Svatební den je velmi důležitý moment v životě ženy a muže. Často se říká, že je to ten nejkrásnější den. A tak musíme k fotografování svatby přistupovat. Jsou dvě jistoty, o kterých se na svatbě prostě nikdy nediskutuje. Za prvé, dnes je ten nejdůležitější den (že za týden fotíte další svatbu opravdu nikoho nezajímá). Za druhé, nevěsta je královna a kolem ní se všechno točí.
To ona je středem pozornosti, ona je nejúžasnější, nejkrásnější a všichni dnes udělají všechno, aby byla i ta nejspokojenější. Úkol svatebního fotografa je tak vlastně docela prostý, nasnímat ty nejlepší fotky, zachytit atmosféru, radost, krásu i dojetí. Tak, aby se při prohlížení svatební fotoknihy usmívala nevěsta i ženich, svědci i kamarádi. Tak, aby rodičům a babičkám zvlhly oči. Říká se, že nejlepším honorářem svatebního fotografa je ono tiché „aaaach“, které se mimoděk ozve při otočení další stránky ve fotoknize.
Nepodceňte přípravu na den D
Není lepší začátek než informativní schůzka. Vypadá to jako samozřejmost a při smluvním focení to snad ani jinak nejde. Při focení v rodině je to ale ta první věc, která se vynechá. Vždyť se přece známe, a navíc na to nemáme čas… Osobně na schůzce trvám vždy a radím vám stejný postup.
Řeknete si, co nevěsta očekává, kde se jednotlivé části svatebního dne odehrají, jaký je časový plán atd. Máte, cennou možnost, říct svůj názor a aspoň trochu usměrnit průběh akce z pohledu fotografa. Druhá důležitá věc je obhlídka míst, kde bude svatba probíhat. Když se jedná o pro mě novou lokalitu (úřad, kostel, sál, zámek, louku či zahradu), vždy si na takové místo udělám výlet. Všechno si omrknu a udělám pár fotek, to abych věděl, co mě čeká, jaké jsou světelné poměry v kritické denní době. Mohu si tak dopředu rozmyslet záběry, úhly snímání a celé kompozice.
Komunikace se svatebčany je základ
V případě, že fotografujeme svatby „na zakázku“ je komunikace se zákazníkem základem úspěšného obchodního vztahu. Domluvte si začátek a konec celé akce, místo srazu a samozřejmě cenu. V případě rezervace termínu zvažte zálohu, včetně storno poplatku. Ideálně sepište jednoduchou smlouvu. Snažte se vyjasnit jak samotné fotografování, tak další možné služby, retuše, fotokoutek, ale také dopravu, stravování apod.
Čtěte také na blogu: Jak vybrat svatebního fotografa
Vždy se snažím předložit nějaké ukázky vlastní práce, abychom se vzájemně ujistili, že právě můj styl zákazníkům vyhovuje. Naslouchejte! Většinu důležitých informací na sebe každý řekne sám, často aniž by o tom sám věděl. Budete tak mít spoustu podnětů, které úspěšně využijete. Navíc je vaše setkání první krokem k vzájemnému poznání a pokud si budete sympatičtí, bude vše jednodušší. A pokud si nesednete, ukáže se to hned a ušetříte si čas a nervy. Platí to pro obě strany. Kdo by chtěl na svatbě nějaké problémy, že?
Organizace svatebního dne – podrobně plánujte
Nejraději mám takové focení, kde jsem ve svatebním kolotoči celý den. Naberu atmosféru, poznám aktéry „v hlavních rolích“, pochopím rodinné vztahy a vazby. Rád se účastním ranních příprav, česání a líčení nevěsty, stejně jako oblékání ženicha. Ano, znamená to být na place od ranních hodin a přejíždět mezi domácnostmi budoucích novomanželů, ale stanu se tak organickou součástí všeho toho dění.
Pokaždé, když vidím přerod ztřeštěné holky v tričku One Direction v nevěstu v bílé krajce, tatínka od první ranní štamprličky slivovice po dojatého pána v elegantním obleku a ženicha od prvního pokusu uvázat motýlka, po náruživý tanec na parketu plném šťastných lidí. Uvědomím si, jaké mám vlastně štěstí a jakou mám krásnou práci. Samozřejmě, že se celý den střídavě čeká, pak zase nestíhá a znovu dokola.
Čím propracovanější máte plán, tím spíš ho někdo, nebo něco, změní, ale takový je prostě život. Buďte na to připraveni a nenechte se rozhodit neočekávanými změnami plánu. S focením většinou končím v průběhu večerní zábavy, vždy o něco později, než jsem si myslel. Teď už jen cesta domů a zítra se vrhnu na fotky. Práci se snažím odevzdat do cca 14 dní.
Vidět a nebýt viděn
Neplatí to samozřejmě doslova, mám tím namysli být ve střehu, ale nebýt středem pozornosti. První předpoklad je neupozorňovat na sebe oblečením ani chováním. Na jedné svatbě, kde jsem fotil jako hlavní fotograf byl ještě jeden strejda, amatérský fotograf, kterému bohužel dovolili fotit.
