Přestože se Petr nevěnuje fotografování divokých zvířat, a krajinu fotografuje spíše jako svého koníčka, jeho oborem jsou takové fotografie, které mnohdy ukazují nečekané příběhy, fenomény, kterým se mimo jiné věnuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy…
…jako přírodovědec, ale také jako ambasador značek Nikon, DJI anebo LowePro, či prostě milovník dobrodružství a výzev procestoval s fotografickou a filmařskou technikou šest světadílů. A nakonec dodává, že má opravdu rád svou práci.
Petře, cestují s tebou tvé děti a žena?
Když to jde, tak ano. Třeba letos jsme zvládli Irsko a Slovinsko, obě cesty byly super, stejně jako možná již desítky výletů po Čechách. Nicméně na takové ty náročnější cesty je samozřejmě neberu, mívám toho sám plnou flintu :).
Podle čeho si vybíráš země, do kterých cestuješ?
Já si je nevybírám, to ony si vybírají mě. Resp. vybírám si mezi projekty, které se mi líbí a snažím se cestovat jen s lidmi, kteří mi sedí. To, kam to nakonec bude, bývá až ten poslední faktor při rozhodování.
Proč je pro tebe České Švýcarsko tak velkou srdeční záležitostí?
No jasně! Stejně asi jako pro každého, kdo tam kdy vyrazil fotit :-). Ale mám taky dost kamarádů, takže se nevracím do Sudet jen za krajinou, ale i za lidmi.
Tvé fotky jsou spojeny s podáváním poměrně slušných sportovních výkonů, měl jsi ke sportu vždycky blízko nebo je to “vydřené”?
Ne. Já sport dřív nenáviděl. Teda bavilo mě běhat a miloval jsem tenis, zkrátka individuální sporty. Ale fotbal a podobný, na to mě dřív nikdy neužilo. Mám to tak možná trochu do teď, ale je fakt, že mi šlapání do kopce nevadí. Ani lezení, to spíš naopak, to mě baví moc. Každopádně když se jedná o fotky z kopců, je za nimi dost bolesti, zvracení a pochybností.
Nikon Z DAY se blíží, pojďte se s námi potkat a vyzkoušet si nové ,,Zetko´´ i vy!
Která z tvých fotek tě zatím stála nejvíce úsilí a proč?
To se takhle nedá říct. Obecně Pákistán byl brutální, ale krásnej. Stejně jako Tanzanie, Kuba, vlastně i Lesotho anebo Ekvádor. Každá ta země mi dala do těla, ale pokaždý to stálo za to. Na jednu konkrétní fotku bych asi ukazoval nerad.
Jak by se měl vlastně takový fotograf, či dronista pohybovat v přírodě, aby ji příliš nenarušoval?
Myslím, že se stačí pohybovat jako člověk. Chodit po špičkách není třeba :-). Je ale pravda, že některý zákazy v přírodě mají svůj opravdový smysl, a že narušit např. hnízdění dravců je v národních parcích někdy dost snadné. Když člověk dodržuje alespoň tyhle základní zákazy vstupu do prvních zón, nepodpaluje přírodní rezervace anebo nezahazuje kolem sebe odpadky, neměl by způsobit nějaký velký problém. Spíš je důležité připomenout, že ne jen každý fotograf či dronista, ale doslova každý z nás by se měl vyhýbat výrobkům s palmovým olejem, užívání jednorázových plastů (PETek, kelímků na kafe…) a měl by důsledně třídit odpad. Není to mnoho, ale zrovna tohle může pomoci nejvíce.
Jak na tebe zapůsobilo Japonsko a jak sis užil prezentaci Nikonu Z 7?
Prezentace sama o sobě byla samozřejmě supr, ale mnohem víc mě bavilo se potulovat o Tokiu, to je jasný. A úplně nejlepší bylo se pak potulovat po Tokiu se Zetkem, protože člověk konečně mohl zkusit, jaké to doopravdy je.
Komu je podle tebe “Zetko” určené?
To je celkem dobrá otázka. On se totiž svět bezzrcadlovek velmi rychle rozjel, a řekl bych, že teď má tu svoji každá cílová skupina. Hned po Nikonu vyšly s novými modely skoro všechny ostatní značky, a to je podle mě znamení hned dvou věcí: bezzrcadlové systémy tu zjevně mají svoji budoucnost napříč všemi žánry a díky brutální konkurenci je dost možná čeká hodně rychlá evoluce. Pro nás fotografy to je tak dobrá zpráva. Nikon se svým prvním modelem řady Z celkem jednoznačně vymkl investicí do obrazové kvality – výstup nejsem schopen rozeznat od současného top modelu DSLR Nikonu D850, dokonce bych řekl že na mě Z působí dojmem vyššího dynamického rozsahu. K tomu senzor “obsluhuje” závěrka z D5, Nikon na kvalitě opravdu nešetřil. Jak tomu ale bývá, u těchto super kvalitních produktů se logicky šplhá nahoru i cena, a tak Z7 vnímám hlavně jako nástroj pro profesionály. Z řad amatérů by o Z mohli uvažovat fotografové, kteří se věnují časosběru – společně s Guntherem Wegnerem jsme se již v Tokiu shodli na tom, že Z bude patrně současný nejlepší fotoaparát pro tuto disciplínu na trhu. A pak samozřejmě krajináři. Jsem upřímně hodně zvědavý na nadcházející model Z6, který by měl být cenově výrazně dostupnější a mohl se více dostat mimo profesionální sféru.
Čím ti foťák “sedl”?
Tak sedí mi zejména tím, že dobře padne do ruky :-). Hodně mě ale baví právě kvalita výstupu, bezhlučné fotografování jak při live view, tak během časosběru či snímání s postupnou změnou ostrosti. A velikou radost mám z toho, že jej lze používat takřka identicky jako DSLR, tedy s velmi podobným menu a rozložením ovládacích prvků.
Čím tě překvapil?
Jednoznačně robustností a moderním designem. Já se totiž na cestě do Tokia hrozně bál, aby to nebyla křehká hračka do kabelky. O to příjemnější bylo moje překvapeni, že se jedná o kus hardwaru, který se nebudu nechat bát fotit v noci, mlze, mrazu a vůbec na všech těch extrémech, které jsou pro mě celkem typické. Těším se na první ostrou výpravu! 🙂
Přidat komentář