Sony Alpha A9 vs A9II: SROVNÁVACÍ RECENZE

V roce 2017 Sony představilo svoji vlajkovou loď v oblasti profesionálních bezzrcadlovek – model Sony A9. Na rozdíl od své základní varianty řady 7 v několika generacích a specifických profesionálních modelech 7R s vysokým rozlišením, resp. 7S pro video tvůrce, šlo o úplně jiné zaměření. Tato řada začínající číslicí 9 má ambice zaujmout především fotografy z oblasti sportu, zvířat, svateb a reportážního akčního focení.

Sony A9 se vyznačuje bleskovým ostřením, má dva sloty na paměťové karty, odolné tělo a přelomové sériové snímání 20 sn. za sekundu (včetně autofokusu). Rovněž nový CMOS senzor o velikosti plného kinofilmového pole obohacený o zabudovanou stabilizaci je velkým lákadlem. Nyní se píše rok 2020 a tato vlajková loď byla v roce 2019 nahrazena (resp. prozatím doplněna – první generace se stále prodává) fotoaparátem novým s označením Sony A9 II.

Mohlo by se zdát, že dnes již bude starší model mimo hledáček zájmu, ale opak je pravdou. Téhož roku před oznámením nového modelu, totiž původní A9 dostala pomocí nového firmware 5.0 celkem 20 nových funkcí a následným FW 6.0 se výkonově velmi přibližuje novému modelu Sony A9 II. Pro stávající majitele A9 to znamená, že po aktualizaci takového rozsahu mají najednou k dispozici zcela odlišný a mnohem lepší fotoaparát než v době svého přestavení. Nebudu dopodrobna vypisovat všechny nové funkce, ale navýšení rychlosti AF a schopnosti sledovat objekt při 20 sn. za sek. v reálném čase, a to bez blackoutu, je dosti působivé. Stejně tak jako poprvé použitá integrace zaostřování na lidské i zvířecí oko. To vše už má samozřejmě novější A9 II v základu.

Níže se podrobněji rozepisuji o rozdílech mezi Sony A9 a A9 II v praxi. Původní A9 šla o třetinu s cenou dolů. Věřím, že níže uvedené zhodnocení obou přístrojů může mnohým napovědět, zda stojí za to si za nový model připlatit.

Mechanické provedení, manipulace a ovládání

Oproti starší sedmičkové řadě došlo ergonomicky k obrovskému posunu, kromě voliče režimu snímání a ostření zde najdeme i AF joystick pro výběr ostřících bodů. Mechanicky je kompaktní A9 zpracována velice precizně. Vzhledem k velikosti chybí stavový displej a ovládací prvky jsou poměrně nahuštěny k sobě. To je daň za malé rozměry, které markantně vyniknou ve srovnání s top modely ostatních výrobců. Pro někoho výhoda, pro někoho nevýhoda. I v odborných kruzích na toto řešení nepanuje jednotný názor a sám bych to klasifikoval do oblasti osobních preferencí daného uživatele. Po náležitém zkoumání, i přes firemní specifikace ohledně odolnosti proti prachu a stékající vodě, překvapí absence jakéhokoliv gumového těsnění dvířek karet a jiných přípojných konektorů. Sám jsem s A9 fotil v chumelenici i dešti a nic nenapovídalo tomu, že by měl být nějaký problém. Ovšem vystavovat fotoaparát dlouhou dobu prudkému bouřkovému lijáku se mi ovšem nechtělo. A tím se dostáváme k jednotlivým rozdílům mezi modely.

