Panasonic LUMIX S1R: ÚVODNÍ RECENZE

Nové bezzrcadlovky Panasonic Lumix S byly oficiálně představeny koncem ledna 2019. V článku vám přinášíme naše první dojmy z fotoaparátu, který jsme testovali hned po představení v Barceloně a během finálového večera Miss ČR 2019 v Brně.

Jak se dalo očekávat na základě zveřejněných produktových fotografií, je nová řad Lumix S bytelně stavěná a oba dva zástupci mají prakticky shodný vnější design – jediným rozdílem je modelové označení, kde má vyšší zástupce červené písmenko R.

Malé ergonomické přešlapy

Z pohledu ergonomie držení je Lumix S velmi podobný bezzrcadlovkám Nikon a Canon, které jsou de facto přímou konkurencí. Úchop je dobrý a tělo je dobře vyvážené, snad jen s nasazeným delším teleobjektivem nebo těžšími světelnými skly musíte počítat s jejich důkladným podepřením. Grip na pravé straně těla je méně ergonomicky tvarovaný, než bychom čekali a zejména s těžším objektivem bychom ocenily větší oporu pro palec pravé ruky na zadní straně.

Velkým plusem je jednak podsvícený stavový displej a také podsvícená tlačítka na zadní straně – konečně jsme se dočkali i v kategorii poloprofesionálních fotoaparátů. Panasonic sice podsvítil pouze pět nejdůležitějších ovladačů, ale i tak vám výrazně pomohou s orientací při zhoršených světelných podmínkách

Subjektivně je největším mínusem umístění zámku bajonetu, který je v místech, kde obvykle najdete tlačítko pro kontrolu hloubky ostrosti. Také upnutí objektivu je zcela odlišné od ostatních značek, takže při jeho výměně bude třeba zpočátku více opatrnosti a trpělivosti. Při střídání různých digitálů vás bude pojistka i nasazování štvát, pokud však bude Lumix S jediným tělem, rychle si na toto specifikum zvyknete.

Promyšlené ovládání

Ovládání fotoaparátu je snadné a přehledné. Menu doznalo větší změny oproti dřívějším modelům řady Lumix G a jeho tříúrovňová struktura může být místy matoucí, zvláště když je možné se v něm pohybovat za pomoci několika různých ovládacích prvků. Naštěstí funguje dotykové ovládání, takže změna nastavení je při této volbě asi nejpohotovější.

Pro snadnější ovládání s digitálem u oka jsou hlavní tlačítka hmatově odlišena a neměl by být problém s jejich nalezením ani poslepu. Tradiční čtyřsměrový ovladač vedle hlavního displeje je doplněn o otočné okruží pro jednodušší procházení nabídek. Vzhledem ke konstrukci není neobvyklé, že jím nechtěně otočíte, naštěstí je však na zadní straně vlevo nahoře páčka pro uzamknutí ovladače, takže nehrozí nechtěný posun expozice.

Obecně je možné konstatovat, že nabídka funkcí a nastavení je doslova obrovská a při procházení menu se můžete snadno ztratit. Ovšem v případě, že si nastavení jednou projdete a upravíte k obrazu svému, nebudete již muset do velkého menu vstupovat. K dispozici je totiž i uživatelské menu, do nějž bez problémů uložíte položky, které budete používat nejčastěji. To je navíc doplněno uživatelsky definovaným rychlým menu a více než desítkou programovatelných tlačítek přímého přístupu.

Z dříve uvedeného modelu Lumix G9 převzal výrobce možnost změny zvětšení hledáčku, což ocení především fotografové s brýlemi. Kvůli větší vzdálenosti oka od displeje hledáčku málokdy totiž „obrýlenci“ málokdy přehlédnou celý hledáček, zmenšení obrazu s širším rámečkem je v takovém případě velmi efektivním řešením.

Ostření a obrazová kvalita

Ačkoli Panasonic slibuje rychlé a výkonné ostření, je třeba mít na zřeteli, že aktuálně dostupné modely ještě nejsou vybaveny finální verzí firmwaru, který může značně výkon autofokusu ovlivnit. Stejně tak výslednou obrazovou kvalitu není možné z uvedeného důvodu posuzovat standardními měřítky.

Autofokus u používaného kusu byl spolehlivý a rychlý, s výjimkou fotografování ve zhoršených světelných podmínkách, kdy trvalo zaostření o něco déle, avšak v okamžiku, kdy se autofokus „chytil“ tak již bylo vše v nejlepším pořádku. Kontinuální ostření je taktéž rychlé a identifikace objektů na snímku fungovala bez problémů, snad jediným negativem bylo mírné „dýchání“ ostřícího systému u náročnějších scén.

Obrazová kvalita je na velmi dobré úrovni, a i při vyšší citlivosti (ISO 6400) je obraz poměrně čistý. Na snímku jsou sice viditelné artefakty komprese, těch se ale bez problémů zbavíte při postprodukci z RAW formátu, kdy je navíc možné ovlivnit i míru odšumování.

Verdikt

Novinka z dílny Panasonicu je technologicky velmi vyspělým fotoaparátem, který nabídne celou řadu praktických funkcí. Je však potřeba počítat s tím, že se jedná o první plnoformátový model této značky a do budoucna bude velmi záležet na tom, jak se podaří odladit firmware fotoaparátu.

To stejné se týká také ergonomie a ovládání, což není nic překvapivého. Kupříkladu bezzrcadlovky Fujifilm řady X byly před aktualizací firmwaru velmi pomalé a pro reportážní fotografii praktiky nepoužitelné, ovšem postupem času se podařilo i starší fotoaparáty naučit rychlé ostření a bezproblémovou expozici.

Panasonic Lumix S1/R má rozhodně co nabídnout, je však třeba počítat s jistými drobnými omezeními při konkrétních fotografických žánrech. Více se dozvíte v naší komplexní recenzi, která již bude postavena na dlouhodobějším testování.