CEWE Fotolab
Skokan zelený, foto Jaromír Kadeřábek

Příběh fotografie: skokan zelený

Skokan zelený je atraktivní obojživelník, jistým způsobem záhadný, jelikož se ani odborníci zatím plně neshodli, zda se jedná o samostatný druh. Vyniká totiž významnou promněnlivostí svého vzhledu. Mnohokrát se stal cílem fotografování pro Jaromíra Kadeřábka, který přináší pár postřehů k jeho „fotolovu“.

Skokan zelený, foto Jaromír Kadeřábek
Nikon D500 + Sigma 180mm/f 2.8 EX DG OS HSM MACRO, 1/3200s, F4, ISO 500

Kdy a kam vyrazit fotografovat skokany zelené

Skokan zelený je vlastně takový hybrid skokana skřehotavého a skokana krátkonohého. Určování samo o sobě není tak úplně jednoduchou záležitostí, neboť žáby nečtou manuál jak by měly přesně vypadat. Odborníci o tom vedou vášnivé debaty a nám laikům bude stačit škatulka skokan zelený.

Skokan zelený, foto Jaromír Kadeřábek
Nikon D500 + Nikkor AF-S 180-400 f/4 E TC 1.4 FL ED VR, 1/1000s, F5,6, ISO 320, f-560mm

Skokan zelený, na rozdíl od svého kolegy skokana hnědého, je silně vázán na vodu a najdeme ho vždy v okolí nějaké vodní plochy. Nejčastěji zimuje pod vodou, výjimečně na souši. Zimování probíhá od září až října do března, rozmnožování většinou od konce dubna do přelomu května a června.

Skokan zelený, foto Jaromír Kadeřábek
Nikon D500 + Sigma 180mm/f 2.8 EX DG OS HSM MACRO, 1/3200s, F4, ISO 500

Páření samo o sobě u všech druhů z okruhu zelených je provázeno silnou kakofonií slyšitelnou i na značnou vzdálenost. Na svědomí to mají rezonanční měchýřky, které dokáží nafouknout jako dva airbagy po stranách hlavy. Pokud spustí tento koncert větší množství jedinců často jde o vyloženě ohlušující rámus. Ale málo platné na fotce to vypadá nesmírně efektivně, stačí si vyčíhat ten správný okamžik. Ideální bývá i rybník s kvetoucí vegetací na hladině, která pak dekorativně dokresluje prostředí ve kterém probíhají námluvy.

Skokan zelený, foto Jaromír Kadeřábek
Nikon D500 + Nikkor AF-S 180-400 f/4 E TC 1.4 FL ED VR, 1/2500s, F4, ISO 320, f-330mm

Jakou fototechniku si vzít na focení

Ve variabilitě potřebné techniky se meze nekladou. Využít lze jak teleobjektivy s delší ohniskovou vzdáleností (200mm +), tak makroobjektivy s ohniskem ideálně v rozmezí 100-200 mm.

Čtěte také na blogu: Sigma 180mm f/2.8 EX DG OS HSM: UŽIVATELSKÁ RECENZE

Na focení jsem používal Nikon D500, který by se dal doplnit např. Nikonem D850, v levnější variantě D7500.


Jaromír KadeřábekČlánek pro vás připravil ve spolupráci s redakcí FOTOLAB blogu:

Jaromír Kadeřábekwildlife fotograf

 

 

Jaromír Kadeřábek

Přidat komentář