Jaromír KadeřábekSony A7C se hrdě hlásí k prvenství z pohledu velikosti, kdy při uvedení na trh se stává jedním z nejmenších fotoaparátů s velkým full-frame snímačem. Velikostně a vůbec pojetím připomíná spíše modely se snímačem APS-C (největší podobnost se Sony A6600). Fotoaparát A7C je v mnoha aspektech podobný Sony A7 III. V čem musel výrobce u A7C přijít s kompromisy, kde jsou naopak jeho silné stránky shrnuje Jaromír Kadeřábek.
Na první pohled nejviditelnější výhodou Sony A7C je úžasná kompaktnost. Váhu pouhých 509 g překonává snad jen Canon EOS RP (recenze) v dané kategorii full-frame bezzrcadlovek (440 g) a Sigma FP. Dalším trumfem v rukávu u Sony A7C je stejně výkonný snímač jako má Sony A7 III (recenze).
Sony A7C je cílen spíše na ty, kteří touží po snadné mobilitě, jež se využije např. při dovolenkovém a rodinném fotografování. Dále má model ambice oslovit mladší tvůrce se zaměřením na video, případě kombinaci fota a videa.
Konstrukce a ovládání
Zřejmě nikdo nebude pochybovat o tom, že Sony u A7C právě nejvíce zapracovala na zmíněné velikosti a váze. Pro ilustraci, rozměry 124,0 x 71,1 x 59,7 mm a váha cca okolo 0,5 kg jsou vážně působivé parametry s ohledem na to, že přístroj obsahuje velký čip velikosti kinofilmového pole. Výhody kvalitativního dopadu na výslednou fotku jsou jasné a zde navíc při velmi kompaktních rozměrech. Pocit „lehkosti“ je ještě umocněn volitelným zoom setovým objektivem s rozsahem 28-60 mm f/4-5,6. Tento objektiv neoslní vysokou světelností, ale velkou univerzálností při co nejmenších rozměrech.
Opticky lze vystopovat u setového „mini“ zoomu kompromisy dané právě cenou a velikostí, nicméně na běžné turistické pojetí je to výborný nástroj. Ostatně tato kombinace mi dává velikostně smysl natolik, že zapomenu na kompakt, či mobil a budu si užívat výtečného obrazového výstupu. Tím jsem naznačil, komu je přístroj zejména určen. Všem, kdo touží po parádních kvalitních fotkách, při vědomí, že si toto kombo s objektivem strčí pohodlně do větší kapsy. Dále těm, kdo touží točit video, včetně vlogů a nebude při tom omezen půl hodinou záznamu. Nový dotykový displej na otočném kloubu k tomu přímo vybízí.
Dotykové funkce díky staršímu procesoru (stejný jako v A7 III) jsou stále tradičně omezené, včetně klasického menu, což je pro mne zklamaní s ohledem na podobně starý Sony A7SIII. Také rozlišení displeje 921 tisíc bodů při třech palcích v dnešní době moc inovativně nepůsobí a příliš nenadchne. Nespornou výhodou je však polohování pro vlogery, či focení selfie a jeho otočení při transportu tak, aby obrazovka směřovala k zadní části fotoaparátu. V podobném duchu působí i hledáček na boku přístroje, jako je tomu u Sony APS-C fotoaparátů.
Rozlišení hledáčku je stejné jako u A7 III a to 2,36 milionů bodů. Co je však horší je jeho zvětšení 0,59x. Pohled do hledáčku opravdu připomíná pohled do tunelu a přiznám se, že pro mne je sledování scény přes hledáček nekomfortní – nutno podotknout, že patřím k těm náročnějším uživatelům, tedy doporučuji řádně před zakoupením vyzkoušet na „vaše oko“. Na druhé straně se nepotvrdily původní informace, že by A7C neměl obsahovat EVF, takže hledáček horší, ale je.
Další kritiku, která je poplatná za malé rozměry je absence předního rolleru a AF joysticku, který postrádám. Pro výběr bodů jsem nakonec využíval čtyři směry na hlavním ovládacím kolečku. Tam mi chybí ono ergonomické vyvýšení, jako je tomu u ostatních „dospělých“ modelů. Při točení palcem je kolečko vcelku utopené a příliš dobře se mi neovládalo. Clonu jsem tedy měnil rovněž palcem pomocí zadního rolleru, který jde na můj vkus příliš lehce. Využít lze také ovládaní clony na příslušném objektivu. Zkrátka a dobře, nějak jsem si to překonfiguroval do své ovladatelné podoby. Vše naštěstí lze přizpůsobit, dle každého uživatele.
