ROZHOVOR S PETREM ČECHEM: O FOCENÍ A PŮSOBIVÉM SVĚTLE

Rozhovor s Petrem Čechem, v jehož hledáčku se zejména objevují zajímavé pohledy na architekturu Prahy. Své kvality prokázal v mnoha fotosoutěžích, přičemž je čerstvým držitelem ocenění v soutěži CEWE FOTOKNIHA roku 2018 v kategorii Nejlepší fotografie. Jakou fototechniku používá? Co vše obnáší cesta za vysněným snímkem?

Petře, řekněte nám prosím co stálo za myšlenkou vytvořit vítěznou CEWE FOTOKNIHU?
Chtěl jsem si v klidu prohlížet své fotografie na ušlechtilém kvalitním fotopapíře, který je umocněn tvrdou knižní vazbou. Fotokniha je ideální doplněk prezentace fotografa, v kombinaci s prezentací na internetu. Díky výhře v soutěži se moje kniha fotografií dostane do rukou širší veřejnosti a věřím, že zážitek z jejího prohlížení bude pro diváka kvalitativně zcela jiný než při prohlížení náhledů na internetu. Obecně preferuji prohlížení tištěných fotografií.

Proč zrovna zvolené téma, PRAHA?
Praha právem patří mezi nejkrásnější města světa a zkrátka učarovalo mne její kouzlo, atmosféra města, zajímavé kombinace zeleně a zastavěného území. Za dobu fotografování, resp. co zde žiji, vnímám Prahu zcela jinak, než když jsem ji znal pouze z výletů.

Do jaké míry bylo náročné zpracovat knihu?
Délka zpracování CEWE FOTOKNIHY i s focením byl běh na dlouhou trať. Zabralo mi to 4 roky fotografování, a půl roku ladění do finální podoby pro tisk, resp. výběr rozmístění fotografií na jednotlivé strany knihy. Chtěl jsem, aby se výsledek maximálně přiblížil dokonalosti.

Jaká byla vaše nejdelší doba čekání na to „správné světlo“?
Zní to možná až neuvěřitelně, ale třeba na snímek, který jsem nedávno vyfotil (Labutě s pozadím železničního mostu), jsem čekal celý 1 rok. Mám v hlavě pár lokací, kde čekám na to správné světlo více než 2 roky.

Máte nyní rozpracované nějaké fotoprojekty, jaké jsou nejvýznamnější plány pro následující rok?
Dokončuji další fotoknihu na téma Černobílá Praha. Tuto zimu se chystám do rakouských Alp a v roce 2019 plánuji Norské Lofoty.

Co vás přivedlo k fotografování architektury a celkově k fotografování?
Moji rodiče jsou malíři a byl jsem líný malovat. Cítil jsem silnou touhu se tvůrčím způsobem vyjádřit. Již od počátku tvorby jsem tíhnul k focení architektury. Jsem samouk, navštívil jsem jen několik málo placených kurzů.
Jaký je váš tvůrčí přístup k fotografování? Co stojí za vznikem těch nejlepších fotografií?
Jednoznačně vyhledávám, jdu vstříc „světlu“, které je něčím výjimečné. K tomu mi dopomáhají mlhy, prudké změny v počasí, kdy se dramaticky mění podmínky na obloze. Často mám na focení scény jen pár desítek sekund, či ani to ne. Z toho plyne, že někdy přispěje náhoda, které ale musíte chodit vstříc, a to si myslím, že je pro řadu fotografů demotivující, že nemají tu dostatečnou houževnatost, vytrvalost. Jen ta přináší vytoužené plody vaší práce. Výrazně jsem se zdokonalil v předvídání počasí, používám vícero zdrojů. Mnohokrát mi také pomohly web kamery, které mne nasměrovaly tím správným směrem. Stačí popojít o několik set metrů a scéna se radikálně může změnit z pohledu světelných podmínek, když se např. trhá mlha.

Existuje nějaký autor/autoři, kteří jsou pro vás inspirací?
Asi nejvíce Martin Rak a Jan Šmíd. Jsou to zejména fotografové krajiny, ale přístup k jejímu focení mne někdy pomůže otevřít oči správným směrem i v místech, jakým je Praha. Má totiž hodně zeleně, kterou tak rád komponuji při focení architektury.
Kde spatřujete největší přidanou hodnotu vašich nejlepších snímků, co odlišuje tvorbu od ostatních?
Nezaleknu se náročných světelných podmínek, nepřízni počasí. K tomu se snažím fotit s technikou, která mi zajišťuje skvělé obrazové výstupy.

