Jak vyfotit noční oblohu

Krajiny, lidi a mnoho dalších věcí už fotit umíte. Na noční oblohu nebo zachycení mléčné dráhy jste však ještě nenašli odvahu? Dnes se podíváme nahoru a vyzkoušíme to. Po přečtení tohoto článku budete vědět vše, co potřebujete pro první noční lov.

Vybavení

U tohoto druhu focení je ze všeho nejdůležitější mít dostatečnou výbavu, jelikož bez ní byste pravděpodobně váš vysněný snímek nevyfotili.

Základem úspěchu je mít fotoaparát s možností nastavení manuálního režimu a který poskytuje dobré výsledky i při vyšších hodnotách ISO. U starších modelů bych proto koukal spíše po poloprofesionálních nebo profesionálních zařízeních. Dnes toto bezproblémově zvládnete i se vstupními fotoaparáty jako je Canon R10, Nikon Z fc, Fujifilm X-S20 a jim podobnými.

S čím si však nevystačíte, jsou základní objektivy, které mají světelnost vyšší než f/2,8. Není to tak, že by s nimi nešlo fotit, ale v jejich případě se dostanete na nepřípustné hodnoty ISO, což vám způsobí daleko větší šum na fotografiích. Pro tuto fotodisciplínu jsou nejideálnější pevné světelné objektivy. Za mě je v pořádku ohnisko mezi 14–28 mm a vystačíte si se světelností f/2.

Krásnými příklady objektivů pro noční fotografii jsou Sigma ART 14 mm (ať už ve verzi f/1,4 nebo f/1,8), Nikon 20 mm f/1,8, Fujifilm 16 mm f/1,4, Sony GM 24 mm f/1,4.

Po ujištění se, že máte vhodný fotoaparát a objektiv, se neobejdete bez opravdu pevného stativu. Jelikož vytvoření jednoho snímku trvá i desítky vteřin.

Neméně důležitá je také dálková spoušť, ať už drátová nebo bezdrátová. Nazbyt nepřijdou ani náhradní baterie, které se během dlouhých expozic rychleji spotřebovávají.

Na trhu můžeme nalézt takzvané night sky filtry, které mají za úkol eliminovat žluté světlo kolem vlnové délky 570–590 nm. Toto světlo je totiž pro noční oblohu velice parazitní a vydávají ho především pouliční lampy.

Příprava

Se snímáním noční oblohy to není tak jednoduché, jak se může zdát. Nestačí jen vzít foťák na zahradu a cvaknout proti obloze. Focení noční oblohy zahrnuje relativně velké množství příprav.

Důležité je naplánovat si, kde budete fotit. Čím více se při takovémto focení oddálíte od civilizace, tím čistější oblohu bez světelného smogu budete mít a uvidíte více hvězd. V ideálním případě se dostanete na hory, kde bývá světelného smogu méně. Poté si musíte uvědomit, zda chcete mít noční oblohu samotnou, anebo do popředí přidat nějaké údolí, řeku či jiné zajímavé prvky.

Nepodceňujte ani sledování předpovědi počasí. Při lovu nočních snímků oblohy není nic horšího, než dorazit na místo a mít nebe zatažené. Nepotěší ani blížící se déšť či dokonce bouřka. Byť se bouřka může zdát jako super zajímavé, fotografické okořenění, tak není. Ve skutečnosti vám osvítí oblohu a hvězdy jsou méně patrné. Stejně tak je pro noční oblohu zlé focení při úplňku.

Při výpravě za noční oblohou do přírody si určitě přibalte baterku a repelent.

Nastavení

Po tom, co jste se dostali na místo a nachystali zajímavou kompozici pomocí fotoaparátu na stativu, musíte ještě nastavit foťák samotný.

Vzhledem k tomu, že budete fotit ze stativu, doporučuji vypnout stabilizaci na objektivu i v těle fotoaparátu. U zrcadlovek je vhodné využít funkce předsklopení zrcátka, abychom co nejvíce eliminovali otřesy.

Zde se může nastavení hodně lišit, záleží na tom, jaký zrovna používáte objektiv. Jestliže máte objektiv se světelností f/1,4, tak si můžete dovolit dát clonu třeba f/2, a tím dosáhnout jeho lepších optických vlastností.

Další na řadě je čas, kde platí pravidlo 500. Pravidlo 500 znamená, že nastavíte expoziční čas tak, že vydělíte 500/ohnisko objektivu (po přepočtu na plný formát) = maximální délka času snímání ve vteřinách. Při dodržení tohoto pravidla se vyvarujete toho, abyste měli hvězdy rozmazané vlivem pohybu.

Příklad: Máte plnoformátový Nikon Z5, přes redukci nasazený Nikon 20 mm f/1,8. Budete tedy počítat 500/20=25.  V tomto případě je nejdelší doporučený snímací čas 25 vteřin.

