Většina začínajících fotografů si plánuje koupit stativ. Výběr vhodného stativu podle vašich potřeb však není tak jednoduchá věc, jak se může zpočátku zdát. Společně se na tuto problematiku podíváme trochu do hloubky.

Stejně jako každému vyhovuje jiný fotoaparát a objektiv, tak každému může vyhovovat i jiný stativ. Jiné potřeby a požadavky na stativ bude mít fotograf cestovatel a jiné zase produktový fotograf, který má stativ pouze v ateliéru. Musíte si zprvu uvědomit, co bude pro vás to hlavní. Budete se stativem hodně cestovat? Jak moc těžkou techniku máte? Co se chystáte fotit? S tím se pojí i velikost, váha, nosnost a veškeré parametry stativu.

Rozměry a velikost

První věc, kterou člověk při výběru řeší je jeho velikost. Chápejte to jako maximální výšku roztaženého stativu a rozměry ve složeném tvaru.

Právě výška je závislá přímo na tom, co budete fotografovat. Většina stativů v rozloženém stavu je v maximu někde mezi 120–170 cm. Pokud chcete jen něco na cestování, tak vůbec nevadí mít nižší stativ, protože s ním budete pravděpodobně fotit převážně krajiny.

V případě, že je vašim cílem fotit architekturu, pak je vysoký stativ výhodou. Je to z toho důvodu, že interiéry se fotí většinou z poloviny výšky mezi podlahou a stropem.

Existují i menší stativy, které jsou vhodné kupříkladu na stůl, či na obmotání kolem zábradlí, apod. V této kategorii miniaturních stativů naleznete bohaté portfolio značky Joby, dva modely od italského výrobce Manfrotto případně i několik modelů značky Hama.

Rozměry ve složeném stavu je vhodné řešit, pokud chcete stativ pohodlně přenášet, například připnutý k batohu, aby vám nikde netrčel a pevně držel. Rozměr složeného stativu je důležitým aspektem v situaci, kdy plánujete cestovat letadlem. Mnoho společností má požadavky na maximální velikost zavazadel a připlácet si pouze kvůli stativu není v zájmu snad nikoho.

Váha a nosnost

Patrně jinak těžkou výbavu bude mít cestovatel s kompaktním fotoaparátem a jinou váhu bude mít výbava profesionálního fotografa divoké přírody.

Nižší hmotnost stativu je skvělá věc, ale musíte si uvědomit, že čím lehčí stativ je, tím mívá zpravidla nižší nosnost. Maximální nosnost na stativech sice udávaná je, ale pro pevné držení bez extrémního zatěžování doporučuji danou hodnotu vydělit na polovinu. Pokud však váha vašeho fotoaparátu s objektivem překračuje poloviční nosnost stativu, podíval bych se po nějakém silnějším a měl tak jistotu, že výbava na něm bude držet pevně a stabilně.

Tuhost a stabilita

Pod pojmem tuhost stativu si málokdo umí představit, o co vlastně jde. Jedná se o to, jak bude stativ pevný a udrží vám snímek bez otřesů. To vše je závislé na celkové konstrukci. Některé profesionální stativy dokonce nemají ani výsuvný středový sloupek, aby se zajistila vyšší stabilita fotoaparátu.

Porovnat si tuhost stativů není nic těžkého. Pokud máte vedle sebe dva stativy s podobnou výškou, nosností a určením, tak je rozložte a nechte zasunutou středovou tyč. Následně na oba stativy z vrchní části zatlačte, abyste vyvinuli tlak na základnu a hned budete vědět, který z nich je pevnější a stabilnější.

Příjemným překvapením jsou cenově dostupné stativy značky Sirui, konkrétně modely 5A a 5C. Jedná se o cestovní stativy, které v boční kapse u batohu téměř nepocítíte a vzhledem k jejich skladnosti a váze jsou překvapivě pevné.

Materiál

Materiál je asi to nejdůležitější, co ovlivňuje kvalitu stativu. V základu se můžete setkat s hliníkovou, a nebo karbonovou konstrukcí. Spoje, panty a základna bývají řešeny kovovými komponenty, nebo u levnějších modelů plastovými. Historicky jsme se mohli seznámit i s kombinací dřeva a mosazi.