Jak náročný je časově postproces u 1 panoramatického snímku?
V průměru se snažím úpravy nedělat déle jak 1 hodinu. Stává se ale, že k dané fotografii se vrátím po určitém čase a trochu ji poupravím, udělám si několik verzí a následně vyberu tu nejlepší.
Jaká je vaše nejoblíbenější fotografie, jaký příběh za ní stojí?
Nejoblíbenější je u mě labuť na smíchovské náplavce. Čekal jsem na ni hodně dlouho (1 rok), protože správná konstelace mlhy a slunce bývá k vidění jen několikrát do roku, a ne vždy můžete být u toho. Miluji přírodu, vodu, mlhu, slunce, a když se to podaří ještě zakomponovat s architekturou Prahy, jsem za to hodně vděčný.Jaké byly vaše začátky fotografování, jaké jste řešil největší překážky při cestě za „vysněnou“ fotografií?
Neustále jsem bojoval s pochopením principu jak nastavit správně expozici, aby byla dle mých představ.

Jaké objektivy používáte nejraději pro svoji práci?
Vyhovují mi široká a ultra-široká ohniska. Pořídil jsem si nedávno parádní objektiv Sigma 14-24mm f/2,8. Dalšími oblíbenci v mé výbavě je Nikkor 16-35mm f/4, Nikkor 24-70mm f/2,8 a Nikkor 80-400mm f/4,5-5,6.

Jakou techniku jste historicky používal, co se vám na ni líbilo/nelíbilo?
Začínal jsem s kompaktem Kodak Easyshare Z740 s 5 Mpx snímačem. Přes Panasonic FZ50 jsem se dostal ke své první zrcadlovce Nikon D700. Skvělý foťák, který jsem následně nahradil Nikon D810, jež měl mnohonásobně větší rozlišení, které se mi pro velkoformátové printy hodí. Samozřejmě nejde přehlédnout obdivuhodný dynamický rozsah fotoaparátu, díky kterému jsem přestal skládat fotky v HDR softwaru, používaní přechodových filtrů jsem také omezil, téměř vše si vyvolám z jednoho rawu. Před 2 měsíci jsem udělal poslední upgrade na Nikon D850.

Jaké byly hlavní důvody pro pořízení D850?
Už z recenzí na internetu bylo zřejmé, že by to měl být špičkový nástroj pro většinu fotografů, kteří jsou ochotni akceptovat vyšší pořizovací cenu a požadují FF čip. Nikon D810 bylo mé jediné tělo, což není ideální stav v případě, že vypoví službu, ať už z jakéhokoliv důvodu. Proto jsem si pořídil Nikon D850 jako hlavní stroj, D810 mám jako zálohu. Nikon D850 jsem si velmi oblíbil pro jeho úžasné výstupy. Vysoké rozlišení a dynamický rozsah mnohokrát využiji, zároveň rychlost snímání a autofokusu mne neomezuje, např. při focení svateb, sportu, v zoologické zahradě, čemuž se věnuji okrajově ve své tvorbě. Jelikož je D850 fotoaparát bez kompromisů, fotografuji vždy do raw v nejvyšší kvalitě. Fotografovat do rawu doporučuji každému, protože z něho dostanete vždy více než jen z „mrtvého“ JPGu. A hlavně když se časem zdokonalíte v úpravách, vyvoláte si raw dle nových a lepších vědomostí, než v minulosti. Oblíbil jsem si výklopný dotykový displej, který Vám výrazně urychlí třeba kontrolu pořízených fotografií, nebo naklopení displeje, díky kterému si nemusíte pokaždé lehat na špinavou zem, když to nejvíce potřebujete. K dispozici mám výrazně více zaostřovacích polí, které jsou citlivější. Zkrátka, velká spokojenost. Interní blesk mi vůbec nechybí, jelikož používám výhradně externí blesky nebo vysoce světelné objektivy Nikkor 50mm f/1,8 a Nikkor 85mm f/1,8.

Je něco, co vám vadí na D850?
Jen zvuk závěrky… (smích)

Plánujete rozšířit, obměnit svoji fotovýbavu?
Budu si pořizovat novinku objektiv Sigma 70-200mm f/2,8 SPORT, kterou využiji zejména na svatby, focení sportu, jídla, portrétů a občas i v ZOO.

Jaký máte názor na nové bezzrcadlovky Nikon Z7 / Z6?
Zaujalo mě více zaostřovacích polí a širší autofokusové pole a hlavně také fotografováni za výrazně kratších časů díky přítomnosti stabilizátoru obrazu na čipu, což vám umožní fotit dokonale ostré fotografie bez nutnosti radikálně zvyšovat citlivost ISO. Velmi vítanou možností je pro mne použití stávajících objektivů Nikkor pomocí adaptéru FTZ.

Děkuji za rozhovor, přeji dobré světlo a tu správnou konzistenci mlhy 😉

Peter Čech je fotografem, kterého naplňuje nejvíce snímání architektury v zajímavém světle, ze zajímavých a netradičních úhlů pohledu. Blízké je mu také fotografování krajiny a cestování. Více o jeho tvorbě na www.petercech.com.