CEWE FotolabNabídka objektivů pro Canon Full Frame bezzrcadlovky se postupně rozrůstá. Profesionálové a nároční amatéři mají nyní k dispozici trojici světelných zoomů f/2,8. Postupně jsme se vrhli na jejich testování. Jan Berghauer recenzoval Canon RF 15-35mm f/2.8 L IS USM a Canon RF 24-70mm f/2.8 L IS USM. Poslední z trojice RF skel (70-200mm) se stále testuje, ale již nyní víme, že najít nějaká negativa dává opravdu zabrat, podrobnosti již brzy v tomto příspěvku.
Po dlouhém očekávání Canon v září 2018 konečně vstoupil do světa plnoformátových bezzrcadlovek. A to rovnou s poměrně odvážnou proklamací „EOS R – revoluční systém“. Postupně pak na trh pouštěl optiku s novým bajonetem pro FF mirrorless. Např. unikátní Canon RF 28-70mm f/2L USM se světelností f/2.0 v celém rozsahu, či ulitmátní pevná ohniska Canon RF 50mm f/1.2L USM, Canon RF 85mm f/1.2L USM. Ale také populární „lidovku“ Canon RF 35mm/1.8 IS. Zmíněné pevné objektivy s velmi vysokou světelností využijí zejména profesionálové a nároční uživatelé, hledající bezkompromisní kvalitu. Již nyní lze říci, že inovací a zlepšení je opravdu mnoho, vykoupeno je to však odpovídající vysokou pořizovací cenou. V současnosti Canon nabízí dvě FF těla s novým bajonetem, Canon EOS R (RECENZE) a Canon EOS RP (RECENZE). A právě na stávající (či potenciální) majitele těchto strojů Canon cílí s novou trojící profesionálních objektivů RF:
Canon RF 70-200mm f/2.8 L IS USM
Uvedené objektivy pokrývají celý rozsah nejběžněji používaných ohnisek od ultra širokého po tele a tak budí zájem nejednoho profesionála či nadšeného amatéra, resp. kohokoliv kdo nemá hluboko do kapsy. Přeci jen se jedná o Lková skla se světelnosti 1:2.8 a stabiliací. Vrchol toho, co Canon v této kategorii nabízí. Cenovky pod 50 000 Kč tedy nečekejte. U obou testovaných objektivů mě zajímalo především zpracování a ovládání, optické vlastnosti, výkon nově použitého autofokusu a konečně i přínos stabilizátoru.
„Nejrychlejší ultraširokoúhlý model společnosti Canon se může pochlubit špičkovým výkonem díky motoru Nano USM, stabilizátoru obrazu s rozsahem 5 EV a také 3 asférickým prvkům a 2 prvkům UD zajišťujícím úžasnou ostrost“
Již z tvrzení výrobce je jasné, že přichází s něčím novým a z jeho pohledu rozhodně úžasným. Jestli se opravdu jedná o avizovanou špičku a „revoluce“ v technice se projeví i v běžné praxi, jsem se pokusil probádat během několika testování s oběma objektivy za přirozeného i umělého světla.
Ergonomie, ovládací prvky
Možná byste očekávali, že v případě bezzrcátkového systému půjde o novinku i ze strany rozměrů. Není tomu tak. Šiřokáč s rozměry 88,5 × 126,8mm, závitem filtrů 82mm a váhou 840g se příliš nevzdaluje svému EF bratříčkovi bez IS. Váhově je dokonce o cca 50g těžší než Canon EF 16-35/2.8L USM III. Stejně tak základní zoom RF 24-70mm. Ten měří 88,5 × 125,7mm a váží rovných 900g, opět s průměrem filtrů 82mm. Zde se jedná o nárůst váhy u RF skla o téměř 100g. Váha je ovšem jediný moment, který by Vás mohl u nových přírůstků zklamat. Snad jen ještě škoda nové konstrukce RF 15-35mm, která se při zoomu vysouvá, obdobně jako u 24-70mm verze. Byť přední člen se závitem pro filtry se při zoomování ani ostření samozřejmě neotáčí. Dle specifikace to ale nic nemění na „eLkovosti“ obou skel. Ta jsou tradičně zatěsněná a odolná proti prachu a stékající vodě.
