CEWE FotolabCo Čech, to houbař. Neplatí to sice stoprocentně, ale jisté je, že Češi bezesporu patří mezi nejvášnivější houbaře na světe. Procházet se po lese a hledat poklady v podobě jedlých hub nás prostě baví. Proč tedy nespojit houbaření s další skvělou aktivitou, focením? Poradíme vám, jakou fototechniku si vzít s sebou, kdy vyrazit a na jaké skvosty v podobě hub můžete v ČR narazit.
Fenomén houbaření
Houbaření je v tuzemsku téměř náboženstvím. Alespoň jednou ročně vyrazí na houby více než 70 % Čechů, což je prakticky světový unikát. Jsme jednoduše houbařská velmoc, sběr hub není nijak omezen, proto na jednu českou domácnost každoročně připadne přes 8 kilogramů hub.
Houby smažíme, pečeme, sušíme. Děláme z nich guláš, vegetariáni je milují a třeba smažené bedle si ze svého dětství pamatuje snad každý. Když už ale máme takovou přírodní krásu na talíři, potažmo ještě ukrytou v lese, proč jí nevěnovat trochu té fotografické pozornosti? A nebojte se, nebudete co 50 metrů fotit jen hříbky nebo bedly.
Fotíme houby dle sezóny
Některé houby najdete na mýtinkách a v lesích celoročně, třeba hvězdovky připomínající mořské hvězdy nebo lanýže a jiné podzemky, které s oblibou vyhrabává zvěř. Opravdové skvosty se ale objevují sezónně. Ty nejzajímavější jsme vám sepsali dle ročního období.
Jarní houby
Jaro je bohaté na houby nezvyklých a originálních tvarů. Zkušení houbaři poznají ucháče obecného, smrže kuželovitého, křehutku jarní nebo kačenku českou. Zatímco první dvě zmíněné mají exotický vzhled, zbylé dvě houby vypadají sice obyčejně, ale vyfotit je můžete téměř kdekoli.
Smrž kuželovitý může svým vzhledem připomínat vlašský ořech nebo mořskou houbu. Je tak ideálním objektem pro makrofotografii. Najdete ho v jehličnatých i listnatých lesích, v zahradách nebo třeba starých parcích. 
Smrž kuželovitý roste na jaře v lesích jehličnatých i listnatých, nejčastěji na lesních okrajích, ve starých parcích, v zahradách, v křovištích apod., od nížin až dost vysoko do hor, avšak všude celkem nehojně.
Na začátku června pak můžete narazit na další skvost, a sice Květnatec Archerův pocházející původně z australské a tamánské oblasti. Do Evropy se dostal ve formě spór a od té doby se mu zde poměrně dobře daří. Najdete ho v listnatých a smíšených lesích s dostatkem tlejícího listí.
Fotogenické kloboukaté houby zase hledejte na kmenech a pařezech stromů. Především díky svému zbarvení je populární třeba hlíva růžová.
Čtěte také na blogu: „Jak vybrat makroobjektiv?“
Letní houby
V létě se nejčastěji setkáte s různobarevnými hlubinkami, strmělkami nálevkovitými, bedlami vysokými, chorošemi, mechovkami obecnými, katmankami nebo třeba klouzky sličnými.
Ideální podmínky jsou ale také pro nejedlý hřib, peprný a žlučový, na který je potřeba dát si pozor. Obzvláště, pokud svůj úlovek nechcete pouze vyfotit, ale následně také sníst. Na konci července můžete narazit na čechranku podvinutou a černohuňatou, holubinku smrdutou nebo klouzka zrnitého.
V srpnu množství hub v lesích výrazně narůstá. Potkat můžete lakovku lakovou a ametistovou, hřib žlutomasý, plsnatý nebo třeba hnědý. Menší popularitě se u houbařů těší slizák mazlavý, sluka svraskalá nebo žampion ovčí. Konec srpna je pak typický pro jedovaté muchomůrky.
Jedovatou muchomůrku červenou, která je díky své výrazné barvě velmi fotogenická, najdete hojně v jehličnatých, především smrkových lesích. Výjimkou však není ani ve smíšených a listnatých lesích. Fotit můžete, ale ochutnávat nedoporučujeme. Právě muchomůrka červená je totiž pravděpodobně nejstarším a nejrozšířenějším halucinogenem v historii lidstva.
Podzimní houby
Někteří letní opozdilci se v lesech začínají objevovat až v podzimních měsících. Patří mezi ně třeba křemenáč osikový, kozák březový, ryzec nebo vzhledově velmi originální krásnorůžek lepkavý.
Zimní houby
Zima je na houby spíše slabším obdobím. Přesto se můžete vydat na lov penízovky sametové nebo třeba Jidášova ucha, které velmi nápadně připomíná ucho lidské. Patří mezi jedlé houby a nejčastěji na něj narazíte na bezu. Velký význam má především v čínské kuchyni a medicíně.
