Jaromír KadeřábekRecenze Sigma 70-200mm f/2.8 DG OS HSM Sports přichází nedlouho po tom, co si tento produkt odnáší prestižní cenu TIPA 2019 za nejlepší profi DSLR zoom. Jak objektiv hodnotí Jaromír Kadeřábek se dozvíte v jeho testu.
Úvod
Společnost Sigma jako ústřední výrobce kvalitní optiky na podzim roku 2018 ohlásila toužebně očekávaný teleobjektiv středního rozsahu. Tradičně kromě svého bajonetu je vyráběn i na bajonety Nikon a Canon. Objektivy středního rozsahu 70-200 mm s konstantní clonou 2,8 jsou nesmírně žádané a jejich využití se dotýká snad každého žánru. Není divu, že Sigma inovovala právě tento objektiv, neboť tlak trhu je drtivě neúprosný a starší verze skel Sigma 70-200mm f/2,8 oproti inovované konkurenci působili jako chudí příbuzní. Přídomek Sport už svým názvem deklaruje zcela novou technickou a optickou úroveň této žhavé novinky.
Provedení a manipulace
Sigma 70-200 mm f/2.8 DG OS HSM SPORT má vysokou světelnost f /2.8 v celém svém rozsahu a tomu také odpovídá i váha cca 1,8 kg. Popravdě je znatelně větší a těžší než srovnatelné objektivy Nikon, Canon a Tamron. Složení optické soustavy je poměrně složité a obsahuje nadprůměrný počet optických členů (24 čoček v 22 skupinách, včetně devíti FLD prvků). Ty mají poskytovat stejný optický výkon jako fluorit použitý u konkurence. Jeden prvek je skleněný SLD což je zkratka pro Special Low Dispersion. Novinkou je použití irisové membrány s 11 zaoblenými lamelami! Toto řešení přispívá k ještě přirozenějšímu a krémovějšímu bokehu. Samozřejmostí je i použití elekromagnetické clony oproti klasické páčce. Objektiv disponuje konstrukcí se zvýšenou odolností proti prachu a stékající vodě. Vylepšen byl rovněž i ultrazvukový zaostřovací motor pro tichý a rychlý AF. Minimální zaostřovací vzdálenost je příjemných 1,2 m. Límec stativu je pevný s kliknutím každých 90 stupňů. Novinkou je noha s kompatibilitou Arca Swiss a je zde možnost její demontáže. I po tomto úkonu je zde klasický stativový závit, kupříkladu pro využití s monopodem. Clona 2,8 je výhodná pro spolupráci s volitelnými telekonvertory 1,4x a 2x a zaručuje s oběma neomezující spolupráci pro AF fotoaparátu. Zoomování pomocí dostatečně velkého žebrovaného prstence je prováděno interně, takže objektiv nemění při změně ohniskové vzdálenosti svou velikost. Jak už bývá u řady Sport dobrým zvykem, kvalita konstrukce je naprosto vynikající a příkladná. Materiály použité při výrobě korpusu jsou rovněž hodnotné. Skládají se z hořčíku, tepelně stabilního kompozitu (TSC) a i plasty jsou vyztuženy uhlíkem. Také přesný bajonetový kroužek je z mosazi, což má zaručovat větší odolnost.
Pro profesionální nasazení slouží i tlačítka na tubusu těla mezi zoomovacím a zaostřovacím kroužkem, sloužící kupříkladu pro vyvolaní okamžité předem zafixované ohniskové vzdálenosti. Tvarovaná sluneční clona (LH914-01) je nyní opatřena zámkem s aretačním tlačítkem pro její uvolnění. Filtry se nasazují na přední část, která se neotáčí a má průměr 82mm. Přepínače na tubusu těla před límcem stativové objímky jsou čtyři. První udává volbu automatického zaostřování AF, nebo plně ručního MF. Pozice uprostřed MO značí automatickou volbu, avšak v případě nutnosti dovoluje zasáhnout ručně. Druhým přepínačem je limiter ostřící vzdálenosti, a to buď v režimu FULL, což je od minimální zaostřovací vzdálenosti 1,2m do nekonečna, nebo od 3m do nekončena. Výsledkem je ještě rychlejší zaostřování. Další přepínač je volba stabilizace, či její deaktivace v poloze OFF. OS poloha značí její aktivaci, a to ve dvou osách. Poloha 2 stabilizuje pouze vibrace v horizontální ose (vhodné na panning). Poslední přepínač slouží ke customizaci pomocí volitelného USB docku a dovoluje tak uživatelsky přizpůsobit chování objektivu přidružením parametrů do jednotlivých bank označených jako C1 a C2. Samozřejmostí je i možnost vše vypnout a používat výchozí tovární nastavení v poloze OFF. Výhodou tohoto řešení je pak okamžitý přístup k těmto konfiguracím pomocí přepínače přímo v terénu. Optika je rovněž opatřena nátěry odpuzující mastnotu a špínu, proto je případná údržba mnohem snazší. Celkově objektiv působí mechanicky bez zjevných nedostatků. Inovace je nebývale efektivní a nezbývá než za to výrobce pochválit.