Nová A9 II má nejen daleko větší a pohodlnější grip, ale vylepšení doznaly i ostatní ovládací prvky. Nyní mají lepší uživatelskou odezvu, jsou větší, což umožňuje i bezproblémové ovládání v rukavicích. Rovněž ovládací roller pro korekci expozice má nyní aretaci proti náhodnému otočení. Ale co je hlavní, veškerá přípojná místa (včetně šachty pro karty) mají nyní gumová těsnění, a i ze schématu je patrná snaha ze strany Sony vyrobit ještě odolnější fotoaparát než byla původní A9. Po aktualizaci FW A9 má konečně možnost volby barvy zaostřovacího bodu. Nová A9 II dostala tuto vychytávku rovnou. Celkově jsou si oba foťáky ovládáním hodně podobné, tedy prakticky identické. Drobná změna rozměrů a ergonomie u A9 II dělá divy a mohu nyní zodpovědně říci, že tento fotoaparát se drží naprosto skvěle, což se o původní A9 tak úplně říci nedá, přestože rozložení ovládacích prvků je shodné. Váhově pár gramů nehraje roli. Shodné je i mnoho klíčových parametrů, jako je 24,2 Mpx skládaný snímač při rozsahu ISO 100-51200 s možností rozšíření až na 204800. Shodná je i extrémní rychlost 20 snímků za sekundu se sledováním AF/AE bez blackoutu. Elektronická závěrka obou modelů podporuje čas až 1/32000, to vyřeší problémy za použití vysoce světelných objektivů během slunečných dnů, nebo nebude problém zmrazit jakoukoliv akci. Parádní na tom je, že oba modely při takto extrémní rychlosti podporují i naprosto bezhlučný režim! Oba mají shodně 693 bodů AF s detekcí fáze a 425 kontrastu ( A9 to dostala po aktualizaci FW). Výpočty AF jsou prováděny 60x za sekundu. Sledování a AF v reálném čase pro lidské a zvířecí oko mají oba. Shodný je i zadní výklopný displej s uhlopříčkou 3 palce a rozlišením 1,44 Mpx s citlivostí na dotyk. Zde si dovolím poznámku, že dotykové ovládání je omezeno na zaostření a zvětšení, což je oproti plné ovladatelnosti konkurence opravdu mizerné a stálo by za to, aby se tento přístup přehodnotil. Konkurence je v tomto ohledu dále. Stejně omezené jsou i obrazové profily pro video a Sony dává jasně najevo, že tyto modely jsou stvořeny primárně pro akční profesionální focení a pro video budou na trhu jistě lepší přístroje. Hledáček má rozlišení 3,69 Mpx bodů se zvětšením 0,78x a obnovovací frekvencí 120 Hz. Hledáček je velký jasný a v praxi jsem nenarazil na jakýkoliv náznak zpomalení. Rychlostní parametry obou přístrojů jsou neuvěřitelně nadčasové a vymykají se tomu, co nabízí konkurence. Oba umožňují do bufferu uložit cca 250 snímků v RAW.

Rychlost uvolňování vyrovnávací paměti je u modelu A9 II o třetinu rychlejší než u A9. Nejrychlejší SD karta na trhu u A9 využívá slot 1, který je rychlejší než slot 2. Model A9 II má rychlejší sloty oba (podporují UHS II). Tuto podporu má A9 pouze u jednoho slotu. Oba modely používají shodně SD karty. I zde bych si dovolil poznámku, že firma, která nabízí ty nejnovější a nejrychlejší standardy XQD a CFexpress, které jsou rychlostně jinde než nejrychlejší SD, používá ty nejméně rychlá a nejméně spolehlivá paměťová média. Výjimku ve spolehlivosti v SD kartách jsou firemní Touch z jednoho kusu odolného materiálu. Stejná je i nadprůměrně vysoká odolnost mechanické závěrky testovaná až na 500000 cyklů. Rozdíl je, že rychlost mechanické závěrky u A9 činí 5 snímků za sekundu. Kdežto A9 II se může pochlubit dvojnásobným výkonem v podobě 10 snímků za vteřinu. Společnost Sony uvedla, že mechanismus závěrky u nového modelu byl přepracován. Má vnitřní strukturu tlumiče, která snižuje vibrace a hluk závěrky. S tímto přímo souvisí fakt, že u původní A9 chyběl režim fotografování proti blikání, který umožňuje fotoaparátu detekovat a upravovat expozici, když jsou ve scéně přítomny zářivky. Model A9 II tuto funkci má, ale bohužel nefunguje ve videu a také za použití elektronické závěrky. Další malý rozdíl je u vnitřní stabilizace. Oba fotoaparáty mají stabilizaci čipu v pěti osách. Model A9 má výkon až +5 EV, A9 II až +5,5 EV, což je velmi malé vylepšení v reálném světě, ale i mírné zlepšení se počítá. Sony naslouchalo profesionálům a A9 II získala novou možnost hlasové poznámky. Fotožurnalisti ocení jistě rychlejší bezdrátovou síť, která u A9 II podporuje 5 Ghz místo 2,4 Ghz u A9. I port USB je nyní u A9 II typu C. Ostatní přenos dat je u A9 II vylepšen, ačkoliv zmíněné ocení pouze ti, kdo se focením živí. To jsou zhruba ty nejzákladnější rozdíly mezi oběma modely. Pro běžného zapáleného amatéra rozdíly budou prakticky nepodstatné. Pro toho, komu je focení denním chlebem bude důvod k upgrade dávat větší smysl.

Výkon automatického ostření a obrazová kvalita

Co se týče automatického ostření obou modelů, tak až na rychlost mechanické závěrky, což už jsem zmiňoval, jsou veškeré papírové specifikace a vůbec možnosti totožné. A praxe to jen potvrzuje. Několik měsíců jsem fotil na oba fotoaparáty a rozdíly se hledají opravdu těžce. Pocitově mi akorát v režimu ostření na oko a detekce obličeje vycházelo, že přeci jen novější a 9 II dokáže objekt nepatrně rychleji detekovat, ale podotýkám, že jde o nuance. Nebudu bezhlavě opisovat manuál, neboť možnosti nastavení a sledování jsou opravdu velmi bohaté a každý si vybere to své pro ty nejlepší výsledky. Nemám nejmenší pochyb, že u obou fotoaparátů jde o jeden z nejlepších AF na této planetě, ne-li vůbec ten nejlepší.

Ať už fotíte přes hledáček nebo displej v režimu LV, tak jde vždy o jisté a rychlé reakce, navíc v kombinaci s neuvěřitelnou kadencí 20 snímků za sekundu bez výpadku. Tím je zajištěna vysoká výtěžnost snímků v sérii. Tedy ne, že bych nikdy neudělal rozmazanou, či nezaostřenou fotku, ale vždy jsem z každé situace vytěžil maximální počet ostrých fotek. Ostření je nejen rychlé a hodící se pro akční focení, ale je také velice přesné. Z automatického ostření jsem byl opravdu nadšený a je jasné, že v oblasti bezzrcadel nic lepšího zatím neexistuje. Bezzrcadlovky mají však jednu obecnou nevýhodu (kromě logicky větší spotřeby energie), kterou je pomalejší celkový náběh samotného fotoaparátu a probouzení ze spánku. V této disciplíně stále ještě kralují klasické zrcadlovky, které však mají rezervy zase v jiných oblastech. Co se týče reakcí měl jsem pocitově lepší pocit z nové A9 II, ale jde o tak drobné rozdíly, že pro většinu uživatelů nebudou hrát vůbec žádnou roli. Co se týče výkonu obrazového, tak snímač se stejným rozlišením, a patrně i stejného typu, předvádí velmi obdobné výsledky. Dle laboratorního měření by novější model měl mít lepší podání barev a vetší dynamický rozsah.

Naopak by si měl pohoršit v šumu. Provedl jsem několik zkoušek, včetně odchylek v různých barevných profilech. Zodpovědně mohu prohlásit, že celé barevné spektrum je zobrazeno téměř identicky, není nic, co by vůbec stálo za to zmiňovat. Rovněž i pleťová barva je vykreslena velmi podobně. Stejně tak šum a výkon ISO je prakticky shodný. Pokud má mít novější model dle měření větší šum, tak v praxi je rozdíl opět neznatelný a neviděl jsem nic, co by stálo za to, abych to vůbec zmiňoval. Co se týče obrazu, tak 24 Mpx je ideální kompromis mezi podáním detailů a množství šumu na vysoké ISO. Oproti top modelům konkurenčních 20Mpx kolegů skutečně vykazuje cca o 1 EV větší množství šumu, ale ruku v ruce s tím zobrazuje mnohem víc detailů a prokazatelně má o něco větší možnosti ořezu. Obecně i tak jde v případě A9 a A9 II o jedny z nejlepších výsledků ISO obecně.

Veškeré srovnání platí pro oba přístroje s poslední verzí FW. To je zvláště důležité, protože A9 s FW, se kterým byla představena, ujíždí na falešných barvách a ani pleťovka nebyla vykreslena moc realisticky. Na tomto neduhu, kterým byla firma pověstná, však dost zapracovali a výsledky jsou už opravdu dobré. Tím jsem chtěl jen poukázat na to, jak velkého zlepšení A9 díky FW doznala a prakticky se dostala na stejnou úroveň jako nový model A9 II. Fotky jsou pěkně ostře vykresleny. Barevná teplota na automatiku mi přijde o fous v chladnějších odstínech, ale vše jde nastavit, či dodatečně upravit v RAW dle svých osobních preferencí. Jinak fotky mají s kvalitní optikou fantastické detaily a jsou precizně ostré – to platí pro oba modely.

Závěrečné hodnocení produktu

Oba modely představují absolutní špičku v oblasti automatického ostření. Potěšila mne i reálná praktická výdrž baterie na jedno nabití, běžně okolo 2000 fotek. V případě použití gripu zvládne i opravdu náročné celodenní focení a stírá tak hlavní nevýhody bezzrcadlovek obecně. Obrazově i výkonnostně jsou si oba modely dost podobné. Vyplatí se tedy si připlatit za novější a o třetinu dražší A9 II? Pokud fotíte v častých rozmarech počasí, či náročném prašném prostředí, potom má investice smysl. Také se vyplatí těm, kteří si stěžovali na ergonomii Sony fotoaparátů. Při téměř shodných rozměrech a váze, novější A9 II padne do ruky mnohem lépe, alespoň do té mužské. Může se stát, že ženy to budou vnímat přesně obráceně a budou preferovat raději původní A9 s ne tak výrazným gripem. Profesionál, který fotí často při umělém osvětlení s mechanickou závěrkou, jednoznačně zvolí raději nový model. Dále A9 II budou preferovat ti, kteří fotí na oba sloty zároveň, a navíc odesílají svá data bezprostředně po vyfocení do nějaké redakce, agentury apod. Díky mnohem rychlejším přenosům fotografií nebudou limitováni. Pokud jste se v seznamu nenašli, pak můžete s klidem ušetřit a užít si původní A9. I po dvou letech na trhu, díky aktualizaci FW předvádí takový výkon, který se velmi přibližuje novému nástupci. Pokud nedoceníte vylepšení zejména zacílené na profesionály, bude pro vás výkon prakticky totožný. Za ušetřené peníze si můžete koupit nějakou tu optiku. Na druhé straně, pokud kvitujete, že výborné se stalo ještě lepším a chcete mít do budoucna zajištěnou novou budoucí aktualizaci FW, je velká pravděpodobnost, že ji dostane právě novější A9 II a opět se posune výkon poplatný aktuální době. Těm všem maximalistům radím nelitujte peněz vezměte A9 II. Sice v tuto chvíli nedostanete o moc víc než nabízí A9, ale každopádně máte zajištěn update budoucnosti.

Hodnocení Sony A9

Obrazová kvalita / snímač: 10
Rychlost: 9,5
Video: 8
Konstrukce: 7
Další výbava a funkce: 7
Poměr výkon / cena: 9,5
– max. známka: 10

Výsledná známka: 8,5

ZOBRAZIT NA E-SHOPU

Hodnocení Sony A9 II

Obrazová kvalita / snímač: 10
Rychlost: 10
Video: 8
Konstrukce: 8,5
Další výbava a funkce: 8,5
Poměr výkon / cena: 8
– max. známka: 10

Výsledná známka: 8,8

ZOBRAZIT NA E-SHOPU

Recenzi pro vás připravil:
Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf