Nikon AF-S 105mm f/2.8G IF ED VR MICRO: UŽIVATELSKÁ RECENZE

Dnes jsme si pro vás připravili recenzi jednoho speciálního kousku. A to objektivu Nikon (Nikkor) 105mm AF-S f/2.8G IF-ED VR MICRO. Ten pro nás testoval náš dlouholetý zákazník a skvělý wildlife fotograf Jaromír Kadeřábek.

V době představení tohoto objektivu šlo o první makroobjektiv na světě vybavený systém redukce vibrací VR. Konkrétně je pužit typ VRII, což znamená, že poskytuje účinek ekvivalentní fotografování až o 4 EV kratším časem závěrky. Dále je vybaven ultrazvukovým motorem SWM (Silent Wave Motor), který zaostřuje rychle a tiše. Dále je zde možnost přepínání mezi automatickým a manuálním zaostřováním. Optický člen je zde použit z ED skla pro minimalizaci barevné vady. Objektiv také disponuje antireflexní vrstvou Nano Crystal Coat pro výraznou redukci odlesků a závoje. Zaostřování je vnitřní (IF) a to zajištuje pevnou neměnící se délku tubusu. Přední optický člen se neotáčí, tudíž použití různých polarizačních či jiných filtrů je tak velice snadné. Objektiv dovoluje i použití firemního zábleskového přislušenství, jež se upevňuje na objektiv. 9lamelová clona je optimalizována pro přirozené a příjemné zobrazení neostrých míst obrazu – tzv. bokeh.

Technické specifikace:

Konstrukce a  manipulace

Přestože jde o objektiv zaměřený na makrofotografii, je to pěkný macík a je postaven jako tank. Vydrží fyzické namáhání a práci v nejrůznějších prostředích a obtížných povětrnostních podmínkách. Pryžové těsnění kolem bajonetu zajišťuje odolnost proti prachu a vlhkosti. Už po pouhém potěžkání poznáte, že v konstrukci bylo použito spoustu kovu. Ostřící prstenec se otáčí jemně a nevykazuje žádnou vůli, což je pro precizní manuální zaostření klíčový faktor. Jakýkoliv fyzický pohyb probíhá plně interně, což je u Nikon objektivů profesionální řady standardem. Vzhledem ke své ohniskové vzdálenosti není vybaven žádnou stativovou patkou a předpokládá se, že stativ v této kombinaci bude mechanicky spojen s tělem fotoaparátu.

Objektiv je vybaven třemi přepínači. První je na přepínání automatického či manuálního ostření, s možností i při zvolené automatice kdykoliv zasáhnout do ostření pohybem ostřícího kroužku. Druhý slouží k omezení ostření (tzv. limiter) se dvěma pozicemi – FULL a 0,5m – ∞. Pokud zrovna nefotíme nablízko (makro), lze urychlit AF přepnutím do pozice ostření od 0,5 m, poté autofokus neprojíždí celý rozsah a je tak ještě o něco rychlejší. Ostření je na makroobjektiv nebývale rychlé a v tomto je mezi makroobjektivy jedním z nejlepších. Toho využijeme např. při focení rychlého pohybu (akční sporty…) či reportáži. Třetím a posledním přepínačem je stabilizace. Zde je buď vypnutá OFF či zapnutá ON. Využití stabilizace je při focení na nejkratší vzálenost dost diskutabilní a na toto téma lze na internetu vystopovat doslova elaboráty z hlediska její účinnosti. Mně osobně se ale stabilizace na tomto objektivu velmi osvědčila a používám ji téměř neustále. Tento objektiv lze navíc s úspěchem používat na portréty či focení drobnějších zvířat a v těchto situacích stabilizaci často uvítáme.

Optický výkon

Když si představíme, jaký kus cesty za posledních 10 let (tak starý tento makroobjektiv opravdu je) urazily digitální zrcadlovky, je až neuvěřitelné, jak dobrý výkon testovaný objektiv podává. Zároveň je to důkazem, že špičková optika je rozumnou investicí, která vám bude sloužit dokud ji budete potřebovat a nijak zásadně časem neztratí na hodnotě (nebo alespoň podstatně méně než tělo fotoaparátu).

Už na odcloněný objektiv podává super ostrý obraz s vynikajícím rozlišením, který se následně zlepšuje se zacloněním. Nejostřejší obraz jsem dosáhl na cloně 5,6 s vyrovnaným výsledkem do clony 8. Nad clonu 10 začíná difrakce a vysoké clony už jsou vyloženě měkké. Na plně „otevřený objektiv“ (f/2.8) lze zaznamenat tzv. chromatickou aberaci (CA), která ale brzy po zaclonění mizí. Z hlediska objektivity jde sice o jev normální, ale konkurence, zvláště generačně inovovaná, má CA nižší či téměř nepozorovatelnou. Taktéž i difrakci bych si u makroobjektivu dokázal představit až u vyšších clon. Na druhou stranu má testovaný Nikkor AF-S 105f/2.8 VR pohledný bokeh a ostrost je skvělá i za použítí telekonvertorů, což je jednou z předností testovaného výrobku. Rovněž si zaslouží pochvalu za chování v protisvětle, kde se chová příkladně a dokazuje, že označení N nenese jen tak a nano vrstvy skutečně fungují.

U makroobjektivů napříč výrobci si zpravidla připlácíte za kvalitní optický výkon na malé vzdálenosti/blízké předměty a na to jsou také optimalizované. Focení na větší vzdálenosti/nekonečno není vyloženě jejich doménou. Stejně tak je tomu i u testovaného Nikkoru AS-S 105 f/2.8 VR. Víte-li, že chcete na objektiv s takovým ohniskem nejčastěji fotit na delší vzdálenosti či nekonečno, volil bych tedy jinou, než makro (v Nikoním názvosloví MICRO) variantu.

Závěr

Nikkor AF-S 105f/2.8 VR oproti konkurenčním makroobjektivům s podobnou ohniskovou vzdáleností, co se týče optiky, nijak nevyniká (ani výrazně nezaostává). V čem však vyniká je perfektní mechanické zpracování a na rozdíl od konkurence se nikde nestirá či neloupe barva. Navíc bez problémů spolupracuje se všemi telekonvertory značky Nikon, a to včetně autofokusu. Objektiv jsem používal s konvertory TC1.4x i TC2x a oba s objektivem fungovaly naprosto luxusně po všech stránkách a nafotil jsem v této kombinaci tisíce snímků.

Další již zmíněnou předností je špičková rychlost a přesnost ostření, čemuž ještě přidává možnost zapnutí režimu 1,5m – ∞. Obrazově rozhodně nezklame a svojí univerzalností a variabilitou mne oslovil natolik, že je stále nedílnou součástí mé fotovýbavy už několik let.

Mně osobně již tento objektiv slouží několik let a pořídil jsem díky němu spoustu jedinečných fotek, které by jinak nevznikly. Navíc nedám dopustit na špičkovou konstrukci. Objektiv jsem používal v dešti, mrazu i prachu a vždy fungoval naprosto spolehlivě.

Recenzi společně s fotografiemi pro Vás připravil:

Jaromír Kadeřábek – wildlife fotograf a zákazník FOTOLAB.cz