Výkon autofokusu a stabilizace
Jak je zřejmé už z označení, výrobce do této novinky osadil nový ultrazvukový motor a v důsledku toho je ostření naprosto tiché a také dostatečně rychlé. Rychlost přeostření je parádních 0,1 sec, což zaručuje i vysoký podíl korektně zaostřených fotek při akčním sériovém snímání. Rychlost lze zefektivnit použitím limiteru od 3m do nekonečna, eventuelně změnou na Speed pomocí volitelného USB docku.
Pokud rychlost AF porovnáme s jednou tak dražším Nikkorem AF-S 70-200 mm f/2,8 E ED FL VR, tak cenově dražší konkurent je o něco rychlejší. Zkrátka někde ten cenový rozdíl musí být znát.
Konzistence při sériovém snímání je u tohoto modelu bezproblémová. Další věcí je stabilizace, u Sigma značena písmeny OS. Je velmi efektivní a prakticky potvrzuje deklaraci výrobce o její účinnosti až 4EV. Hlavní rival Tamron má stabilizaci u své G2 o trochu účinnější, ale i tak jde o super výsledek, který v praxi doceníte.
Optický výkon
Co každého zajímá a na co je každý zvědav, zda to několikaleté čekání na nový model stálo za to. A už dopředu mohu prohlásit, že stálo. Je zajímavé pozorovat nový trend napříč výrobci, jak některé své modely vyladili téměř k dokonalosti. A toto je jeden z nich. Každý objektiv má nějaký nedostatek, ale zde dochází prostor na kritiku, neboť optické prohřešky jsou v dané cenové relaci velmi malé, ale popořadě.
S rostoucím rozlišením snímačů se zvedají i nároky na optiku, proto není divu, že Sigma se snažila o představení mimořádně ostrého objektivu. Podařilo se jí to, dokonce v celém rozsahu ohnisek, už na clonu 2,8. Takto vyrovnaný výkon se u zoom objektivu v této cenové relaci často nevidí. Nejdříve jsem testováni provedl na 21 Mpx Nikonu D5 s plnoformátovým snímačem. Pokud se na to podíváme zevrubně, na 70 mm je centrální ostrost vynikající už na plně odcloněný objektiv při cloně 2,8, lehké zlepšení je na cloně 4, kde je i maximální ostrost vůbec. Rovněž kraje jsou perfektní, a to i na clonu 2,8. Při dalším zaclonění se ostrost středu i kraje nezvyšuje. Pro ilustraci o jak skvělý výkon jde, tak clona 2,8 je mírně ostřejší, než zacloněný objektiv na 5,6. Při 100 mm zjistíme stejný scénář, centrální ostrost už na cloně 2,8 je vynikající, s vrcholem na cloně 4 (subjektivně jde však o velmi malé rozdíly). Zde se clona 2,8 shoduje s clonou 5,6. Kraje oproti ohnisku 70 mm nepatrně klesají ostrostí, nicméně i tak jsou velmi působivé.
Ohnisko 135 mm je naprosto shodné jako ohnisko 100 mm. Zbytečně bych to opisoval. Je to jako bych nepohnul ani zoomem. Je to skoro až k nevíře, ale i na ohnisku panuje vzácná shoda s 100 mm a 135 mm. Opět vynikající centrální ostrost už na cloně 2,8, s vrcholem na cloně 4. Kraje jsou velmi dobré už na plnou díru a malé zlepšení je patrné na cloně 5,6, na které jsou kraje při 200 mm nejostřejší. Nevím, zda se zmiňovat o difrakci, která je patrná od clony 16 a vyloženě kresba měkne na cloně 22. Ale asi málokdo si bude kupovat objektiv s clonou 2,8, aby ho pak clonil na takové hodnoty. Takže to jen pro pořádek a kompletní informace o rozlišovacích schopnostech.
Prostě ostrost tohoto skla je působivá, není potřeba clonit vůbec, pokud to není váš záměr kvůli dostatečné hloubce ostrosti.
To se týká celého rozsahu ohniskových vzdáleností 70-200 mm. A je dost možné, že při cloně 4 budete editačně méně doostřovat než je vašim zvykem. Clona 2,8 v celém rozsahu se zvyšováním ohniska měkne plíživě a neznatelně. V případě náročnějších snímačů Full Frame Nikon D850 a crop Nikon D 7200 lze zpozorovat jisté rozdíly v ostrosti. Zkrátka s hustotou buněk rostou i nároky na optiku, není to ale nic znepokujícího. V případě velmi náročného snímače 24 Mpx DX D 7200 byl zřetelný rozdíl v ostrosti mezi clonou 2,8 a 4, kde na plnou díru byla patrnější o něco menší hranová ostrost. 
