Příběh fotografie: dlouhozobka svízelová

Dlouhozobka svízelová je noční motýl, který je atraktivní nejen svým vzhledem (podobá se kolibříkovi, jak stylem letu, tak trochu i vzhledem), ale i tím, že ho lze fotografovat mimo noční dobu. Jaromír Kadeřábek v příspěvku přináší několik tipů na zachycení tohoto elegantního hmyzu.

Kdy a kam vyrazit fotografovat dlouhozobky

Dlouhozobku svízelovou (Macroglossum stellatarum) můžete spatřit nejčastěji na okrajích lesů, prosluněných stráních, ale i uvnitř lidských sídel (nejrůznější zahrádky, parky). Tento hmyz se může dostat u nás i do vyšších nadmořských výšek. Líhne se dvakrát ročně (září až říjen a červen až srpen). Těsně před příchodem zimy dospělí jedinci migrují na jih do teplejších oblastí, vracejí se na přelomu jara a léta. Rozpětí křídel je až okolo 5 centimetrů, tedy nelze je přehlédnout.

Pokud chcete zvětšit pravděpodobnost setkání s dlouhozobkou svízelovou, hledejte je v blízkosti níže uvedených rostlin: např. muškáty, petúnie, violka, šeřík, tulipán, komule, plamenka, hadinec, celkově si pochutnávají nejraději na nektaru medonosných rostlin.

Nikon D5 + Sigma 180mm f/2.8 EX, 1/1600s, F4,ISO 1600, f-180mm

Nikon D5 + Sigma 180mm f/2.8 EX, 1/1600s, F4,ISO 1600, f-180mm

Nejzajímavější fotografie vznikají, když dlouhozobky nalétávají sát nektar z květů rostlin. Vhodné je experimentovat s délkou času focení a tím zachytit jak silnou pohybovou neostrost extrémně rychle kmitajících křídel, tak jejich pohyb prakticky zmrazit (pomoci může i blesk).

Čtěte také na blogu: Sigma 180mm f/2.8 EX DG OS HSM: UŽIVATELSKÁ RECENZE

Jakou fototechniku si vzít na focení

Ve variabilitě potřebné techniky se meze nekladou. Využít lze jak teleobjektivy s delší ohniskovou vzdáleností (200mm +), tak makroobjektivy s ohniskem kratším (ideálně v rozmezí 100-200 mm). I přesto, že jde u nás o poměrně hojný druh, lze nafotit atraktivní fotografie působící tak trochu exoticky. „Hmyzí kolibřík“ zkrátka svým vzezřením působí jako kůl v plotě mezi většinou hmyzu, který se u nás v ČR vyskytuje.

Článek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:

Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf