Stanislav MachFotografie architektury má tisíce tváří. Můžete hledat zajímavé detaily, originální kompozice a využívat neobvyklá ohniska. V článku najdete užitečné rady a tipy, jak si focení naplánovat a jak architekturu komponovat.
Fotografie v tomto článku pocházejí od autorů, kteří soutěžili v minulém CEWE Photo Award. Nový ročník začíná 16.5. 2022. To je dnes! Zúčastnit se může každý a za každou přihlášenou fotografii darujeme peníze pro SOS dětské vesničky. Všechny informace najdete na webu CEWE Photo Award.
Nejdůležitější je světlo
Fotografování architektury je vděčné. Stavby nikam neutečou a dávají prostor ke hledání lepší kompozice. I opravdu atraktivní budova ale nebude vypadat dobře, pokud ji budete fotografovat ve špatném světle.
Mějte tak oči neustále otevřené. Zajímavá místa hledejte, i když u sebe zrovna nemáte fotoaparát. Dělejte si například značky v mapách v chytrém telefonu. Na internetové stránce suncalc.org (existuje i aplikace na smartphone) pak najděte vybrané lokace a zjistěte, kdy (a jestli vůbec) je na daném místě dobré světlo. Takové, které bude přicházet například ze strany a bude tím tvořit dlouhé stíny. Nejlepší je světlo při západu slunce. Je totiž v rovnováze s umělými zdroji světla v ulicích nebo interiérech.
Špatné naopak bývá světlo polední. Svítí téměř pod úhlem 90°, je ostré a kontrastní. V některých situacích ale může vypadat zajímavě. Můžete vytvořit například ucelený soubor. Špatné světlo se pak může stát tématem a ne chybou. Jinak ale bude ostré polední světlo krást hloubku a prostor, fotografie budou „ploché“.
U architektury si dejte pozor na zlatou a modrou hodinku. Tedy světlo v pozdních večerních nebo brzkých ranních hodinách. Psal jsem sice, že nejlepší světlo je to při západu, problém je ale v zástavbě budov. Viditelného východu nebo západu slunce se totiž vůbec nemusíte dočkat. Některá místa budou o kompromisu, některé pohledy se dobrého přirozeného světla nedočkají vůbec. O to důležitější je pak plánování pomocí Suncalc. Pokud fotíte architekturu ve městě, úspěšnější budete v ulicích směřujících z východu na západ.
Na architekturu s teleobjektivem
Nejčastěji se na focení architektury používají ultra širokoúhlé objektivy, které do záběru dostanou z focené scény nejvíce. To s sebou nese určitá úskalí. Je nutné si hlídat svažující se linie a nechávat předmětům dostatek prostoru pro jejich případné srovnání v postprodukci.
Další výzvou může být reklamní smog a jiné rušivé prvky, například dráty elektrického vedení nebo výrazné značky. Při focení na široká ohniska tak musíte pečlivě hlídat celou kompozici. Udělejte si testovací fotografii, podívejte se na ni, a bez hlubšího uvažování si řekněte, co byla první věc, na které spočinul váš pohled. Pokud to byla dopravní značka pro zákaz vjezdu, je to špatně.
Focení architektury ale není jen o širokých dramatických pohledech. Zkuste do ulic vyrazit s portrétním objektivem nebo rovnou teleobjektivem a hledejte detaily, opakující se motivy nebo zajímavé textury. Využijte i přirozenou kompresi prostoru. Za sebou umístěné objekty focené na dlouhé ohnisko se totiž budou zdát bližší, než jsou ve skutečnosti. S teleobjektivem tak za sebe můžete umístit kontrastní motivy nových a starých budov nebo vytvořit pohlcující pohledy na moderní architekturu, například průhledy skrz most.
Pomocí teleobjektivu můžete při fotografování zachytit zajímavé detaily, vybírat můžete i ze špičkově ostrých objektivů Sigma.
9 min. 34 s
Inspiraci a tipy na focení architektury najdete i ve videu na našem YouTube kanále Fotolab.cz
Používejte filtry
Polarizační (CP-L) a neutrální šedé filtry (ND) jsou užitečné nejenom na krajiny, ale i pro focení architektury. CP-L filtr fotografiím při dopadajícím bočním světle zlepší kontrast, a hlavně potlačí odlesky na všech nekovových površích. Jeho efekt navíc nejde simulovat v počítači.
