Makrofotografie a fotografování detailu je úžasný žánr. I ty nejobyčejnější věci se mohou při detailním pohledu změnit v mimořádně zajímavou podívanou a tak můžete hledat náměty doslova na každém kroku. Také proto je makro jednou z nejoblíbenějších fotografických disciplín – nemusíte mít nákladně vybavený ateliér, nemusíte hledat modelky, ani vstávat brzy ráno, abyste zachytili krajinu v tom nejlepším světle. Při fotografování detailů si můžete hrát kdekoliv a kdykoliv. Například na této fotografii jsou dva obyčejné skleněné korálky…

Pokud toužíte po opravdu precizních makro snímcích, musíte ovšem myslet na správnou výbavu. Existuje několik variant, jak dosáhnout očekávaných výsledků. Detailní záběry lze samozřejmě pořídit i s kompaktními fotoaparáty. Ty jsou většinou vybaveny speciálním scénickým režimem „Makro“ a u těch zajímavějších modelů je nejkratší zaostřovací vzdálenost od 1 – 10cm. Zůstávají zde však limity dané zaměřením na maximální univerzálnost kompaktních fotoaparátů a také vlastnostmi malých snímačů. Opravdu plnohodnotné výsledky tak lze očekávat spíše od digitálních zrcadlovek a systémových fotoaparátů (CSC), ve spojení se specializovaným příslušenstvím jako jsou makro objektivy, mezikroužky, nebo předsádkové čočky.

Výběr vhodného vybavení

Objektivy a mezikroužky

I když se nejeden zoom objektiv chlubí tím, že disponuje režimem makro, většinou to není ideální řešení pro toho, kdo to myslí s makrofotografií opravdu vážně. Jde v podstatě o konvenční objektivy, kde je jen částečně zkrácena minimální zaostřovací vzdálenost. Ne však natolik, aby se daly pokládat za plnohodnotný makro objektiv, se kterým se můžete vydat na cestu za extrémními detaily. Právě se specializovanými makro objektivy nebo při použití mezikroužků dosáhnete daleko lepších výsledků.   Makro objektivy jsou sice dražší varianta, ale pokud chcete nekompromisní výsledky, tak je to neodmyslitelná část Vaší fotovýbavy. Většina běžných makro objektivů je navíc schopna Vám nabídnot vlastnosti, které oceníte i při fotografování zcela odlišných námětů než je makro. Jedná se totiž o objektivy se středně dlouhým až dlouhým ohniskem a dobrou světelností, což jsou parametry, které jsou ideální i pro fotografování portrétů a dalších témat. Nemusíte se tedy bát, že Vám doma bude ležet objektiv, který nevyužijete jinak, než pro příležitostné fotografování detailů.     Ohniska typická pro makro objektivy se tedy pohybují od 40 do 200mm (např. Nikon 40mm f/2.8G AF-S DX MICRO, Canon EF-S 60mm f/2.8 Macro USM) asi nejoblíbenější jsou pak objektivy s ohniskovou vzdáleností kolem 100mm (např. Tamron SP 90mm f/2.8 Di Macro 1:1 VC USD, Sony 100mm f/2.8 MACRO), nejdelší běžně používané makro objektivy pak mají ohnisko mezi 150 a 200mm (Sigma 150mm f/2.8 EX DG OS MACRO HSM, Nikon 200mm f/4 D ED-IF AF Micro) Ohniskovou vzdálenost objektivu vybírejte podle toho jakým motivům se plánujete věnovat. Pokud budete chtít fotografovat převážně květiny, nebo jiné motivy, které nevyplašíte, můžete sáhnout i po objektivech s kratší ohniskovou vzdáleností. Na fotografie hmyzu, motýlů apod. je samozřejmě vhodné použít delší makro teleobjektiv, abyste se nemuseli k fotografovanému objektu tolik přiblížit a nevyplašili ho.   Mezi nejoblíbenější a nejlépe hodnocené makro objektivy patří 105ti milimetrové objektivy Nikon 105mm f/2.8G AF-S VR MICRO a Canon EF 100mm f/2.8L Macro IS USM

Je dobré pamatovat i na to, že čím delší ohnisko objektivu, tím menší hloubka ostrosti. To platí u makro snímků dvojnásob. Na celkovou hloubku ostrosti totiž mají vliv tři faktory – ohnisková vzdálenost, použitá clona a vzdálenost od zaostřeného předmětu. U makro fotografie budete pracovat s takovou kombinací těchto faktorů, která poskytuje opravdu minimální hloubku ostrosti (střední až dlouhé ohnisko + krátká vzdálenost od předmětu). To znamená, že pokud bude chtít hloubku ostrosti zvětšit, budete muset u delších objektivů o to více clonit a stativ, nebo nějaký silnější zdroj světla se stanou nezbytností.   Skvělou alternativou makro objektivů jsou tzv. mezikroužky. Ty jsou zpravidla podstatně levnější a zároveň stále velice kvalitní cestou k plnohodnotným makrofotogarfiím. Takový mezikroužek je v podstatě jednoduchý tubus mezi objektiv a tělo fotoaparátu, který zajistí zkrácení minimální zaostřovací vzdálenosti u prakticky libovolného objektivu. Pro zachování co nejvyšší obrazové kvality je ovšem vhodné kombinovat mezikroužky s objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, jako jsou například populární „světelné padesátky“ (např. Canon EF 50mm f/1.4 USM, Nikon 50mm f/1.8G AF-S). Mezikroužky neobsahují žádné čočky, které by se podepsaly na zhoršení optické kvality použitého objektivu. Jejich použití se však projeví na světelnosti objektivu – čím delší mezikroužek, tím více světla se po cestě skrz něj „poztrácí“ a zhorší se tak světelnost objektivu. Sofistikovanější mezikroužky jsou dokonce osazeny kontakty, díky kterým je zachován i přenos informací mezi fotoaparátem a objektivem – funguje tedy i autofocus, měření expozice atd. Mezikroužky se prodávají v různých délkách, nebo v sadách po více kusech s různou délkou. Čím delší mezikroužek použijete, tím kratší zaostřovací vzdálenost získáte. Dalším důvodem pro různou délku mezikroužků je to, že pro různá ohniska objektivu se hodí rozdílné mezikroužky. Čím delší ohnisko, tím delší je potřeba mezikroužek. Naopak u širokoúhlých objektivů je potřeba použít mezikroužky kratší, aby se rovina zaostření nedostala až dovnitř objektivu a prakticky by nebylo možné vůbec zaostřit.   Mezikroužky značky Aputure, které zprostředkují i komunikaci mezi fotoaparátem a objektivem. Zachovají tak veškerou funkčnost objektivu (stabilizace obrazu, automatické ostření atd.).

V hlavní roli světlo – blesky a LED světla

Správné osvětlení je klíčovým prvkem jakékoliv fotografie a makrofotografie není výjimkou. Makrofotografie vznikají ve velkém množství případů v exteriéru a mohlo by se zdát, že nebudete potřebovat externí zdroje, jako jsou blesky nebo LED světla. To ale není tak docela pravda. Je potřeba si uvědomit, že budete fotografovat z malé vzdálenosti a budete si tak velmi často stínit. V kombinaci s vysokými clonovými čísly se tak může snadno stát, že oceníte silnější zdroj světla, než to přirozené sluneční.   Někdy Vám bude stačit malá odrazná deska, kterou případně můžete nahradit kusem bílého kartonu, zrcátkem a podobnými triky. Pokud ovšem chcete mít naprostou jistotu a kontrolu nad osvětlením scény, jsou tu speciální makro LED světla a blesky, se kterými lze dosáhnout špičkových výsledků. Ty se zpravidla nasazují na přední část objektivu, aby nedocházelo ke stínění a objekt byl rovnoměrně osvětlen. Ve většině případů lze také regulovat výkon levé a pravé strany, takže lze se světlem velmi kreativně pracovat. Při použití blesku je vhodné jeho intenzitu spíš krotit, aby osvětlení záběru působilo přirozeně. Zleva: LED světlo Aputure, makro blesk Nikon SB-R1, makro blesk Canon MT-24EX

Stativy

Pokud se nechystáte fotografovat pohybující se objekty, asi se dokážete obejít bez blesků a světel. Bez stativu se však obejdete stěží. Kromě toho, že často budete nuceni používat delší časy závěrky, usnadní vám také práci se zmiňovanou malou hloubkou ostrosti. Pokud totiž budete fotografovat detail při nastavení nízkého clonového čísla (např. pro dosažení velmi rozostřeného pozadí a vypíchnutí jen malé části fotografovaného objektu), může být hloubka ostrosti doslova milimetrová i menší. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že při stisku spouště pohnete fotoaparátem a na výsledné fotografii bude zaostřeno jiné místo, než jste původně vybrali (nebo také nic). Tomu se nejlépe vyhnete použitím stativu.   Při výběru je potřeba myslet nejen na to, do jaké výšky budete chtít stativ vysunout, ale také na to, že budete potřebovat fotografovat nízko nad zemí. Vhodný stativ by tedy měl být vybaven možností roztažení nohou do maximálních úhlů a ideálně i možností otočení středového sloupku do boku nebo hlavou dolů. Takové stativy nabízí celá řada výrobců. Z těch nejoblíbenějších jmenujme např. značku Mannfrotto, nabízející celou řadu pokročilých stativů prvotřídních vlastností, nebo značku Vanguard, která nabízí skvělý poměr ceny a kvality. Díky možnosti vyklonění středového sloupku a roztažení nohou v různých úhlech, se dá dostat s fotoaparátem i nízko k zemi.

