CEWE FotolabJak už možná díky některému z našich starších článků víte, jeden z nejlepších českých skejťáků Maxim Habanec, obletěl při natáčení cestovně dokumentárního projektu Skate of Mind svět za 8 týdnů. S premiérou filmu objel několik českých a slovenských města a nyní je film konečně ke zhlédnutí také on-line. Při té příležitosti jsme Maxe o cestě a premiérách vyzpovídali.
Čau Maxi. Na cestě kolem světa jsi strávil asi 8 týdnů. Těšil ses domů?
No, asi to nebylo úplně tak, že bych se těšil domů, ale určitě jsem se těšil, až budu delší dobu na jednom místě. Za těch 8 týdnů jsme absolvovali hrozné množství letů a přesunů. Někam jsme přijeli vyčerpaní z dlouhého letu a časového posunu…a za chvíli jsme už zase balili a pokračovali dál. No a ve “volných” chvílích jsme se samozřejmě naplno věnovali natáčení.
Místo, kde jsme byli nejdéle bylo Bali. Tam jsme strávili asi 8 dní.
Do toho jsi ještě s poměrně hojnou frekvencí stíhal vydávat videa z cesty na Youtube. Jak se to dalo všechno zfázovat?
To bylo taky neskutečně vyčerpávající. Dávat maximum do toho, abychom do Skate of Mind pořídili ty nejlepší záběry a zároveň vymýšlet, čím plnit moje Youtube videa tak, aby byla zajímavá, ale zároveň neprozrazovala žádné zásadní informace z filmu (Skate of Mind). Do toho organizovat veškeré přesuny, ubytování, hlídat techniku…
Trpěl jsi časovými posuny?
Tak to byl úplný konec! Absolvovali jsme asi 3 menší časové posuny, se kterými jsme se rychle srovnali, ale třeba po takovém letu Los Angeles do Tokya, kdy člověk prodělá časový posun 16 hodin, jsem pomalu nevěděl, kdo jsem a co tam dělám (smích). A potom po návratu jsem měl ještě minimálně týden úplně rozhozený režim. Třeba ráno jsem se budil s hladem, že bych klidně rovnou snědl třeba celou pizzu a večer by mi klidně stačily corn flaky.
Jak jste zvládali takhle dlouhé odloučení s Natálkou? (přítelkyně)
On vlastně celý náš vztah je jedno velké odloučení. Hodně velkou část z roku trávím díky skateboardingu v zahraničí. A Natálka strávila půlku minulého roku na Taiwanu, kde studovala. Takže 8 týdnů pro nás bylo jak nic. Vlastně mi tenhle režim ve vztahu přijde dost osvěžující a myslím, že to oba vidíme stejně.
Řešili jste po cestě nějaké větší komplikace?
Vlastně se nám nic moc negativního nepřihodilo. Obzvlášť, pokud to porovnám s natáčením minulého dílu Skate of Mind, kdy nám v Taipei ukradli velkou část naší fototechniky. Potkalo nás ale pár menších, spíš úsměvných situací. Skejťák David Luu, který se k nám přidal v Japonsku a na Taiwanu, se třeba vyboural na motorce, protože si zapomněl sklopit stojan. Naštěstí se mu ale nic nestalo a stačilo zaplatit za opravu. Takže všechno dobře dopadlo a David se snad ponaučil, že jezdit do zatáčky na motorce s vysunutým stojanem není zrovna nejlepší nápad 🙂
Povedlo se vám natočit všechno, co si ve filmu chtěl?
Skoro. Mně se nepovedlo vrátit jeden trik, který jsem měl dopředu naplánovaný, ale co se týče lokací a aktivit, se vše vydařilo. Spíš jsme toho nakonec pořídili ještě víc, než jsme měli v plánu. Hodně jsem se bál, abych se v průběhu cesty nějak nezranil a nezkazilo to celý projekt. A to mi vycházelo až do posledního dne celé cesty v Dubai, kde jsem si vyhodil palec a narazil patu. Naštěstí ale nic dlouhodobého a natáčení to nijak nenarušilo.
Čím jste natáčeli?
Vzhledem k tomu, že jsme potřebovali cestovat co nejvíce na lehko, točíme bezzrcadlovkama LUMIX. Poslední Skate of Mind jsme natáčeli s LUMIX GH4. Tentokrát jsme od FOTOLAB měli dvě těla LUMIX GH5 s nativními objektivy Panasonic. Ten má oproti GH4 navíc ještě stabilizaci snímače, která se dá u nových modelů objektivů navíc kombinovat ještě s optickou stabilizací v objektivu. S tím jsme mohli natáčet třeba i za jízdy na skatu nebo z auta a ty záběry byly, jako bychom ten foťák měli na steadycamu nebo gimbalu. Je úžasný, že jsme byli schopni celý film natočit na techniku kterou jsme měli pouze na zádech. To je pro sportovní filmy jako je ten náš hrozně důležitý. Technika nesmí omezovat ale pouze sloužit. Z té flexibility a zároveň kvalitního výstupu byl nadšený dokonce i Flash (kameraman), který je zvyklý daleko na daleko dražší profi výbavu.
Jak jste po cestě zálohovali pořízené záběry?
Za celou cestu jsme pořídili nějakých 5 TB záběrů. A protože jsem paranoidní, těch 5 TB jsme zálohovali na čtyřikrát. Měli jsme s sebou na cestě 4 externí disky. Vždycky po objetí cca dvou zastávek, jsme všechny pořízené záběry nahráli na exterák a poslali poštou domů. Takhle jsme si to rozkouskovali a tím pádem jsme neměli nikdy všechny záběry na jednom místě.
Po návratu jsi pořádal premiéru filmu v několika městech. Jak se vydařily?
Bylo to skvělý, měli jsme premiéry v několika městech a všude bylo vyprodáno. V Praze bylo kolem tisíce lidí a při té příležitosti jsme ještě otevřeli skatepark na Pragovce který se jmenuje Maxspace. Ohlasy byly ještě lepší, než jsme vůbec kdy čekali. Věděli jsme, že posun oproti druhému dílu byl velký ale nečekal jsem, že se to tolik odrazí na reakci diváků. Nyní už máme za sebou i online premiéru a bylo neskutečný, kolik jsem dostal zpráv a reakcí od dalších lidí. Dá se říct, že to opravdu překonalo naše očekávaní.
Co říkáš na fotoknížku, kterou jsme sestavili z obrazů vytažených z filmu Skate of Mind?
Jsem z ní nadšenej! Hlavně mě příjemně překvapila celková kvalita provedení. Tisk je kvalitní a jak desky, tak použitý papír vypadají, že vydrží opravdu dlouho (pozn. redakce: jedná se o provedení digitální tisk s vysokým leskem).
Je neuvěřitelný, že je dnes technika na takové úrovni, že si můžete ze 4k videa v klidu vytáhnout fotku. Sice to není zrovna na velkoformátový tisk, ale v tomhle případě, kde jsme je použili do fotoknihy 30 x 30 cm (CEWE fotokniha XL), by mě ani nenapadlo, že to není fotka v plném rozlišení, ale obraz vytažený z videa.
CEWE fotoknihu sestavenou z obrazů vyňatých z filmu si můžete prohlédnout zdec:
Pár krátkých otázek závěrem:
V jaké ze zemí ses cítil nejvíc jako doma?
Tak to bude asi Bali. Jsou tam perfektní vlny na surfování, spousta skateparků, kaváren a člověk se kamkoliv dostane za chvíli na motorce.
Jaká kuchyně tě nejvíc baví?
Japonská! Sushi, rýže, ryby, UDON… To je moje.
Jaké místo ti přišlo civilizačně nejdál?
Uf, to je těžký… Samozřejmě asi New York. A pak Dubai – ten je jednoznačně nejrozvinutější, ale takovým směrem, který mě úplně nebaví. A pak určitě Taipei, kde se mi to líbí o dost víc, než třeba v Dubai.
V jaké zemi byl skateboarding nejrozšířenější?
No, rozhodně nejmíň rozšířený je v Japonsku. Což je celkem vtipný, protože právě tam se má skateboarding objevit na Olympiádě a Japonci byli ti, kdo to navrhli. No a nejvíc určitě v Los Angeles. To je taková mekka skateboardingu, vyrostla tam strašná spousta skateboardingových hvězd a už jen kvůli skateboardingu LA navštěvuje každý rok strašná spousta lidí.
Celý film Skate of Mind můžete zhlédnout zde:
Článek pro vás připravil: Adam Dobiáš
Klára Svěráková
Přidat komentář