Upozornili mě sice dopředu, ale že to bude bodrý, hlasitý strýc v křiklavě oranžové košili, s červenou, tenisovou čelenkou na hlavě a se superschopností vždy se vám doslova nacpat do záběru, mě nenapadlo ani v nejhorším snu. Byl to jeden z nejlepších tréninků asertivity, co jsem kdy zažil. Druhý předpoklad je mít fotoaparát stále připravený a snažit se být tam, kde se něco děje. A pokud je zrovna klid, hledejte si detaily, případně foťte děti, ty vždycky něco vymyslí.
Snažte se být u dění již od rána
Ráno je to na vás, není žádné jasné pravidlo, co by na fotkách mělo či nemělo být. Při obřadu je to přesně opačně, jsou jasně dané momenty a situace, které musíte zvládnout zachytit. Jednoduše je možné nemít ve fotoknize detail botiček nevěsty, ale nesmí tam chybět polibek. A odpoledne je pak prostor pro focení podle vašich představ.
Dnes fotografuji plnoformátovým přístrojem s převážně pevnými skly, nejčastěji používám ohniska 20 mm, 35 mm a 58 mm. Vždy střídám záběry podle klasického reportérského zaklínadla celek, polocelek, detail. Hodně se pohybuji dopředu a dozadu prostorem, možná jste slyšeli poznámku, že nejlepší zoom jsou nohy, věřte že já se podle toho řídím.
Čtěte také na blogu: CROP FAKTOR – omyly a skutečnost
I při tvorbě alba nebo fotoknihy se snažím střídat portréty a figury, detaily s celkovými záběry, obličeje a postavy s výzdobou a makro záběry. Mějte na paměti, že nevěsta je ten nejdůležitější člověk na svatbě. Nevěsta je královna. Foťte vždycky ze strany od nevěsty. Při obřadu na úřadu, v kostele, stejně jako při krájení dortu na svatební hostině.
Nezapomeňte na větší či menší skupinky, a hlavně velkou skupinovou fotku všech aktérů a hostů. Tu nikdy nefoťte zblízka širokoúhlým objektivem. Lepší je zvolit základní objektiv a dostatečný odstup nebo nadhled. Pokud je to možné využijte např. schody nebo terénní vlnu. Předejdete tak zkreslení postav na okrajích snímku. Vždy se snažte v pravý čas maximálně upoutat pozornost a pořiďte raději více záběrů.
Při portrétech si hlídejte světlo
A teď královská disciplína. Portréty jsou ty pomyslné třešničky na fotografickém dortu. Je to ten moment, kdy se můžete realizovat. Využijte příležitost a udělejte krásné, lichotivé fotografie. Použijte tzv. portrétní objektiv, pevné sklo, krátký světelný teleobjektiv od cca 85 mm do 105 mm s vysokou světelností.
Nejlepší portréty jsem vždy pořídil těmito objektivy: 85 mm F1,8, 58 mm F1,4 nebo 105 mm F1,4 na těle plnoformátového fotoaparátu.
Pracujte s minimální hloubkou ostrosti, tj. na nejmenší dostupné clonové číslo, věnujte pozornost vzdálenosti od modelu i modelu od pozadí, které pečlivě vybírejte. Dejte tomu čas, mluvte, vtipkujte a snažte se aktéry dostat do klidu a pohody. Vrátí se vám to na výrazu. Pokud je to jenom trochu možné, zvolte vhodnou denní dobu, pochopitelně kvůli světlu. Toto je ale dost často trošku marný boj.
Čtěte také na blogu: Jak na svatební portréty
Často má šťastná dvojice portrétní focení naplánováno na dobu kolem 14:00 hod. Což v červnu není úplně ideální. Vyřešte to protisvětlem a použijte blesk, nebo zapojte do akce asistenta s odraznou deskou. Používám cca 1 metr velkou, kruhovou, skládací odraznou desku, se stříbrno zlatým povrchem zvaným Fire. Kombinace stříbrných a zlatých proužků poskytuje o něco teplejší, velmi příjemné světlo.
K asistenci obvykle přesvědčím řidiče novomanželů. S tím souvisí ještě jedna rada, snažte se minimalizovat počet lidí „na place“. Je to váš čas, příbuzní s mobilními telefony se mohou realizovat zase po návratu z portrétního focení.
Detailů není nikdy dost
Jak se říká, krása je ukrytá v detailu. A taky se říká, že fascinující detaily jsou úplně všude, stačí se pozorně dívat. Vždy nosím v brašně makro objektiv 60 mm F2,8 G, který umožňuje pořizovat detaily v měřítku 1:1. Jednoduše tak nafotím detaily, které se ode mě očekávají.
Jsou to zejména snubní prstýnky, detaily květů a krajka na svatebních šatech, náušnice, výzdoba svatebního dortu atd. Ale taky si najdu další, mnohdy překvapivé, ale velice efektní maličkosti. Bublinky šampaňského, brus skleniček, vzor kravaty, manžetový knoflíček, hodinky nebo intimní detail oka apod.