Vhodným příslušenstvím pro makrofotografii mohou být i flexibilní stativy typu Gorillapod, které umožňují fotografování nízko u země, nebo se dají připevnit například k větvi, lavičce apod. Díky své skladnosti se pohodlně vejdou do brašny a je tak možné je mít neustále při sobě pro případ potřeby. Stativy JOBY Girillapod jsou praktické díky své mimořádné variabilitě. Prodávají se v různých velikostech a ty největší udrží i DSLR fotoaparát s masivním teleobjektivem.

Tipy pro makrofotografii

Manuální ostření i expozice a výhoda režimu Liveview

Při makrofotografii je vhodné přepnout objektiv do režimu ručního zaostřování.  Manuální ostření vám poskytne lepší kontrolu nad tím, co chcete mít v záběru skutečně ostré, co chcete zdůraznit a co naopak potlačit. Body automatického ostření totiž nejsou vždy umístěny přesně tam, kde je potřebujete a možnost překomponování záběru po zaostření je u fotografování makra téměř vyloučená. Pro přesné manuální zaostření vám může skvěle posloužit i režim živého náhledu (LiveView), kde si můžete zaostřovanou oblast zvětšit. Fotografování „přes displej“  je také pohodlnější pro zvolení celkové kompozice. Protože při makru je důležité mít kromě ostření pod kontrolou zejména clonu, je dobré použít i manuální expoziční režim nebo prioritu clony. Pokud si nejste zcela jisti, zda dokážete nastavit správnou kombinaci clony a expozičního času, opět se vám bude hodit, že v režimu živého náhledu na displeji můžete vidět, jak výsledná fotografie bude vypadat. Při použití priority clony (režim A, Av) nastaví expoziční čas automatika fotoaparátu. Ta ovšem nemusí vždy pochopit váš záměr, takže i zde se hodí, že na displeji vidíte, co má v úmyslu s vaší fotografií udělat a případně ji můžete poopravit nastavením expoziční korekce.

Pozadí a vypíchnutí motivu

Pozadí je u makrofotografií velmi důležité. Sametově rozostřené plochy skvěle kontrastují s precizně zaostřenými detaily a vytvářejí onen charismatický vzhled makro snímků. Dejte si pozor na rušivé prvky v pozadí. Díky malé hloubce ostrosti sice bude pozadí silně rozostřené, ale pokud bude příliš členité, může působit rušivě a hlavní motiv se v něm bude ztrácet. Vhodně zvolené pozadí pomůže celkovému vyznění fotografie. Pokud se vám nepodaří najít vhodný úhel záběru, kdy pozadí nepůsobí rušivě, zkuste za fotografovaný objekt umístit třeba list barevného papíru. Hledejte nejvhodnější úhel záběru a hrajte si s různou hloubku ostrosti. To, co z jednoho úhlu pohledu vypadá obyčejně a nezajímavě, se může při jiném pohledu změnit v něco velmi zajímavého. Stejně tak se může celkový dojem ze záběru zcela změnit, pokud použijete nižší (nebo naopak vyšší) clonové číslo a na fotografovaném objektu tím zdůrazníte pouze jeho malou část.

Přestaňte si číst a běžte fotit

Makrofotografie a fotografie detailů mají to kouzlo, že se dají fotit téměř kdykoliv a kdekoliv. Nebojte se experimentovat – zkuste fotit vše, co máte po ruce. Skvělé náměty najdete stejně dobře v kuchyni, jako v dílně nebo na zahradě. Zkoušejte různé úhly záběru, různá nastavení, experimentujte. I všední věci se mohou změnit ve skvělý námět a tím, že se je pokusíte zachytit v extrémním detailu nejlépe pochopíte, co v makrofotografii funguje a jaký to má efekt na konečné vyznění fotografie. Už samotné hledání toho nejlepšího řešení pro váš umělecký záměr může být skvělou zábavou!