Canon tedy i v tomto případě opět doručuje špičkové zpracování i výkon, dokonce v novém, sexy designu. Ten je typický pro všechny dosavadní objektivy RF – nové materiály povrchů a lesklá „vesmírně šedá“ patka objektivu s červenou značkou místa pro spojení s RF bajonetem fotoaparátu. Je to jen detail, ale oko fotografa potěší jednoduchost a elegance zpracování.
Skutečnou novinkou je ale především „funkční prstenec“, který jsem si oblibil od prvního momentu (nastavený na korekci expozice). Překvapivě hodně zrychluje práci nejen při reportážním focení.
Síla celého řešení tkví ve spojení s nativní funkcí elektronického hledáčku, na nějž je bezzrcátko odkázáno. A totiž simulaci expozice. Sebekomplikovanější světelná situace je rázem otázkou pouhého pootočení prstence. Jednoduchost zmiňovaného může na první pohled vyznít až triviálně. Ale pokud si např. nastavíte fotoaprarát do manuálního expozičního režimu (M) a využijete Auto ISO, přidává vám takto nastavený funkční prstenec dříve zapovězené výhody. Držíte nastavený čas i clonu dle Vašich preferencí, stroj dopočítává ISO a vy korekcí, otáčením prstence, jen ladíte expozici v reálném čase (automaticky se zvyšuje/snižuje hodnota ISO). To by vám bez tohoto ovládacího prstence dříve buď vůbec nebylo umožněno (některé DSLR), nebo byste museli realizovat o jedno stlačení tlačítka navíc. Opět se to může zdát jako drobnost, ale pro praxi fotografa, který se pohybuje v rychle se měnících světelných podmínkách, je to vyslovená úleva.
Krom korekce expozice můžete samozřejmě prstenec nastavit na ovládání clony/času/hodnoty ISO. Customizace funkce je na Vás. Prstenec můžete případně úplně vypnout.
Optický výkon
Rozlišovací schopnosti
Celkově je ostrost obou skel na vynikající úrovni už „na plnou díru“. Napříč obrazem, od rohu do rohu. Tradičně excelentní od širokého začátku obou objektivů, mírně se zhoršující na delším konci. Nicméně když mluvím o „zhoršení“, tak pouze v míře „pixel perfekt“ neboli „hnidopišské“, než že by šlo v praxi o nějaký problém, který by fotografovi kazil potěšení z výsledných fotografií. Kresba je totiž v průřezu ohnisky naprosto špičková.
Sférické zkreslení
Po optické stránce mě širokáč příjemně potěšil na 15mm. Jednak tím, jak je pouhý 1mm ohniska v kompozici znát, za další se jedná o nízkou míru sférického zkreslení. Nejsem příznivcem softwarového dohánění přímo ve fotoaparátu a držím tuto funkci obecně vypnutou, přesto že se propisuje pouze do jpg, nikoliv RAW. Případné rovnání řeším až v editu mimo fotoaparát. Beru to jako zcela legitimní daň za užití tak širokého úhlu záběru.
Nicméně přesto, že na 15mm (s vypnutou soft. korekcí) objektiv vykazuje určitou distorzi, je nižší než je průměr v této kategorii. A ve většině případů ji budete, troufám si tvrdit, moci ponechat bez korekce. Míra distorze mne zde tedy nikterak nerušila.
Vinětace
Vinětace je u obou skel patrnější na širším začátku při F2.8, viditelná pak zhruba do F5.6. Zde Canon příliš nevybočuje ze standardů. Ale potěšující je, že u širokáče je vinětace méně patrná než u EF brášky (16-35/2.8L USM III), kde už byla na F/2.8 trochu obtěžující. I zde si tedy majitel bezzrcátka polepší.
Chování v protisvětle
Canon láká na již tradičně osvědčené technologie: “Asférické prvky a prvky UD pro výjimečně ostré snímky či Technologie Subwavelength structure coating (SWC) a ASC (Air Sphere Coating) – Zabraňuje odleskům a zdvojení obrazu” u Canon RF 15-35mm. A společně pro oba na fluoridovou úpravu přední čočky pro snazší údržbu. Ví proč, jelikož faktem je, že zejména u ultra širokého ohniska se přímému protisvětlu v záběru těžko vyhnete. Ať už jde o slunce či umělé zdroje osvětlení. Ani zde se žádné zklamání nekoná. Objektivy si s přímým protisvětlem poradí velmi dobře. V drtivé většině případů bez odlesků nebo citelné ztráty kontrastu. V extrémech se nějaká „prasátka“ najdou, ale upřímně neznám optiku, u které by šly 100% eliminovat.