Vlastní tlačítka pro přizpůsobení svého ovládání kvůli velikosti opět chybí. Ale jak zmiňuji, možnosti přizpůsobení tlačítek jsou i tak dost bohaté. Sony A7C má na horní straně vyloženě vyhrazené tlačítko pro nahrávání videa a dává tak jasně najevo, kterým směrem se ubírá inovace. Video u tohoto modelu, podobně jako je tomu u A7S III není omezeno půl hodinou.
Naštěstí ústupky nepostihlo kolečko pro ovládaní expozice, a co hlavně, tak do Sony A7C se vešla i klasická velká Z baterie, která lze nabíjet přes USB Type-C a zajišťuje velkou výdrž. CIPA uvádí 740 snímků na jedno nabití přes zadní displej a 680 snímků přes hledáček. Z praxe je jasné, že při reálném focení je to mnohem více.
Velmi pozitivně beru i fakt, že při velmi kompaktních rozměrech zůstala zachována stabilizace čipu (nové konstrukce) v pěti osách a účinností 5EV. Fajn vylepšením je konečně možnost volby barvy ostřícího bodu. Slot na paměťové karty typu SD UHS II je umístěn tentokrát na levé straně a je pouze jeden.
Co se týče konektivity, tak Sony A7C osahuje vše podstatné, včetně technologie Wi-Fi pro propojení smartfonu nebo tabletu pro přenášení fotografií a videí, či ovládaní na dálku.
Z pohledu konstrukce, tak o kvalitě nepochybuji – velký podíl vysoce odolné hořčíkové slitiny, konstrukce utěsněná proti vlhkosti a prachu, slibují zvýšenou odolnost při náročnějším nasazení. Celkově je kompaktní tělo A7C vyrobeno velmi kvalitně a řemeslně přesně, působí i přes relativně nízkou váhu dostatečně robustně. Vím, že je to subjektivní, ale kombinace černostříbné je vyloženě krásná a na dovolenkové turistice by se vyjímala.
Přiznám se, že jsem před testem pohlížel na tento model na jednu stranu vcelku skepticky, hlavně při spojení s velkým objektivem, což se potvrdilo hned, co jsem na tohoto prcka přicvakl svoji 400 f/2.8 GM. Je zkrátka nadmíru jasné, že Sony A7C nebude využívat fotograf pro focení profi sportu, či ortodoxní wildlife fotografii. Bohužel mezi gripem a koncem buclatého teleobjektivu nebylo moc místa na jistý a pevný úchop a s rukavicí tam už snad prsty ani nedostanu. Na druhé straně výsledné fotografie této kombinace dávají na tento handicap brzy zapomenout. Logicky je zacíleno na jiného zákazníka. Úplně jiná situace byla u kratších ohnisek, kdy jsem preferoval komponování přes otočný displej na kloubu. To je přesně ta parketa, kde Sony A7C exceluje. Při focení makra z všelijakých myslitelných úhlů jsem byl vyloženě nadšený. Některé fotografie bych nebyl schopen přes hledáček, či pouze výklopný displej ani pořídit. Těžko se toto nadšení popisuje, ale na takové focení si dovedu reálně přestavit, že bych si Sony A7C pořídil jako separátní fotoaparát. Díky rozměrům se dostanu mnohem níže k zemi a polohovatelný displej si natočím do jakékoliv pozice a to i na výšku. Přál bych si, aby firma Sony pokračovala dále v tomto trendu uchycení displeje.
Autofokus a rychlost
Fotoaparát SONY A7C nabízí velmi podobný AF jako Sony A7 III. Celkem 693 bodů automatického ostření s fázovou detekcí pokrývá přibližně 93% plochy obrazu a zajištuje tak kompoziční tvůrčí svobodu. Rovněž disponuje 425 body detekce kontrastu, které fungují až do – 4EV při slabém osvětlení. I když nemá Sony A7C samostatný AF joystick, tak inteligentní sledování v reálném čase funguje natolik spolehlivě, že někoho to tolik mrzet ani nebude. Dokonale zaostřené oči lidí, či zvířecích mazlíčků je tradiční silnou stránkou fotoaparátů Sony – výborné jak v oblasti fotografie, tak videa.
