druhou stranu toto riziko snadno eliminujete otočením obrazovky k tělu fotoaparátu. Mechanická závěrka doznala oproti modelu X-T3 také změny a je podle výrobce testovaná na 300 000 cyklů, její chod je také znatelně tiší a v režimu rychlé sekvence zvládne až 15 snímků za sekundu.
Snímač, obrazová kvalita a šum
Základem celého fotoaparátu je snímací čip typu BSI CMOS X-trans s rozlišením 26 Mpx, což v praxi znamená snímky o velikosti 6240 × 4160 bodů. Samozřejmostí je zde možnost snímat jak v JPEGu tak v RAWu (RAF). Ve spolupráci s procesorem X-Processor 4 umožňuje snímač pracovat s rozsahem citlivostí ISO 160 – 12 800, v rozšířeném režimu je pak dostupný rozsah ISO 80 – 51 200 (rozšířený režim dostupný pouze v jpg). Díky použití BSI snímače jsou pixely schopné pojmout více světla, což by se mělo projevit také v menším množství šumu při vyšších citlivostech. Pravdou je že do citlivosti ISO 3200 si šumu prakticky nevšimnete, o stupeň vyšší citlivost ISO 6400 již má šum vyšší, avšak stále zůstává zachována hranová ostrost i množství detailů, i když ty nejjemnější se již slévají. Maximální citlivost ISO 12 800 již produkuje množství šumu vyšší, nemá však tendenci snímek výrazně rozmývat, ale naopak ponechává barevně homogenní šum ve fotografii.
Celkově je obrazová kvalita na velmi dobré úrovni, i při vyšších citlivostech nedochází k barevnému posunu a barvy jsou čisté. Automatické vyvážení bílé pracuje dostatečně spolehlivě a poradí si i se smíšeným osvětlením. V rámci APS-C snímačů patří ten z X-T4 obrazovou kvalitou a šumem určitě mezi špičku. Velkým lákadlem je pro mnoho fotografů u Fujifilmu simulace nejrůznějších filmových materiálů – tedy de facto aplikace filtrů nad obrazovými daty.
O co se jedná? Fujifilm patřil mezi významné výrobce filmového materiálu a v portfoliu měl několik filmů se specifickým barevným podáním, které se staly velmi oblíbené i mezi profesionálními fotografy. A právě simulace takovýchto filmových materiálů se podařila Fujifilmu velmi dobře a u bezzrcadlovek řady X jsou hojně vyhledávané. Nabídka je zde shodná jako u předchůdce, navíc však přibyl jeden filtr s názvem Eterna Bleach Bypass, který navyšuje zejména lokální kontrast. Nutno však dodat, že filtry se projeví pouze při snímání do JPEGu, budete-li snímat do RAWu, tak snímek samozřejmě neprochází žádným zpracováním a veškeré úpravy jsou následně na vás.
Video
Video fotoaparát zvládá v rozlišení 4K (4 096 × 2 160 px) při 60 snímcích za sekundu, a to ve formátu MOV, H.265. Full HD rozlišení je k dispozici i ve vysokorychlostním režimu 120 a úctyhodný 240 sn./s.
Hodnocení objektivů
Fujifilm XF 18–55 mm F2,8–4 R LM OIS – špičkový setový objektiv
Fotoaparát jsem testoval s dvojicí objektivů, s nimiž je fotoaparát nabízen také v rámci jednoho ze setů. Tedy základní zoom Fujifilm XF 18–55 mm F2,8–4 R LM OIS a pevný světelný objektiv XF 23 mm F2,0 R WR. V obou případech se jedná o velmi povedená skla, která rozhodně neudělají ostudu ani takovému fotoaparátu, jako je model X-T4. Nicméně je nutno uvažovat také v intencích dostupných ohnisek, kdy se jako univerzálnější může jevit objektiv Fujifilm XF 16–80 mm F4.
Každopádně i u testovaného zoomu je obrazová kvalita na vysoké úrovni. Svůj díl na tom má i o něco lepší světelnost, než je tomu u konkurence. Snad jediným výraznějším negativem je absence utěsnění vůči prachu a vlhkosti, jako tomu je u vyšších řad objektivů. Na těle objektivu je pak přepínač stabilizace a také chodu clonového prstence, který můžete používat anebo jej přepnete do režimu A pro automatiku. Obraz je tradičně nejostřejší ve středu obrazového pole a směrem ke krajům kresba trochu měkne, nicméně již při zaclonění na F5,6 se i rohy proostří, a to napříč ohnisky. Geometrické zkreslení, vinětace a chromatická vada jsou zde minimální a setkáte se s nimi opravdu výjimečně. Objektiv sám o sobě má vyšší prodejní cenu než konkurence, proto se určitě vyplatí kupovat jej v setu s fotoaparátem, kde je cena mnohem výhodnější.