Pro začátek je skvělý hliníkový stativ, pokud ovšem nechcete připlácet za model z uhlíkových vláken. Většina hliníkových stativů je dostatečně pevná a dá se na ně spolehnout. Problém však nastává při cestování. V takové situaci může být oněch pár set gramů navíc znát.

Karbonový stativ má veškeré vlastnosti toho hliníkového s jednou výhodou, a tím je nižší hmotnost. Na první pohled lze na jeho nohách pozorovat proplétání uhlíkových vláken. Čím jemnější proplétání má, tím je pevnější a nebude tolik pružit při zátěži.

Hlava a přichycení fotoaparátu

K fotografování na tripodu máte na výběr dva druhy stativových hlav – kulovou a pákovou. V případě některých stativů není hlava součásti balení a musíte ji dokoupit. Stejně jako celý stativ má i stativová hlava určitou nosnost.

Kulové stativové hlavy umožňují rychlou manipulaci jakýmkoliv směrem. Občas zde najdete i páčku pro nastavení tuhosti hlavy, abyste při pohybu cítili odpor a mohli tak mít jemnější záběr. Pákové vám zase dovolí precizněji pracovat s vertikální a horizontální osou. Spousta stativových hlav vlastní panoramatický režim, pří kterém se dá celá hlava otáčet do stran dle libosti.

Systémy přichycení fotoaparátu na stativ jsou tvořeny pomocí takzvaných rychloupínacích destiček. Taková destička se zašroubuje do závitu fotoaparátu o velikosti 3/4“ a většinou nijak nepřekáží při focení z ruky. Nejrozšířenějším standardem destiček je systém Arca Swiss, který se používá nejen u stativů. Značka Manfrotto má vlastní destičky s označením RC2 a i několik dalších výrobců jde cestou vlastních destiček, které nejsou kompatibilní s žádným jiným druhem ani modelem.

Nohy stativu

Ač se to nemusí zdát, nohy stativů nejsou jen o tuhosti. Můžete zde najít několik vychytávek, jež vám ulehčí použití stativu samotného. U materiálu jsme si řekli, že mohou být buď hliníkové nebo karbonové, ty jsou mnohem lehčí.

Dnešní stativy se dají skládat do menších rozměrů, proto se mohou nohy rozdělit do více sekcí. Některé mají tři, jiné i čtyři sekce. Pokud jde vyloženě o pevnost stativu, tak čím méně sekcí, tím lépe. Rád bych zmínil i způsoby vysouvání nohou. První způsob je šroubovací zámek – toto řešení je rychlé, ale u některých stativů lze nohu nechtěně úplně vyšroubovat. Druhý způsob je klapka, která je mírně pomalejší na manipulaci.

Berete-li středovou tyč stativu jako jeho čtvrtou nohu, můžeme zde zmínit i takové, které umí tuto tyč vysunout do strany a nabídnou tak zajímavější úhly. V jiných případech se můžeme setkat s možností zasunutí vzhůru nohama, a dosáhneme tak minimální výšky fotografování.

Užitečný dodatek vašeho budoucího stativu je bezesporu pěna nebo guma na nohách sloužící pro uchopení a manipulaci. Nejde jen o designový prvek. Jelikož jsou stativy kovové, tak v zimě mrznou a v létě na slunci se ohřívají. Tohle řešení vás ušetří od chytání zmrzlého nebo rozpáleného kovu.

Určitě se najde i několik fotografů, kterým se hodí monopod například pro focení sportu nebo divoké zvěře. Pro tyto uživatele jsou zde stativy, u kterých je možnost odšroubování jedné nohy. Ta se dá následně používat samostatně s fotoaparátem.

Pro fotografování na ledu, sněhu či v bahně a písku existuje u pokročilejších modelů možnost vyndání spodní packy a nasazení hrotů, které zabraňují nechtěné samovolné manipulaci.

Závěr

Neznám nikoho, kdo by si tohle všechno při koupi prvního stativu uvědomoval. I já se musel propracovat několika druhy, než jsem zjistil, co vlastně potřebuji. Doporučuji vám, po nabytí těchto informací pro výběr stativu, navštívit specializovanou prodejnu a vyzkoušet si vícero modelů, které odpovídají vašim požadavkům a potřebám.