Co se týče rychlosti souvislé série snímků opět panuje shoda s A7 III. Rychlost je až 10sn./s se sledováním AF/AE a až 8 sn./s v režimu živého náhledu. Podporováno je samozřejmě i nehlučné fotografování rychlostí až 10 sn./.s se sledováním AF/AE. Vzhledem k zaměření přístroje mi to přijde dostatečné.
Podtrženo sečteno Sony A7C celkově ostří o něco lépe, než nejbližší firemní rival Sony A7 III. Trochu mě iritoval poněkud houbovitý stisk spouště, který se naštěstí nijak negativně neprojevuje na skvělé konečné výtěžnosti ostrých fotek. Kromě spolehlivějšího automatického ostření potěší také větší buffer oproti A7 III, až na 115 komprimovaných snímků Raw nebo 223 souborů Jpg. Samozřejmostí je i dotykové ostření přes displej. Osobně jsem měl pocit i menšího blackoutu při sériovým snímání a o něco rychlejšího ukládání snímků na kartu. Celkově jsem byl s automatickým ostřením na danou třídu velmi spokojen.
Obrazový výkon
Co se týče obrazového výstupu, tak veškeré parametry jsou shodné s modelem Sony A7 III a nebudu se zbytečně opakovat. Obrazový výstup je totiž na stejně parádní úrovni jako u tohoto modelu, který jsem nedávno testoval a test si můžete přečíst zde v recenzi. Jen obtížně bych hledal nějaké enormní obrazové rozdíly. Vůbec celkové parametry těchto modelů jsou velmi podobné.
Závěr
Závěrem bych chtěl říct, že s takto kompaktním full-framem budou spokojení všichni vyznavači malých rozměrů fotoaparátu, ovšem s nekompromisním obrazovým výstupem. Rovněž ten, kdo bude chtít od APS-C malých snímačů (řada A6000) pohodlně přejít k výhodám velkého čipu, tak nebude mít absolutně žádný problém. Ovládání i velikost je podobná, ale kromě menšího šumu si budou libovat v kloubovém otočném displeji a časově neomezenému videu. To všechno je navíc zabaleno do malého, ale odolného robustního a pěkně provedeného těla.
Kromě několika čistě subjektivních připomínek mám osobně jedinou velkou připomínku. A tou je relativně vysoko nastavená startovací cena. Pokud by byla Sony A7C o 10 ticíc levnější (ke dni sepsání recenze MOC za tělo je 56 990 Kč), stavělo by to tento model do úplně jiného světla. Nebo za tuto cenu již s novým procesorem s plně dotykovým novým menu, jako jsme viděli u A7S III. Zda jsou potencionální zákazníci ochotni za benefit malých rozměrů zaplatit takovou částku nechám na zhodnocení každého z nich. Nejbližší konkurent z vlastní stáje je stále oblíbený univerzální Sony A7 III, který nabízí podobné parametry, klasické rozměry, ovládaní a možnost přídavného vertikálního gripu. I přes výhrady vůči ceně jde o bezesporu kvalitní výrobek, který jsem si v kombinaci s menším objektivem díky celkovému odlišnému pojetí dokonale užil.
Recenzi pro vás připravil:
Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf
Sony A7C: HODNOCENÍ PRODUKTU
Potěšilo nás:
- Výborná obrazová kvalita 24 Mpx čipu
- Nízký šum
- Vylepšené kvalitní automatické ostření
- Malé rozměry a váha
- Dobrá výdrž baterie
- Časově neomezené video
- Otočný kloubový displej
- Barevná volba ostřícího bodu
Zasloužilo by vylepšení:
- Starší struktura menu
- Pouze jeden slot SD
- Omezené dotykové funkce
- Absence nabíječky v balení
- Některé ergonomické ústupky s ohledem na velikost
- Málo vyloženě kompaktních objektivů
- Malé rozlišení displeje a hledáčku s malým zvětšením
- Vyšší pořizovací cena při uvedení na trh
Klára Svěráková
Dobrý den, škoda, že není téměř žádné info o videu, tedy kromě toho, že není omezeno časem (když už je to tedy přístroj zaměřený pro ty vlogaře). Nebo proč není ani jedna fotka z objektivu, který se k tomu nabízí? Nechápu.
Dobrý den Michale, o videu se zminuji. Přístroj je stále klasifikován primárně jako fotoaparát. Video není časově omezeno, ale osobně jsem spíše fotograf.Co se týče objektivu, také jsem měl představu testu v setu, ale bohužel to v době testu byla horká novinka, nebyl ještě k dispozici.Byl jsem vůbec jeden z prvních, kdo měl přistroj na krátkou chvili k testu.