Jak funguje fotoaparát: čas – clona – ISO

Existují různé druhy fotoaparátů. Princip tvorby snímku je však identický. Světlo musí projít skrze optiku (objektiv) a následně se promítnout na záznamové médium (např. film, digitální snímač). Fotografovanou scénu lze dokonce snímat i bez optiky. Jaké jsou základní možnosti nastavení fotoaparátu? Co vlastně přesně v něm probíhá, když zmáčknete spoušť? Detaily prozradíme v příspěvku.

Správné pochopení expozice vám pomůže lépe se orientovat v různých hodnotách, které s focením souvisí, budete totiž vědět, jak pořizovat ostré fotografie nebo docílit efektů jako je např. rozmazané pozadí.

Základním procesem ve fotografii je expozice – proces, který nastane ve chvíli, kdy zmáčknete spoušť. Fotoaparát nadzvedne zrcadlo (jen v případě zrcadlovek), otevře závěrku a nechá dopadat světlo na snímač po určitou dobu. Po uzavření závěrky je hotová fotografie uložená na paměťovou kartu. To, jak výsledný snímek vypadá, ovlivňují hlavní faktory – jak dlouho světlo na snímač dopadalo (jaký čas jsme měli nastavený) a kolik ho na snímač dopadlo (jak hodně otevřenou clonu objektivu jsme měli).

Expoziční čas

To je hodnota se kterou se ve fotografii běžně setkáte. Vyjadřuje dobu, po níž má světlo dopadat na snímač fotoaparátu.

• Obecně platí, že čím déle světlo na snímač dopadá, tím světlejší bude výsledná fotografie.
• Správný expoziční čas je také důležitý k dosažení ostré fotografie, na které není pohyb nijak rozmazaný (ať už se pohybuje objekt, nebo je pohyb fotoaparátu způsobený pohybem vaší ruky).

Dlouhý expoziční čas lze při použití stativu využít i ke kreativním efektům. Zatímco statické objekty zůstanou ostré, dynamické (např. světla projíždějících aut) na fotografii zanechají stopu. Foto: Filip Piwowarczik

Clona

Další hodnotou v expozičním „trojůhelníku“ je clona/clonové číslo. Clonové číslo značí velikost otvoru (clony) v objektivu, který pouští ke snímači určité množství světla.

• V tomto případě, podobně jako u expozičního času, platí, že čím více je clona otevřená, tím světlejší bude výsledná fotka. Velikost otvoru (clony) značí clonové číslo F. Čím menší je, tím více je clona otevřená – a na snímač tak dopadá více světla. (např. f/1,2 je velice otevřená clona a f/22 je naopak malinká „škvírka“, kterou objektiv pouští světlo dál na snímač).
• Ke cloně se váže ještě jedna další vlastnost. Čím „otevřenější“ je objektiv (tzn. nízké clonové číslo), tím nižší je hloubka ostrosti – tedy část obrazu, která je 100% ostrá. Jistě si vybavíte fotografie, kde je fotografovaný předmět ostrý, zatímco pozadí je rozmazané. Tím „trikem“ je právě nízké clonové číslo (např. f/1,8).
• Vysoká světelnost je výhodou těch nejlepších objektivů. Např. světelností f/1,2 disponují jen špičkové portrétní objektivy. Základní zoomové objektivy mají běžně světelnost okolo f/3,5-5,6 – i přesto že jsou možnosti zoomu tedy univerzální, krásně hladce rozmazaného pozadí s nimi však nedosáhnete.

  

  ---

  Citlivost ISO

  Poslední proměnnou je hodnota ISO – tedy citlivost snímače.

  • Čím vyšší je hodnota ISO, tím je snímač fotoaparátu citlivější na světlo, které na něj dopadá. Dovoluje nám používat kratší časy (tedy mít i ostré fotky) ve špatných světelných podmínkách.
  • K vysokým ISO se váže šum (obdoba zrna u kinofilmu). Čím vyšší hodnota ISO je, tím více šumu je na výsledném obrázku. Vysoké ISO nám tedy dovolí fotit v horších světelných podmínkách, to je však „vykoupeno“ za šum na výsledných fotkách.

   

  

  ---

   

   

Čtěte také na našem blogu: Citlivost ISO: jak funguje?

Jak s těmito hodnotami pracovat?

A jak tedy nalézt tu „správnou“ bilanci mezi těmito hodnotami?

Na první pohled se to vše může jevit jako příliš mnoho informací. S určováním těchto hodnot nám však pomáhá fotoaparát podle režimu, který si zvolíme. Většinou tak pohybujeme pouze s jednou hodnotou – podle toho, nad kterou z výše popsaných hodnot chceme mít kontrolu (nejčastěji režim priority clony pro kontrolou nad hloubkou ostrosti/rozmazáním pozadí) – a fotoaparát dopočítává ty zbylé tak, aby fotografie byla adekvátně světlá. Výjimkou je plně manuální režim, ve kterém máme plnou kontrolu nad všemi třemi hodnotami.