Nekonečné možnosti jsou na cukroví, drobném občerstvení, ovoci, slavnostní výzdobě stolů a třeba nástrojích hudebníků. Hodně svateb jsem fotil na Moravském Slovácku, když se jednalo o krojovanou svatbu s cimbálovou muzikou, byly to pro nadšeného makro fotografa doslova hody.
Pracujte s emocemi
Využijte emoce, přesně takové okamžiky „pracují“ ve prospěch vašich fotek. Přemohlo rodiče dojetí a mají slzy na tváři? Kamarádi z fotbalového týmu ženicha hlasitě vykřikují, vyskakují a mávají dresem? Mladší sestra nevěsty je uražená, že ji nikdo neposlouchá? Nevěsta se na konci obřadu špatně podepsala? Ženich se dlouze zahleděl na prstýnek na svém prstu. Družička zakopla a rozsypala košíček s růžovými lístky? Děti zlobí nebo naopak usnuly někde pod stolem? Toto musíte mít!
Platí, že fotografie tohoto typu je potřeba třídit velice opatrně, většinou mají úžasnou hodnotu. I když nejsou zcela ostré, i když kompozice není dokonalá a expozičně to taky není úplně košer. Právě v tom je síla emocí, síla okamžiku. Ty fotografie mají duši a schopnost zasáhnout nejen samotné účastníky, ale dost často i nezaujatého pozorovatele.
Takové snímky mají obecnou kvalitu, která přesahuje rodinné prostředí této jedné svatby. Emoce jsou natolik univerzálním sdělením, že fungují napříč národy, kulturou, etnikem i jazyky. Pokud se podaří právě takový záběr, bude ozdobou konkrétní svatební fotoknihy i vašeho svatebního portfolia.
Nastudujte místo, prostor a lokaci
Svatba, kterou fotíte se odehrává ve starobylém kostele, v sále funkcionalistické radnice, v zahradě barokního zámku, na louce u jezera, na vinici, v ZOO nebo v roubené stodole na vesnické samotě. Myslíte si, že je to náhoda? Věřte, že není.
Budoucí novomanželé si vybrali to, co je pro ně důležité, typické anebo to, co se jim prostě líbí. Využijte to, co prostor nabízí na maximum. Na zámku loubí, schodiště, zrcadlové sály, v zahradě záhony, aleje, cestičky, fontány a jezírka, na louce luční kvítí a stromy, ve stodole trámy, vrata i koně v blízké ohradě. Často fotím v baťovském Zlíně, prostředí závodů obuvnické firmy Baťa je logický prostor pro všechny patrioty.
Na zámku v Lednici, na jihu Moravy vždy fotíme v interiérech i před zámkem, v zámeckém parku i v botanickém skleníku. V lázních Luhačovice nelze vynechat kolonádu, park, promenádu, prameny a Jurkovičovi stavby. A tak bych mohl pokračovat. Pokuste se co nejlépe zachytit na fotkách kouzlo místa, které si ten šťastný pár vybral jako „kulisy“ pro jejich nejkrásnější den.
Na co nesmíte zapomenout
Ten titulek by mohl znít: Na co nesmíte zapomenout večer před svatbou. Žádný moderní digitální fotoaparát (vlastně ani moderní filmový) nefunguje bez baterie. Žádné snímky nelze uložit bez patřičné paměťové karty, žádný blesk nebleskne bez baterií a objektiv zapomenutý doma na stole vám nebude nic platný. Takže úkol číslo jedna, nabít akumulátory. Ty v přístrojích i ty rezervní. Bez náhradních baterií a zásoby paměťových karet svatbu opravdu fotografovat nelze
Úkol číslo dva, zkontrolujte celou výbavu, včetně užitečných drobností, jako jsou filtry, krytky, sluneční clony a čistící sady. V autě mám vždy stativ a odraznou desku. Do brašny naskládám vybrané, zkontrolované a vyčištěné objektivy a pozor, taky druhé, záložní tělo fotoaparátu i druhý systémový blesk.
Jednou jsem četl debatu, jestli se dá na svatbě použít fotoaparát, který má slot jen pro jednu paměťovou kartu. Určitě ano, zrovna tak se jistě dá fotit svatba jen s jedním fotoaparátem. Je to jen na vás. Já mám radši jistotu. Ještě jednou vše přeběhnu pohledem a teprve potom jdu v klidu spát. S příjemným pocitem, že jsem nic nezanedbal a zítra to všechno klapne na jedničku.
Čtěte také na blogu: Paměťové karty a jejich rychlost
S chutí do toho. Video ze svatby se přestane přehrávat poměrně brzy, tak to prostě chodí. Ale k dobrým fotkám se budou manželé v průběhu měsíců a let vracet znovu a znovu. Tak vám držím palce, ať se obdivné „aaach“ ozve aspoň desetkrát.
Dobré světlo, Michael Jurák.
Článek s fotografiemi pro vás připravil MICHAEL JURÁK (produktový specialista a expert na fototechniku)
Kromě milovaného fotografování mám rád přírodu, hory, lesy, rybaření. Přes léto jezdím nejraději na horském kole a v zimě na snowboardu, rád se i projedu na motorce. Focení není pro mě jen koníček, ale dá se říci posedlost.
Přidat komentář