Město po dešti zachycené pomocí polarizačního filtru tak dostává velmi specifické kouzlo. Lesknoucí se střechy se zmatní, odlesky na oknech téměř zmizí a vám zůstane kontrastní scéna plná zajímavého světla.
Ještě lépe pak mohou vypadat fotografie pořízené s neutrálním šedým, tzv. ND filtrem. Ten prodlužuje čas expozice. Vybavte se proto kvalitním stativem a jděte fotit ve dnech, kdy je na obloze dostatek mraků. Vydat se můžete i do míst, kde je voda. Při dlouhých expozicích se tak vodní hladina změní na matné zrcadlo a mraky na obloze utvoří dynamické obrazce. Kruhové filtry mezi sebou můžete kombinovat a jejich správným použitím můžete z dobré fotky udělat fotografii výbornou.
Jak nastavit fotoaparát?
Při focení architektury budete určitě zavírat clonu pro co největší hloubku ostrosti. Pohybovat se budete kolem hodnot f8 až k maximu. Jen pozor, na úplně zavřené cloně začíná docházet k difrakci, která má za následek zhoršení ostrosti. Pokud má objektiv maximální clonu f22, difrakce začne přicházet kolem clony f14 – f18.
Focení architektury je svým způsobem technický žánr. K zavřené cloně se tedy přidá focení na nativní (základní) citlivost ISO. Díky tomu budou fotografie bez šumu s maximálním dynamickým rozsahem (ten s narůstající citlivostí klesá). Toto všechno má za následek prodloužení času k hodnotám, které z ruky spíše neudržíte.
Přesně proto se ještě na chvíli vrátím ke stativu. Použití stativu není podmínkou, ale s ním vám půjde focení architektury lépe. Bez stativu se zvyšování citlivosti nevyhnete a šum fotografii architektury nesluší. Druhou věcí je kompozice. Ta vyžaduje u architektury dělání jemných úprav. Musíte být precizní. Při focení portrétu se kompozice „ustřelená“ o milimetr lehce ztratí. Architektura a její linie ale odhalí každou chybu.
Na toto se příliš nehodí stativy s kulovou hlavou. Doporučuji raději vybrat stativ s třícestnou hlavou, nebo třícestnou hlavu dokoupit zvlášť a mít možnost si vybrat. Kulová hlava je přeci jenom užitečná při cestování. Samozřejmě můžete fotky vždy doladit a ořezat v počítači, vždy je ale lepší odvést nejlepší možnou práci na místě.
Jak na kompozici architektury
Zlatý řez neboli pravidlo třetin asi není třeba vysvětlovat. U focení architektury je ale třeba přistupovat k fotografii jako k celku a zaměřit se na všechny její prvky. Pravidlo třetin jde tak trochu stranou a fungovat může prakticky cokoliv. Kompozici mohou tvořit linie, které povedou oči diváka k hlavnímu subjektu. V ní mohou být barevně sladěné, či naopak velmi kontrastní plochy. Kompozici se přizpůsobí i opakující se motivy nebo zajímavé textury a v architektuře funguje perfektně i středová kompozici při využití symetrie.
K opakujícím se motivům a symetrii se hodí dodat, že je dobré ji v jednom bodě „rozbít“ nebo přidat prvek navíc. Tím se stane fotografie mnohem zajímavější.
Vodící linie se pak často umisťují tak, aby vycházely z rohu fotografie a postupně mířily k nejzajímavější části snímku. Využít můžete i přirozené orámování a fotografovat architekturu skrze jinou architekturu. Někdy stačí i vhodně umístěný objekt v popředí, například keř nebo zídka, která do fotky přidá prostor.
Nezapomínejte na lidi
Bez lidí by architektura neexistovala. Výše jsem psal o přidání prvku navíc. Dobře umístěná postava může být tím pravým. Navodí dojem prostoru a velikosti, může vyprávět příběh. Fotografie architektury tak může mít přesah do street fotografie nebo dokumentu. Pozor ale, ať je postava pouze doplňkem, ne hlavním motivem. Pracovat můžete i se siluetou nebo pohledem svrchu nebo zezadu. Tím hlavním tahounem bude stále architektura.
Na lokace se vracejte
Nafotili jste skvělé fotografie v perfektním světle? Nebo se vám naopak snímky nepovedly podle vašich představ, ale cítíte, že má vybrané místo potenciál? Na lokace se vracejte a zkuste vymyslet něco jiného. Do karet vám může hrát lepší světlo, atraktivnější počasí nebo jiná náhodná událost, která udělá snímek lepším.
