Jakub Vágner: Rizika cestování do exotiky jsou vysoká. Jen tak ale můžu vidět zázraky přírody

Procestoval celý svět, nalétal sta tisíce kilometrů, poznal kulturu a zvyky původních tajuplných kmenů a objevil nejkrásnější místa na zemi. To je Jakub Vágner!

Jakube, kde jste už byl letos ve světě? 

V letošním roce jsem se zaměřil na přípravu natáčení nových expedic. Pohyboval jsem se jak na území Afriky, blízkého východu i Jižní Ameriky. Kromě toho už jsem podnikl i přímé expediční natáčení, kdy jsme mapovali jeden z významných domorodých kmenů Amazonského deštného pralesa.

Jaké jsou největší rozdíly v kultuře a povaze obyvatel v různých zemích – co vás nejvíc překvapilo, zarazilo, utkvělo vám v paměti?

Samotná tato otázka je na jednu hodně tlustou knihu. Kulturní rozdílnost i samotná biodiverzita jednotlivých oblastí je však přesně důvodem, proč cestuji nejenom já, ale taktéž všichni lidé, kteří rádi cestují. Mě osobně vždy fascinovala území, která jsou kulturně pestrá na velmi malé ploše. Z tohoto důvodu je pro mě nejvýznamnější lokalitou Papua Nová Guinea. Nikde na světě na tak malé ploše nenajdete tak rozdílné kultury s tak odlišnými jazyky, tradicemi i celým způsobem života.

Které země jste už v životě navštívil? 

S trochou nadsázky mohu říci, že jsem projel celý svět, tedy co se zemí týká. Přesto si však myslím, že jeden lidský život by nestačil ani na dokonalé poznání naší České republiky.

Sledujte živě rozhovor s Jakubem Vágnerem již 30. 6. od 17h ZDE

Kolik času jste strávil v letadle? A co děláte při dlouhých letech přes oceán – máte nějaký rituál? Například čtení konkrétní knihy, poslouchání konkrétního hudebního alba, vyřizování pracovních emailů nebo třeba spíte?

Byly roky, kdy jsem si připadal, že jsem pomalu více ve vzduchu než na zemi. Své nalétané míle jsem nikdy nepočítal, ale číslo by bylo jistě sedmimístné. V letadle velmi často vyřizuji pracovní věci, které jsem nestihl před odletem, píšu scénáře, dolaďuji poslední přípravy expedic, stejně tak i rád spím, s čímž nemám problém, protože v letadle usnu klidně hned. Občas se stane, a to především na těch dlouhých letech, že mám veškerou práci hotovou, a tak si i s chutí pustím nějaký film. Občas se mi tak stane, že si u mé sestry Terezky chceme pustit film z novinek ve videotéce a já její každou volbu skretchuji, protože už jsem všechny tyto novinky viděl na palubách letadel.

Cestujete o dost víc než průměrný člověk. Jak to máte s cestovními pasy?

Většinou mám platné dva až tři pasy najednou, a to z důvodu víz, protože se velmi často stává, že mám i dva pasy na dvou různých ambasádách, kdy čekají na udělení víza. Nevím úplně přesně kolik jich bylo, nikdy jsem to nepočítal, ale určitě dost.

Jaké jste měl nejzávažnější nemoci, které jste si přivezl ze zahraničí?

Výčet exotických onemocnění a zranění je v mém případě bohužel velmi dlouhý. Je to však nutné zlo, které k náročným expedicím patří. To že vidím zázraky přírody, úžasná zvířata, nedotčené kultury je samozřejmě vždy vykoupeno určitým rizikem, ať už od přírody samotné, nebo převážně od lidí. Kdyby tato rizika nebyla, byly by to běžné a hojně navštěvované turistické destinace.

Čtěte také: Putování s Jakubem Vágnerem – dětství, první úlovky a cesty po Evropě.

A jaké nemoci si s sebou přivážíte pravidelně? 