Clona 4 je však i na tomto snímači takřka bezchybná. V obrazových přílohách se můžete sami podívat na totožnou scénu oběma fotoaparáty. Výše popsané platí pro celý rozsah zoomu. Pro pořádek jsem provedl srovnání i s mnohonásobně dražší referencí Nikkor AF-S 180-400 mm f/4 E TC 1,4 FL ED VR na ohniscích 180mm a 200mm. Tento zoom byl však na shodných clonách 4 ostřejší. Nicméně v praxi asi těžko uvidíte rozdíl a Sigma 70-200 f/2,8 Sport při cloně 4 byla velmi blízko Nikonu, přitom je za zlomek pořizovací ceny. Co se týče vinětace.
VINĚTACE
Vinětací trpí víceméně každý objektiv, což zdůrazňuji v mých uživatelských testech. Na cloně 2,8 je za použití plnoformátového snímače vinětace patrná, prakticky mizí a je nerušivá na cloně 4. Editačně v postprocesu je možná náprava během pár vteřin, či pokud obtěžuje doporučuji zapnut korekci přímo ve fotoaparátu. Pokud použijeme crop fotoaparát, neboť objektiv je navržen pro obě platformy, tak vinětace není patrná, neboť se využívá jen centrální část.
CHROMATICKÁ ABERACE
Chromatické aberace jsou zřejmé jen v extrémních situacích, zde si dal výrobce záležet a museli byste se hodně snažit, aby v krajích kupříkladu větviček stromu nějaká byla. Stejně tak i chování v protisvětle je prosto prasátek závoje a ztráty kontrastu, opět pochvala.
BOKEH
Rovněž i bokeh je krásně krémově hladký a ať už za to může 11 lamelová clona nebo ne, výsledek je prostě parádní.
ZKRESLENÍ OBJEKTIVU A DALŠÍ VLASTNOSTI
Zkreslení objektivu je dáno konstrukcí a u zoomu je vždy nějakým způsobem viditelné. Zde však nebude nutné jej korigovat softwarově, ať už vzhledem k žánrovému zaměření a naměřeným hodnotám, aneb nepříjemné překvapení se nekoná. Na 70 mm jde do -1%, na dlouhém konci 200 mm do +1,6% poduškovitého zkreslení.
Objektiv při focení na minimální ostřící vzdálenost nezkracuje svoji ohniskovou vzdálenost, jako je tomu u staršího Nikkoru 70-200 mm f/2.8 VR II a Tamronu 70-200 mm f/2.8 G2.
I tuto vlastnost s povděkem kvituji zvláště při focení menších předmětů. Zkrátka ve své cenové třídě nelze mít k optickému výkonu jakékoliv výhrady a pochybuji, že cenově dražší konkurenti v tomto rozsahu budou výrazně lepší. Dost dobře si nedovedu u středního zoomu představit větší ostrost a také přenos jasu, kontrastu, opravdu zde jsme svědky špičkové úrovně výstupů. S ohledem na cenovou kategorii je optický poměr cena výkon velice příznivý.
FOTOGRAFIE V PLNÉM ROZLIŠENÍ
Nikon D7200
Nikon D5
ZÁVĚR
Nebudu skrývat nadšení z testování objektivu Sigma 70-200mm f/2,8 pro svůj vzácně vyrovnaný optický výkon na všech ohniskových vzdálenostech. Vyniká až fantastickou ostrostí, zvláště na cloně 4 v celém rozsahu si zaslouží to nejvyšší hodnocení. A navíc se stále pohybujeme v cenově relativně dostupné kategorii. Pokud nevadí větší váha, potřebujete tento rozsah a nejste ochotni dát jednou tolik za originál Nikkor AF-S 70-200 f/2.8 E FL VR, pak nemůžete udělat chybu s touto Sigmou. Důvodně se domnívám, že zde máme nového krále v rámci kategorie zoomů 70-200mm do 40 000 Kč. Jinak vynikající Tamron 70-200 f/2.8 G2 má v některých případech blízkého pozadí horší bokeh a více aberací. Rovněž zkracuje výrazně ohnisko na minimální ostřící vzdálenost. Ostrostí jsou na tom oba podobně. Pro Tamron je typická o rok delší záruka a o něco lepší stabilizace. Opticky, konstrukcí a customizací, spolu s rychlejším AF, vede nová Sigma. Pokud ve stejné cenové kategorii vezmu ceněného Nikkora 70-200 f/4 VR, pak pro tento model hovoří váha, rychlejší AF, ale ztrácí na světelnosti a maximální ostrosti, kdy na 200 mm při cloně 4 je ostřejší Sigma 70-200 f/2,8 Sport.
Recenzi společně s fotografiemi pro Vás připravil:
Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf
Sigma 70-200mm f/2.8 DG OS HSM Sports: Hodnocení produktu
Potěšilo nás:
- Špičková kresba na všech ohniscích
- Chování v protisvětle
- Spolehlivý AF (rychlost/přesnost)
- Možnost customizace AF i stabilizace
- Účinná stabilizace
- Arca Swiss kompatibilní
- Vynikající poměr kvalita / cena
Zasloužilo by vylepšení:
- Celková hmotnost
- Vinětace na FF
Klára Svěráková
tu „irisovou membránu“ bych rád někdy viděl… česky se tomu říká clona