Některé modely fotoaparátů (jako například Nikon Z Fc, Nikon Df, Fujifilm X-T a X-H řady) mají nastavení času závěrky na vrchní části stejně jako kinofilmové fotoaparáty a nenaleznete u nich možnost nastavení několika vteřin. Zde musíte nastavit volbu T, která přepne otočný volič u palce k nastavování času. Poté není problém nakonfigurovat i delší časy tak, jako u klasických moderních přístrojů.

Téměř všechny modely umí měřit expozici až do 30 vteřin a pak už mají režim Bulb, ve kterém expozice trvá dokud nepustíte spoušť. Existují ale i bezzrcadlovky, které umí měřit hodnotu expozice až po dobu neuvěřitelných 15 minut.

Náš tip: než se vypravíte na focení, přibalte do kufru kartu navíc. S vysokokapacitním modelem od Sandisku vám místo rozhodně nedojde.

Citlivost ISO nastavíte dle dané situace, ve které se nacházíte. Většinou se dostanete mezi hodnoty 1 600–6 400.

Vyvážení bílé zvládají fotoaparáty z větší části perfektně automaticky. V tomto případě to může být občas oříšek i pro profesionální techniku a při ručním nastavení je vhodné nastavit hodnoty mezi 3 200–4 800 K v závislosti na prostředí.

Jak zaostřit

Veškeré hodnoty máte nastavené, ale fotoaparát nechce automaticky zaostřit a stále přeostřuje. Ano, je to opravdu tak, v noci automaticky téměř nikdy nezaostříte. Přepněte ostření na manuální, použijte přiblížení v živém náhledu na jakoukoliv jasnou hvězdu a na tu ručně zaostřete. Nejde o nic obtížného a zabere vám to okamžik.

V případě, že vám jde i o krajinu, existuje ještě tzv. hyperfokální vzdálenost. Jedná se o vzdálenost ostření, při které je ostré pozadí i popředí snímku v určitém rozsahu. Abyste si to lépe představili, máte 20mm objektiv se clonou 2 na plném snímači. Pokud zaostříte na vzdálenost 6,67 m, dostanete ostrý snímek v téměř celé jeho hloubce včetně hvězd.

Čtěte také na blogu: Hyperfokální vzdálenost – jak s ní efektivně pracovat

Když to není jen o hvězdách

Vyfotit oblohu je super, ale není na škodu prosvítit i prostředí, ve kterém fotíte. Využít pro to můžete jakýkoliv zdroj světla. Od baterky v telefonu až po systémový blesk.

Během prosvěcování scény není vhodné svítit na sebe, abychom na fotografiích nevykreslovali něco, co tam nepatří. V nejlepším případě je vhodné otočit světlo směrem od fotoaparátu a pohyb po scéně vás nemusí vůbec trápit. Samozřejmě celou dobu snímání, například 20 vteřin, nebudete stát na jednom místě.

Startrails

Startrails je metoda fotografování hvězd, při které se využije rotace zeměkoule a dlouhých, několikaminutových expozic. Na obloze je pouze jeden bod, na který nemá rotace zeměkoule vliv, a tím je Polárka.

Jakmile namíříme fotoaparát jejím směrem a nastavíme opravdu dlouhý čas, třeba 5, 10, 15 minut, na výsledných fotografiích uvidíme, jak nám hvězdy malují světelné dráhy. Pokud máte v úmyslu tyto světelné dráhy dokončit a udělat z nich celé kruhy, měli byste počítat s tím, že vám to zabere dost času a budete muset skládat více fotografií do jedné ve Photoshopu nebo speciálních programech Startrails, StarStaX apod.

Úpravy

Ať se vám to líbí nebo ne, pro působivé fotografie je zapotřebí také několika úprav, aby hvězdy vynikly co nejvíce. Osobně při těchto úkonech neprovádím téměř žádné plošné úpravy a upravuji odděleně oblohu, světelný opar z okolních obydlí a zvlášť také krajinu.

U oblohy mírně posunu teplotu do chladnějších barev a zvýším kontrast, aby nám více vynikly hvězdy samotné.

V případě, že nevlastníte Night sky filtr, pro redukci modrého světla stejně jako já, vznikne vám vrstva úprav navíc, ve které budete ono žluté světlo redukovat mírným snížením saturace, posunem barevné teploty více k modré a malým snížením světla.

U krajiny můžete trochu zesvětlit celou část a máte hotovo.

Čtěte také na blogu: Fotografování krajiny: 3 tipy na pořizování působivých snímků

Závěr

Nemusíte se prvního nočního focení vůbec bát, je to sice relativně zdlouhavý proces, ale výsledky jsou doopravdy zajímavé. Pro takovéto noční focení je dobrým nápadem vzít si s sebou nějaké občerstvení a společníka, se kterým se můžete bavit během toho, co váš fotoaparát bude snímat scénu.