Bokeh a práce s malou hloubkou ostrosti
U širokáče obecně nebývá vždy prioritou mít silně rozostřené popředí/pozadí. Naopak, např. u záběrů krajiny, architektury, bývá záměrem proostřit a zvěčnit vše ostře od popředí po vzdálené pozadí.
Světelné standartní zoom objektivy cílí spíše na reportážně laděné autory, třeba steetaře či svatební fotografy, kterým se hodí pohotová změna ohniska. U reportáží přichází častěji na scénu práce s menší intenzitou osvětlení a může se hodit i malá hloubka ostrosti, tedy nízké clonové číslo je na místě. Devíti lamelová clona u obou testovaných objektivů přispívá k hladkému a přirozenému bokehu.
Od dob uvedení prvních RF objektivů na trh je nelehké cokoliv výrazně negativního nalézt (aberace, vinětace, distorze apod.). Canon zde až příliš dobře odvádí svou práci. Čeho nedosáhne synergií korekční optiky, resp. její povrchovou úpravou a nové vzdálenosti senzoru od této optiky, to doladí postprocesem přímo ve fotoaparátu. Výsledek je pak skutečně bez vady.
Stabilizace obrazu
Ať už se věnujete tomu či jinému žánru, dobrou zprávou je, že v obou případech (statika=krajina/architektura i dynamika=reportáž atp.) může být stabilizace v objektivu velmi přínosná. Canon avizuje prodloužení exp. časů až o 5EV bez rozmazání obrázků vlivem chvění rukou fotografa. Zde už se bavíme samozřejmě především o statické fotografii. Nicméně i testované portréty na hranici noci dopadli dobře právě součtem faktorů světelnosti a stabilizace. U objektivů bez IS bych se obecně o portrét pod 1/60 sec. ani nepokoušel (resp. bych musel nastavovat vyšší ISO). Byť rozhodující zde pro ostrý výsledek byla samozřejmě nehybnost objektu před fotoaparátem, na níž samotná stabilizace nemá vliv. Naopak u statických scén focených z ruky, např. noční krajina či kreativní dlouhé expozice, se stabilizace projevila naplno. Bohužel se mi, ale nepodařilo dosáhnout spolehlivě hranice 5 násobku „bezpečného“ času. U ohniska 15mm obecná poučka pravý 1/15 sec a kratší pro ostré snímky z ruky bez IS. Pokud bych měl aplikovat doporučení výrobce, musel bych udržet teoreticky až 2 sec. expozici se zapnutým IS. Asi se budu muset od výrobce ještě učit, ale 2 vteřinové časy jsem nebyl schopen udržet. Nicméně expozice okolo 1 sec. už se dají na 15mm udělat skoro jako ze stativu. U verze 24-70mm se pak na delším ohnisku díky stabilizaci i přesněji komponuje, obraz se nechvěje. Obojí se počítá.
Výkon stabilizace obrazu mě zajímal i v oblasti natáčení videa. Canon totiž zatím nevybavuje své stroje stabilizací senzoru, takže pokud chcete natáčet z ruky, stabilizace v objektivu se vám bude hodit. Zajímavostí je možnost kombinace optické stabilizace s tou digitální (testováno na EOS R). Obecně stabilizaci vítám. Ale jako skutečně užitečná/nutná se projevila až na základním zoomu RF 24-70mm. Na širokáči jste v mnoha případech schopni si vystačit i jen s tou digitální ve fotoaparátu (pro video), byť s odlišnou kvalitou na výstupu.
Autofokus: „Není USM jako USM„
V názvech objektivů se dočteme, že jsou vybaveny ultrasonickým ostřením. V obou případech se ale jedná o novinku, tzv. Nano USM. Dříve používané u menších, lehčích optik z dílny Canonu. Tento typ AF pohonu je výhodný i pro video, kde plynulost a tichost chodu je citelně příjemnější, než „cukající se“ EF skla. Nano USM motor testovaných objektivů se jeví stejně rychlý, ne-li rychlejší, než tradiční USM pohon. To jsem, přiznám se, úplně nečekal.
Ale při zběžném testování mi vycházeli na EOS R lépe RF skla s Nano USM, než tradiční EF s USM, nasazené skrze redukci.