Změnu můžete udělat i volbou objektivu. Osobně si na tento typ fotografie nosím maximálně jeden objektiv. Nemusí to být ani nutně zoom. Nutí mě to více přemýšlet nad kompozicí. Čím více si na jedno ohnisko nebo rozsah ohnisek zvyknete, tím lépe se naučíte komponovat a hledat fotografie pouhým pohledem.
Určitě můžete namítnout, že chcete být připraveni na různé situace, mít u sebe objektivů více, a já vám dám za pravdu. Všechno je to o čase, podmínkách a preferovaném způsobu focení. Něco jiného je fotografování zakázek a něco zase focení pro radost. Omezení se jen na jeden objektiv osobně nevnímám jako limitující, spíše jako osvobozující. Ale každý to má nastaveno jinak.
Pro ty, se omezovat nechtějí, ale nevyhovuje jim výměna objektivu v terénu, mohu určitě doporučit nějaký univerzální zoom objektiv. Nafotíte s ním detaily i širší záběry, architektura se dá dobře fotografovat i s 24 mm. Nové super zoom objektivy už dávno nejsou jen optikou překypující kompromisy. Takový Nikon Z 24-200mm f/4-6.3 VR nebo Canon RF 24-240mm f/4-6,3 IS USM jsou už po lehkém zaclonění velmi ostré.
Architektura v interiérech
Když se řekne architektura, skoro každému jako první v hlavě naskočí obrázek nějaké budovy. Exteriéry jsou ale jen jednou stranou mince. Vnitřní prostory některých budov skrývají neobjevené detaily a nové pohledy. Každý nadšený fotograf architektury si samozřejmě musí alespoň jednou za život udělat klasickou fotku – pohled skrze zajímavě točité schodiště – v interiérech ale najdete i jiné atraktivní prvky. Zajímavou kompozici pak může doplňovat dobový nebo naopak moderní nábytek, a hlavně dobré světlo.
Jedinou limitací je nejčastěji získání povolení. Zdaleka ne všude totiž budou tolerovat „cizáka“, navíc se stativem a dvoukilovým fotoaparátem. Často se ale opravdu stačí jen slušně zeptat a vysvětlit, na co jsou fotografie určeny.
Pro fotografování interiérů je nejlepší zvolit ultra širokoúhlý objektiv
Inspirujte se a dělejte věci jinak
Chcete vytvořit skutečně originální fotografii známé budovy nebo oblíbeného místa? Bude jí muset předcházet průzkum toho, co už bylo vytvořeno. Můžete tak zjistit, které pohledy vypadají nejlépe, jaké ohnisko použít, přibližný čas, i to, čemu se naopak při focení vyhnout.
Pokud fotografujete pro radost, a hlavně pro sebe, můžete fotit absolutně cokoliv a jakkoliv. I přesto vám nahlédnutí na práci ostatních fotografů přinese nové nápady a inspiraci. Pokud je ale vaším cílem vytvořit snímky do portfolia nebo pro účast ve fotografické soutěži, musíte udělat něco jinak. Ideálně lépe než ostatní.
Na závěr
Fotografování architektury lze pojmout nespočtem způsobů. Můžete vyrazit s těžkým stativem a ultra širokoúhlým objektivem, fotografovat skryté detaily a zajímavé kompozice pomocí teleobjektivu nebo vyrazit jen tak „na lehko“ s fotoaparátem a jedním objektivem s oblíbeným ohniskem a trénovat tak své oko.
Nepodceňujte ani postprodukci. Pokud je to jen trochu možné, fotografujte do formátu RAW a snímky následně vyvolejte v počítači. Dostanete tak maximum dynamického rozsahu. Při focení ze stativu můžete pomocí dálkové spouště udělat dvě a více různých expozic při různém nastavení korekce a fotky následně spojit. Dostanete tak maximum kvalitních detailů ve světlech i ve stínech.
Při komponování si hlídejte linie a horizont, architektura se dá fotografovat i bez drahého tilt-shift objektivu, dejte ale budovám dost prostoru a při rovnání linií v postprodukci počítejte s lehkou ztrátou ostrosti.
A v neposlední řadě – užijte si to. Dobré světlo!
Klára Svěráková
Přidat komentář