Jen malárii jsem měl ve svém životě sedmkrát. Červy v nohách nebudu ani počítat, protože to je v mém případě dětská nemoc, ale z těch dalších onemocnění to byly filárie, břišní tyfus, říční slepota, elefantiáza, prasečí chřipka, samozřejmě i hadí uštknutí a jiné srandy, které k cestování do těchto končin patří. Opět jsou to rizika, která k cestování do těchto drsnějších destinací patří a každý člověk si musí zvážit, zda mu tato rizika za to stojí či nikoliv. Pokud si někdo myslí, že při cestování do exotických končin se mu nemůže nikdy nic stát a tato místa podceňuje, je vždy velmi blízko vážným problémům.

Když se vás teď zeptám, co vás ve světě nejvíc ohromilo, co bez váhání odpovíte?

Život.

Máte mnoho zážitků. Určitě se je snažíte vy nebo někdo z vašeho týmu vyfotit. Jaký fotoaparát a jaký telefon používáte?

Můj první fotoaparát na který jsem si kdy vydělal byl Canon a této značce jsem do dnešního dne zůstal věrný. Zrovna nedávno jsem si pořizoval nový typ fotoaparátu Canon 1DX a k tomu i nové sklo. Co se týká mobilního telefonu, tak jsem dal na svou sestru a pořídil si iPhone X, se kterým jsem nesmírně spokojený, jelikož jsem s ním schopen natáčet velmi kvalitní videa a pořizovat dobré snímky v místech, kam se s velkým fotoaparátem či kamerou nemohu dostat.

Vzpomínáte si, jak jste prohlížel dřív fotky? A jak dnes? Jaká pozitiva/negativa vidíte v té změně…

Jsem velmi šťastný za to, že jsem k fotografii přičichl už jako malý kluk. Tehdy jsem fotil ještě na diáky, zažil vyvolávací komory a musel se naučit fotit tak, abych pouze neodhadoval, jak snímek vyjde, ale abych to přesně věděl. Dnešní doba jednoho cvakání za druhým, kdy má člověk neomezené možnosti a v uvozovkách nekončící film, je samozřejmě příjemná, ale pro mě to lehce ztratilo kouzlo tajemství okamžiku. Své fotky samozřejmě ukládám na harddisky, následně na cloud, jelikož se mi bohužel již několikrát historicky stalo, že mi harddisk odešel.

Jaký má názor na fotoknihy a jaký mají podle vás přínos pro cestovatele?

Za sebe musím říci, že fotografie vytištěná na papír je pro mě stále tou nejkrásnější. Mám rád, pokud se věcí mohu dotýkat nejenom virtuálně. Fotoknihy jsou pro cestovatele všech věkových kategorií úžasným vzpomínkovým předmětem, který dělá radost nejenom jim, ale i všem blízkým v rodině i přátelům. Kdyby mi někdo před patnácti lety řekl, že bude tak jednoduché vytvořit si svoji vlastní fotoknihu, asi bych se mu vysmál. Sám rád CEWE FOTOKNIHY využívám jako dárek pro své blízké.

Kam se chystáte ve druhé polovině roku 2019?

Plánů a cílů mám samozřejmě hodně. Jen je strašně těžké hledat ty priority. Momentálně se nejvíce upínám na samotný konec května, kdy u mě na jezeře Katlov proběhne Evropský šampionátu v lovu kaprů pro juniory, který bude ukončen 1. června, kdy taktéž na Katlově proběhne Dětský den rybářských slavností. Je to již pátý ročník, z této akce jsme udělali tradici. Vstupné je pro všechny zdarma, můžete se setkat s řadou úžasných lidí i zvířat a k večeru vás čeká koncert kapely No Name. Jakmile tato akce skončí, čeká mě celá řada filmových expedic, které ale ještě nemohu prozradit. Každopádně budu točit na území České republiky i v zahraničí.

Díky za rozhovor, Jakube.