Fujifilm XF 23 mm F2,0 R WR – ideální první objektiv s pevným ohniskem
Fujifilm XF 23 mm F2 R WR je typickým zástupcem pevných světelných objektivů. Po nasazení na digitál budete pracovat s efektivním ohniskem 34,5 mm, tedy prakticky se jedná o pevnou pětatřicítku s dobrou světelností, navíc v tomto případě v odolném (WR) provedení a nevadí mu teploty ani pod bodem mrazu. Objektiv sice nemá stabilizaci, což ovšem nijak nevadí, zejména s fotoaparáty se stabilizovaným snímačem. Objektiv je méně světelným a celkově menším sourozencem modelu XF 23 mm F1,4 R, což však nemusí být vždy výrazným handicapem – spíše naopak, oceníte jeho velmi kompaktní rozměry a nízkou hmotnost, která z něj činí ideální nástroj pro reportážní a street fotku, kde se 35mm ohnisko efektivně náramně hodí. Díky tomu, že je použita 9 lamelová clony (oproti 7 lamelové u verze s F1,4), tak je i bokeh o poznání jemnější.
Obrazová kvalita je na perfektní úrovni, ostrost je velmi dobrá v celé ploše už po zaclonění o 1EV. Nutno však počítat, že při fotografování na kratší předmětovou vzdálenost s plně otevřenou clonou přinese nejen příjemně rozostřené pozadí, ale také měkčí podání obrazu, a to i ve středu snímku. Pro někoho je v tomto případě kresba až příliš měkká, stejně tak občasné projevy vinětace a chromatické vady při nižších clonových číslech se zde objeví.
Rychlý přehled: technická specifikace Fujifilm X-T4
- Rozlišení a typ snímače: 26 Mpx APS-C (X-Trans CMOS IV).
- Autofokus, počet ostřicích bodů: Kontrastní a fázová detekce, 425 AF bodů.
- Rozsah ISO: 160-12800 /rozšířeně 80-51200.
- Rozsah expozičních časů: 30 sek. až 1/8000 s. mechanická závěrka (1/32000 elektonická)
- Stabilizace obrazu: 5osá duální optická stabilizace s účinkem až +6,5EV
- Hledáček: 3,69 Mpx.
- Video: Interní záznam videa 4K 60P, Full HD až 240 fps; 10bit F-Log s rozšířeným dyn. rozsahem. Interně 4:2:0 v 10bitech, s HDMI lze 4:2:2 10 bit.
- Autofokus: Extra rychlý AF 0,08s s detekcí tváří/očí/hlav/zvířat.
- Sloty pro SD karty: 2 sloty UHS-I / UHS-II
- Odolnost: Nešvarům počasí odolné tělo (uvnitř hořčíková slitina), mráz až -10 °C
- Základní setový kit: Fujifilm X-T4 + Fujifilm XF 18-55mm f/2.8-4
- Rozměry: 134,6 mm x 92,8 mm x 63,8 mm
- Hmotnost: 607g (s 1 kartou a baterií)
- Výdrž akumulátoru: 500 snímků; v economy / Extra úsporný režim cca 1700 snímků
Verdikt
Zásadní otázka při rozhodování o koupi Fujifilmu X-T4 zní, zda již nějaký fotoaparát máte. Pokud nemáte, respektive zvažujete přechod z jiné značky, rozhodně si polepšíte. Obrazově je X-T4 bezkonkurenční, nejen co se šumu týká, ale také z hlediska celkového obrazového podání – fujifilm barvy mají svůj svébytný charakter. Počítejte však se specifičtějším ovládáním a celkovou ergonomií přístroje. Máte-li zkušenosti se starými manuálními zrcadlovkami, pak to pro vás bude krásná nostalgie v ovládání i barevnosti snímků s aktivní simulací filmů Fuji.
Vlastníte-li již bezzrcadlovku některé z nižších řad Fujifilmu a zvažujete upgrade vybavení, také v tomto případě nesáhnete vedle, navíc získáte velmi užitečnou stabilizaci obrazu a pokud natáčíte i videa, bude pro vás její přínos dvojnásobný, nemluvě o výklopném a otočném displeji.