Čtěte tak na blogu: „Sony FE 90 mm f/ 2.8 Macro G OS: RECENZE“
Fotovýbava pro focení hub (fotoaparáty a objektivy)
Už víte, co a kdy fotit. Teď vám poradíme, jaké vybavení si na mýtinu nebo do lesa vzít s sebou. Jelikož v terénu strávíte hned několik hodin, ne-li celý den, je dobré vyrazit co nejvíce nalehko. S kompakty moc slávy neuděláte, ale bezzrcadlovka nebo kompaktní DSLR bude dobrá volba. Ideální volbou jsou podle nás lehké a skladné fotoaparáty Panasonic nebo Olympus systému m4/3. Velikostí a hmotností ušetříte oproti zrcadlovkám až 50% z původní hodnoty, což se během dlouhého výletu může hodit.
Pokud naopak jdete cíleně po nejvyšší kvalitě obrazu, volte fotoaparát s full-frame nebo alespoň s APS-C snímačem. Pamatujte ovšem na jedno, čím větší senzor ve fotoaparátů máte, tím technicky náročnější focení makra a detailu bude.
Jak velký snímač je pro vás nejlepší? Čtěte na blogu: „Proč je důležitá velikost snímače fotoaparátu“
Podle čeho vybírat? Při focení hub budete pravděpodobně bojovat s různými úhly, z nichž se vám bude fotit nejlépe. Při focení hub se rozhodně hodí mít fotoaparát s výklopným displejem. Ostatní parametry záleží na vás. Při focení hub totiž nepotřebujete to nejrychlejší ostření nebo řadu programovatelných tlačítek a koleček. Vystačíte si s trpělivostí, manuálním ostřením a hlavně dobrým světlem.
Doporučené fotoaparáty na focení hub
Neexistuje nejlepší fotoaparát na focení detailů a makra, i přesto jsou ale některé lepší než ty ostatní. Které bychom si vybrali my a proč?
.png)
Nejlepší objektivy na focení hub
Samotný fotoaparát vám pro perfektní fotografie stačit nebude, absolutním základem je pořízení kvalitního objektivu. Na focení hub jsou optimální delší objektivy s krátkou zaostřovací vzdáleností a specializované makroobjektivy. Pořízení takového objektivu nemusí být finančně nic náročného. Kvalitní makro objektiv koupíte už kolem šesti tisíc korun. Které bychom si k doporučeným fotoaparátům vybrali my?
Čtěte také na blogu: „Jak vybrat správný objektiv – Všechno, co potřebujete vědět“
Výběr fotografického příslušenství
S výkonnou stabilizací moderních CSC fotoaparátů vyfotíte spousty snímků i z ruky, ale v prostředí lesa nebývá dostatek světla a zvyšování citlivosti se nevyhnete. V tomto nepomůže ani nejlepší stabilizace na trhu – k dobré makrofotografii patří stativ tak jako proutěný košík k houbaření.
U stativu je důležité vybrat takový, který se dostane co nejníže k zemi. Z naší nabídky mohu klidně doporučit stativ zatím ne příliš známého výrobce Sirui. Sirui je mladá značka, která se snaží bořit zažité stereotypy o produktech z Číny. Vyrábí výborně zpracované stativy, které mají jednoduchou a promyšlenou konstrukci. K bezzrcadlovým fotoaparátům z našeho výběru se nejvíce hodí stativ ze série Sirui Travel.
Západ slunce pod kontrolou
V lese, kde sluneční paprsky ne vždy dopadají přesně tam, kam byste potřebovali, se můžou hodit také menší odrazné desky. Houby si pomocí nich nasvítíte, nebo jim dodáte kýžený stín zajišťující větší kontrast. Pokud chcete fotografie dostat na úplně novou úroveň, pořiďte si na focení blesky. Ty nejkrásnější fotky totiž vznikají tehdy, pokud máte štěstí na sluneční paprsky, které skrze koruny stromů dopadají na malý kousek země. Ne vždy se ale poštěstí, co kdybyste si mohli takový paprsek slunce vyrobit sami? Blesk můžete opět vybrat jakýkoliv, například pokud fotíte na Canon, vybírejte blesk Canon nebo takový, který je se systémem Canon kompatibilní. My si ovšem opět doplníme set námi doporučených fotoaparátů, ke kterým jsme vybrali tyto blesky:
Nezapomeňte na čisticí hadříky a štětec na optiku. Obzvláště po ránu se v lesích odpařuje vláha, vše je pokryté rosou. Vlhkost nebo kapky deště padající z listů stromů by vám focení mohly pořádně znepříjemnit.
Samozřejmostí je pohodlné a ideálně terénu uzpůsobené oblečení, ale to vám snad ani nemusíme říkat. Teď už jen stačí vše nachystat a vyrazit do nejbližšího lesa. Lovu zdar!
Klára Svěráková
Přidat komentář