Nicméně na čistě sportovní nasazení systém EOS R ještě čeká, především ohledně těla. Ty dvě stávající (R a RP) svou práci zastanou na všech žánrech přinejmenším obstojně, ale styl práce jako u DSLR 1DX od nich přece jen čekat nemůžeme. Jak se tedy budou chovat nové objektivy s Nano USM pohonem v ostrém nasazením u žánrů náročných na AF si budeme muset ještě chvíli počkat.
Jak už bylo řečeno, nejde ale pouze o výkon samotného autofokusu objektivu, jako spíše celého systému tělo-objektiv. A zde musím trochu odbočit, protože nejde o vlastnost primárně objektivu. Ale jedním z mých osobních důvodů pro přechod na EOS R byla preciznost a konzistentnost výkonu ostření skrze technologii Dual Pixel. Ten totiž odvádí nevídaně dobrou práci při nízkých clonových číslech. Jak ve fotce, tak při videu. Poměr správně zaostřených fotografií, a tedy i míry „odpadu“ při clonách f/1.4-2.8 je v mé praxi rapidně lepší, než jsem dosahoval s DSLR. Možná je to v rukou, ale pro mě je to ve výsledku obrovský benefit.
Celkové dojmy, závěr
Co mi po přechodu z Full Frame DSLR trochu kazilo radost z focení s novým systémem (Rko), byla schizofrenost užití bajonetu RF v kombinaci s RF a EF skly. Nezřídka se mi totiž stávalo, že jsem při výměně skla při reportáži pasoval EF objektiv bez redukce na RF bajonet. Či naopak, redukci nechal na těle Rka a snažil se nasadit RF sklo. Samozřejmě neúspěšně, s navíc pocuchanými nervy, že mi uniká prchavé dění před fotoaparátem. Nakonec jsem dokoupil redukci na každý EF objektiv a nechávám ji nasazenou na každém skle. Pracuji pak už u EF i RF objektivů jen s RF koncem. Ale praktické ani elegantní řešení to zrovna není. Dále mě Rko nadchlo svým výkonem a funkcemi pro Video (Canon Log v ceně a 10bit externí výstup, digi stabilizace). Nicméně scházely světelné zoom objektivy s optickým stabilizátorem pro možnost plnohodnotného natáčení z ruky. Obojí nová optika úspěšně řeší.
Osobně tedy RF eLka ve světelném provedení s IS velmi vítám. A jsem rád, že Canon drží nastolenou kvalitu. Výkon ještě navyšuje o funkční prstenec. Celkový dojem může kazit jedině cena. U Canonu tradičně vyšší. Kdo si doteď nezvykl na ceny objektivu okolo 60 tis. bude nejspíš nepříjemně překvapen. Ale pokud máte pro potenciál objektivů využití, investice se rozhodně vyplatí.
Shrnutí klíčových vlastností
- Počet lamel clony: 9
- Speciální optické prvky: 3 asférické členy a 2 členy s velmi nízkým rozptylem (UD)
- Stabilizace obrazu: ANO, až +5 EV
- Typ AF pohonu: Nano USM
- Nejkratší zaostřovací vzdálenost: 0,28 m (při zvětšení 0,22 x)
- Závit pro filtr: 82 mm
- Hmotnost: 840 g
- Bajonet: Canon RF
- Určeno pro velikost snímače: Full-Frame
- Zvýšená odolnost konstrukce: ANO
- Max. průměr: 88.5 mm
- Max. délka: 126.8 mm
- Ovládací prstenec pro přímé nastavení času, clony nebo citlivosti
- Nanostrukturní povrchová úprava SWC a antireflexní úprava ASC (Air Sphere Coating) předchází odleskům a duchům, které zhoršují kvalitu snímku
- Počet lamel clony: 9
- Speciální optické prvky: 3 asférické členy a 3 členy s velmi nízkým rozptylem (UD)
- Stabilizace obrazu: ANO, až +5 EV
- Typ AF pohonu: Nano USM
- Nejkratší zaostřovací vzdálenost: 0,21m (při zvětšení 0,22 x)
- Závit pro filtr: 82 mm
- Hmotnost: 900 g
- Bajonet: Canon RF
- Určeno pro velikost snímače: Full-Frame
- Zvýšená odolnost konstrukce: ANO
- Max. průměr: 88.5 mm
- Max. délka: 125.7 mm
- Ovládací prstenec pro přímé nastavení času, clony nebo citlivosti
- Antireflexní povrchová úprava ASC (Air Sphere Coating) předchází odleskům a duchům, které zhoršují kvalitu snímku
Klára Svěráková
Přidat komentář