Přestup z modelu X-T3 je velmi diskutabilní, jelikož novinka oproti němu nabídne „pouze“ stabilizovaný snímač a několik dalších vylepšení, jako je o něco rychlejší sekvenční snímání a vylepšený autofokus zejména v oblasti detekce a sledování objektu. Pokud pro vás nic z toho není stěžejním parametrem, protože se například věnujete dokumentární nebo street fotografii, pak si vystačíte se starším sourozencem a můžete směle investovat do objektivů.
Ukázkové fotografie Fujifilm X-T4
Níže najdete neupravené fotografie pořízené Fujifilmem X-T4.
Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:
Petr Březina
K fotografování jsem přičichl poprvé v roce 1996, kdy jsem ukořistil otcův Zenit 11 a k němu pořídil světelný 135mm objektiv, na vysoké to bylo ve znamení kompaktů a koupě filmové zrcadlovky. Od roku 2004 spolupracuji s různými redakcemi na testování digitálů, takže mi rukama prošlo nemálo strojů. Nejlépe se však cítím se světelnou pětatřicítkou, která mi naprosto vyhovuje nejen při reportáži, ale i při portrétech.
A co tak porovnat so sony a7iii neviem sa rozhodnut ktory kupit. Dakujem!
Dobrý den,
je to velmi těžké porovnání, protože oba fotoaparáty patří mezi špičku. Je důležité se zamyslet, na co jej budete používat a jaký máte rozpočet. Sony A7III je full-frame fotoaparát, světelné objektivy budou dražší, větší a těžší. Odměnou za to ale bude lepší výkon ve zhoršených světelných podmínkách a o chlup lepší technická kvalita obrazu. Sony má ještě jednu výhodu a to v lepším systému ostření, které je chytřejší a nabídne o lepší sledování cíle.
Fujifilm X-T4 je oproti Sony sice vybaven menším snímačem, ale díky tomu budou srovnatelné objektivy levnější, menší a lehčí. Použitý APS-C snímač navíc patří mezi ty nejlepší na trhu – v přímém porovnání se Sony bude do ISO1600 v technické kvalitě minimální rozdíl. Navíc je Sony A7III v modelové hierarchii zařazen jako fotoaparát pro nadšence, X-T4 je naopak téměř vlajkovou lodí. Je to vidět na parametrech jako je kvalita hledáčku nebo úroveň utěsnění proti prachu a vodě.
Velmi důležitá je i ergonomie přístroje a to, jaký z něj máte pocit. Pokud máte možnost, nechte si zaslat oba fotoaparáty na kteroukoliv z našich prodejen a vyzkoušejte si je. Porovnejte je, jak se vám drží a který způsob ovládání je vám sympatičtější. Fujifilm totiž k ovládání přistupuje více staromilsky, není tak pohotový jako Sony a proces tvorby fotografie je o to větším zážitkem. Sony je oproti tomu standardní utilitární moderní CSC se dvěma kolečky a voličem korekce expozice. Toto ovládání může být rychlejší, ale zase si k fotoaparátu a fotografii nemusíte vytvořit takové pouto.
Konečné rozhodnutí musíte provést sám. Já bych si z této dvojice vybral Sony A7III a doplnil bych jej minimálně o Tamron 28-75 f/2,8 nebo nějaký pěkný pevný světelný objektiv. Často fotografuji rychlou akci v obtížných světelných podmínkách a v tomto má Sony navrch. Pokud ale fotografujete krajiny, architekturu, fotíte v ateliéru nebo jenom dokumentujete dění kolem sebe, X-T4 bude podle mého názoru o něco lepší varianta. Přístroj je menší, o něco lehčí a navíc je podpořen zástupem výborných objektivů Fujinon, které se prodávají za dobrou cenu. Fujifilm X-T4 je navíc o dva roky mladší a je to znát na lepším nahrávání videí nebo přehlednějších menu.
Pokud byste mi dokázal popsat detailněji, na co budete fotoaparát používat, jsem schopen doporučit lépe celý set.
Děkuji
Stanislav Mach, stanislav.mach@cewe.cz
Zajímalo by mě porovnání kupříkladu s Olympus OMD1 MarkIII
Dobrý den Jakube,
výkonem (obraz, zaostřování) zmíněné modely mezi sebou nemají extra výrazné rozdíly. Obrazovou kvalitou na tom bude o něco lépe Fujifilm, zejména na vyšší ISO. Olympus OM-D E-M1 III má několik vychytávek, které se u konkurence jen tak často nevidí, případně vůbec (např. funkce ProCapure, Live Composite, zabudované soft. ND filtry, zaostřování ve tmě na hvězdy, Pixel-shift pro snímek s ultra vysokým rozlišením).
Opravte si : Základní setový kit. 😉
Dobrý den,
děkuji za upozornění, máme opraveno. VF